Na místě dnešního kostela sv. Václava v Boršicích stával ve středověku gotický kamenný svatostánek, který v roce 1421 vypálila a rozbořila husitská vojska. O 32 let později byl vystavěn nový kostel, jenž byl ovšem pouze ze dřeva a měl podstatně menší rozměry, než jeho předchůdce. Současný barokní kostel sv. Václava byl postaven v letech 1670 – 1680 v podobě s trojbokým presbytářem a rozměrech 34x10x10 metrů. Hranolová věž, vysoká 30 metrů byla přistavěna až ke konci 17. století na místě staré dřevěné zvonice. Je zastřešena štíhlým jehlanem z roku 1867. Roku 1791 byla celá stavba i s věží podepřena čtyřmi nárožními pilíři. Chrámový prostor je osvětlován deseti vysoko položenými a obloukem zaklenutými okny.

První zmínky o existenci kostela pocházejí z roku 1283, kdy je uváděn rovněž i jeho první rektor Jindřich Hluza. Z gotické doby se zachovalo polygonálně uzavřené kněžiště s křížovou klenbou a svorníky, k němu přiléhá sakristie, rovněž v gotickém slohu s žebrovou klenbou. Na venkovní straně jsou doposud patrné zbytky velkých gotických oken s kružbou, jenž byly zazděny v době barokní přestavby a nahrazeny dvěma menšími, oválnými okny. Kostelní loď byla postupně budována od 16. do 18. století. V letech 1676-1680 byla k lodi přistavěna třípodlažní hranolová věž se šnekovým schodištěm a malá věžička nad kněžištěm. Věž v této době byla podle dochovaných zpráv bez báně a hodin, tzv. hanáckého typu a kopulí byla opatřena až v letech 1768-1769, kdy současně s ní došlo k pořízení hodin s třemi ciferníky.

Kostel Církve československé husitské ve Velké Bystřici, nazývaný také jako Husův sbor, patří mezi památky moderní meziválečné architektury. Kostel byl postaven během pár měsíců roku 1937 v duchu moderního funkcionalismu s prvky purismu. Je to typická ukázka sborové architektury třicátých let 20. století, která se vyznačuje střídmostí a účelností. Kostel má výraznou věž zakončenou nízkou stanovou střechou z měděného plechu, na jejímž vrcholu je umístěn typický symbol církve – kalich. Tento symbol je pro husitské sbory klíčový – odkazuje na přijímání „pod obojí“ (chléb a víno) a na rovnost všech věřících. Ve Velké Bystřici je tento prvek díky vyvýšené poloze kostela viditelný z velké dálky a tvoří protiváhu k barokní věži katolického kostela sv. Stětí Jana Křtitele.

Kostel Božského Srdce Páně v Hlubočkách je zajímavou stavbou, která v sobě nese kus historie tamního průmyslového rozvoje, neboť za jeho výstavbou stál rozmach místních železáren Mora Moravia. S nárůstem počtu obyvatel a dělníků v údolí Bystřice vyvstala potřeba mít vlastní svatostánek, aby lidé nemuseli docházet do vzdálenějších Velké Bystřice. Již od roku 1880 probíhaly snahy o stavbu kostela, ovšem základní kámen byl slavnostně položen teprve 31. května 1908. Při té příležitosti byla sloužena polní mše, kterou sloužil pan kanovník hrabě Ledochowski. V roce 1909 byla v sousedství kostela započata stavba fary. Dne 26. června 1910 kostel vysvětil Dr. Karel Wisnar.

Kostel sv. Jakuba byl založen pro potřebu německých a vlámských kolonistů na počátku 13. století a ihned od svého vzniku byl obklopen hřbitovem. První zpráva o něm pochází z roku 1228. Původně románský kostelík byl přestavován na gotický kostel od konce 14. století do roku 1502 za účasti parléřovské hutě a poté i brněnského stavitele a sochaře Antonína Pilgrama. V roce 1515 byl však z velké části poškozen požárem, který roztavil i jeho osm původních zvonů. Opravoval a přestavoval se v letech 1520–1526, ale až v roce 1592 byla přestavba dokončena dostavbou věže a hudební kruchty ve slohu pozdně gotickém s prvky renesance. Věž je nejvyšší kostelní věží v Brně a měří 92 m, trojlodní interiér kostela pak má rozměry 64 x 22 m. 

