Mariin pramen byl stejně jako ostatní upraven v 19. století pro kratochvíli hostů, kteří trávili svůj volný čas v Lázních Sedmihorky nebo zde podstupovali léčbu. Stavitelé mu dali podobu vodní kaskády, u které mohli kolemjdoucí skvěle relaxovat, číst knihy nebo si povídat, zatímco voda v kamenných korytech vesele zurčela a protékala pod příchozí cestou do malé nádrže. Pramen byl rovněž využit jako zdroj vody pro lázně a voda si tak našla cestu k hostům, kteří naopak k lesní studánce z nějakého důvodu nezamířili. Moc jich zřejmě nebylo, protože pokud se nějaký muž v Lázních Sedmihorky léčil, tak v rámci terapií chodíval do lesa. Pacient, který měl předepsanou vzduchovou lázeň, se nejprve osprchoval nebo se podrobil proceduře opleskávání a potom se nahý, jen s přehozeným prostěradlem a hlavou pokrytou slaměným širákem, vydal na procházku do lesa.