Evangelický kostel Dolního sboru byl jedním z prvních moravských evangelických kostelů, které byly postaveny poté, co císař Josef II. dne 13. října 1781 vydal Toleranční patent. Původní empírová stavba z roku 1782 proto v souladu s podmínkami stanovenými patentem neměla věž ani zvony a vchod se nacházel na její boční straně.

Historie Kalvárie se začala psát roku 1664, kdy jaroměřičtí občané vztyčili na kopci dřevěný kříž na ochranu před zlým duchem Kadrmanem, jenž tam dle pověsti přebýval a ohrožoval celý kraj. Kříž splnil svůj účel a od té doby k němu nahoru z vděčnosti putoval lid na svátek Nalezení a Povýšení sv. Kříže. Roku 1680 a znova o tři roky později postihla celý kraj morová epidemie a když se smrtelnou nákazu podařilo vymýtit, postavil v roce 1683 majitel panství František Julius Ferdinand Šubíř z Chobyně, kapli na výraz díků, zasvěcenou Povýšení sv. Kříže a čtyřem ochráncům proti moru sv. Rochovi, sv. Fabiánovi, sv. Šebestiánovi a sv. Rozálii.

Kostel Všech svatých byl vybudován ve 13. století původně jako gotická jednolodní stavba s věží. Některé prameny uvádějí vznik kostela dokonce ještě o století dříve. Zpočátku byl kostel přifařen k Biskupicím, ale později byl již farní. Po husitských válkách duchovní správa v Jaroměřicích  zanikla. Od 16. století až do roku 1620 zde působili českobratrští duchovní.

Počátky katedrály sahají až do přelomu 11. a 12. století, kdy byla na jejím místě postavena románská kaple. Na konci 12. století zde vznikl kostelík, který byl o století později přestavěn na románskou baziliku. Na jejím základě vyrostl na přelomu 13. a 14. století raně gotický kostel sv. Petra, který byl následně několikrát rozšiřován, přestavován i opravován, a to zejména po jeho poškození v době třicetileté války. V 18. století bylo jeho patrocinium rozšířeno i na sv. Pavla a rovněž bylo zřízeno brněnské biskupství, díky čemuž se stal Petrov kostelem katedrálním. Interiér chrámu byl v téže století silně barokizován architektem Mořicem Grimmem. Současná silueta katedrály vznikla až začátkem 20. století, kdy proběhla její přestavba podle návrhu vídeňského architekta Augusta Kirsteina ve stylu novogotiky.

Kostel Vzkříšení Páně ve Slavkově byl postaven na objednávku Václava Antonína Kounice podle plánů vídeňského dvorního architekta Ferdinanda Hetzendorfa z Hohenbergu v letech 1786 - 1789. Kostel měl mít podle původního projektu dvě vysoké věže, ale kvůli bažinatému podloží a protože kostel byl postaven na základech původního gotického kostela, který se v roce 1757 se z části sesunul a byl proto uzavřen a následně zbořen, věže dosahují pouze po chrámovou střechu.

Husův sbor, neboli kostel církve československé husitské na Seifertově náměstí v Kyjově byl postaven v roce 1928 dle autora projektu architekta Antonína Mendla. Bílou fasádu zlomyslně ozdobily malůvky pana deště Mrakomora, dodávající stavbě nádech tajemna a patiny. Na čelní straně jsme v dolní části uviděli zastřešené podloubí ze sedmi hranolovými podpěrami a nad ním pak byly čtyři velká okna, pouštějící světlo do interiéru chrámové lodi.

Kostel českobratrské církve evangelické v Kyjově byl postaven roku 1928 ve funkcionalistickém slohu dle projektu architekta Josefa Poláška. Zaparkovali jsme přímo naproti vchodu a hned jsme se k němu vydali. Vystoupali jsme po několika schodech ke dveřím, které však byly zamčené a tak jsme si kostel prohlédli pouze zvenku. Vedle vchodu jsme uviděli dvojici spojených oken, které zřejmě patřily nějaké kanceláři, ale možná zde býval byt kněze.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje v Kyjově byl postaven i přes finanční potíže na místě třech domů na náměstí v letech 1713 - 1720 řádem kapucínů a byl součástí kláštera stejného řádu. Později byly zakoupeny další dva domy na ulici Hrnčířské a roku 1743 byla přistavěna západní kaple, zvaná také bukovanská. Vybavení kostela bylo strohé a až v roce 1754 byla vystavěna nová kruchta a na ní umístěny varhany získané z kostela sv. Andělů Strážných ve Veselí nad Moravou.

Kostel Narození Panny Marie byl v Drysicích postaven v letech 1887 - 1889, když předtím místní obyvatelé více jak 100 let chodili na mše do kaple Narození Matky Boží. Časem kapacitně nedostačovala a tak Drysičtí pomýšleli na stavbu nového svatostánku. Za tímto účelem prodala obec roce 1876 svou obecní hospodu a část pozemků, zbytek peněz dodali samotní občané. Plány a rozpočty vypracoval A. Mereta, arcibiskupský architekt. Olomoucký kardinál Bedřich z Fürstenberku daroval dříví, kámen obec, písek zdarma dodal místní obyvatel František Ryšánek a samotní občané horlivě a obětavě pomáhali, takže stavba rychle pokračovala.

Kostel svatého Bartoloměje v Napajedlech byl vystavěn v letech 1710 - 1712 se souhlasem tehdejšího majitele napajedelského panství Adama Jáchyma z Rotalu. Vysvěcen byl až v roce 1741 olomouckým biskupem Jakubem Arnoštem. Současný kostel ovšem nebyl prvním ve městě, protože již v roce 1418 se v pramenech připomíná napajedelský farář Mikuláš. Původní kostel sv. Bartoloměje stával v bezprostřední blízkosti městského tržiště vedle fary a sloužil také jako pohřebiště rodu Žerotínů a Vartemberků. Byl zde oltář sv. Jocha a sv. Šebestiána, postavený na odvrácení moru, který město sužoval roku 1566.