V obci Lipová Lázně stojí jednolodní kostel sv. Václava, který je typickou ukázkou stavební památky josefínské doby. Dnešnímu kostelu předcházela malá kaple, která je v pramenech uváděna již roku 1625. Úkolem postavit nový kostel byl pověřen farář Jan Rother, který sem byl poslán roku 1785. Finanční požadavky spojené se stavbou byly kryty částkou 6988 zlatých, které poukázal císař Josef II. z náboženského fondu. Základní kámen nového kostela o rozměrech 36x12 m byl položen 10. května roku 1787 a ještě téhož roku byla dokončena hrubá stavba. Stavební práce pokračovaly i v následujícím roce, kdy byly zakončeny. 

První zmínka o kostelu Nanebevzetí Panny Marie v Jeseníku pochází již z roku 1418. Jednalo se o gotickou stavbu, která byla po požáru roku 1457 znovu obnovena a rozšířena. Kostel byl třikrát zničen požáry a to roku 1638, poté 1696 a ještě v roce 1737. Klenby kostela vždy vydržely, ovšem při požáru shořel farní a městský archiv, umístěný tehdy nad sakristií. Po posledním požáru byl svatostánek opraven a vybaven současným inventářem. Byl pořízen obraz za hlavním oltářem s výjevem Nanebevzetí Panny Marie, jíž je kostel zasvěcen. Namaloval jej roku 1763 malíř Eliáš František Herbert, který byl i tvůrcem dvou obrazů na vedlejších oltářích, zachycujících smrt sv. Anny a sv. Josefa. 

Protestantský sbor vznikl ve Frývaldově (starý název města Jeseník) v roce 1851, o stavbě kostela se rozhodlo v roce 1879. Stavba započala 31.10.1881, dokončena byla roku 1883. Stavba v celkové ceně 29 187 guldenů byla financována ze sbírek, značným obnosem na ni přispěla také princezna Marianna Oranžská von Nassau. Dne 15. října 1883 byl kostel vysvěcen, slavnosti se zúčastnila vévodkyně Wilhelma von Mecklenburg (dcera princezny Marianny) a dále řada církevních a politických osobnosti monarchie. Farnost měla v této době asi 400 členů. Posledním německým farářem sboru byl Siegfried Hofman, který byl po 2. světové válce odsunut s ostatními členy sboru a dále pak působil jako duchovní v Německu. Kostel je celkem nenápadně ukrytý v parčíku mezi ulicí Bezručovou a Husovou. 

Kostel sv. Jiří byl dostavěn roku 1901 a od počátku slouží římskokatolické církvi. Za kostelem se rozkládá městský hřbitov a v jeho sousedství smuteční síň. Kostel je dokladem životní a umělecké úrovně obyvatel města Jeseníku a přilehlých Bukovic na počátku 20. století. Je vzácnou ukázkou hornoslezské sakrální architektury z období rodícího se nového přístupu k architektuře, výtvarnému umění i církevním hodnotám. Kostel sv. Jiří je dochován v autentickém stavu. Dlouhodobě jsou zde prováděny jen nejnutnější udržovací práce a nevykazuje zásadní statické poruchy. V letech 2022 - 2023 proběhla rekonstrukce fasády. 

Kostel sv. Tomáše Apoštola v Bělé pod Pradědem byl postaven ve vrcholně barokním stylu v letech 1726 - 1730 z podnětu vratislavského kanovníka Karla Maxmiliána Fragsteina. Stavitelem kostela se stal jezuita Kryštof Tausche, který byl žákem slavného římského stavitele Andrea del Pozzo. Slavnostní vysvěcení provedl dne 28.září 1731 biskup Elias von Sommerfeld. Do doby dokončení kostela byla ves přifařena do Jeseníku. Do výstavby současné fary v roce 1766 zde byla lokálie s vlastním knězem. Od roku 1958 jsou kostel i fara chráněny jako kulturní památky. V letech 2017 - 2021 byla zajištěna statika kostela, dokončena oprava střechy, renovována fasáda, vyměněna okna a restaurovány dveře. Byly opraveny a znovu spuštěny hodiny.