Langrova studánka, zvaná také jako Pod Dušnou, byla vybudována přímo u silnice, stoupající z Horní Jasénky na hřeben Vsetínských vrchů. Nachází se v jedné ze serpentin nedaleko rozcestí Pod Dušnou a má podobu kamenné zdi, z níž trubkou vytéká voda. Na štítu zdi se nachází čitelný nápis s názvem studánky a jejím založením, k němuž došlo roku 1936. Bohužel není známo, po kterém pánovi získala jméno Langr.

Studánka Na Žlábku vznikla ve valašské obci Hovězí díky iniciativě Klubu českých turistů, kteří v okolí upravili několik dalších pramenů. Stalo se tak v roce 1951, o čemž svědčí vyrytý letopočet na kameni, umístěný přímo na trubkou s vytékající vodou. Z období výstavby zůstala kamenitá dlažba před studánkou, zatímco ohradní zeď byla o mnoho desítek později vystavěna z nových kamenů. Od jara do podzimu okolí pramene zdobí květiny a pěkně upravená je rovněž přístupová cesta.

Studánka U Tetřeva se nachází nedaleko obce Olomučany na lesním palouku s rybníčkem, na jehož břehu stojí dva vzrostlé buky a pro unavené poutníky je zde k dispozici posezení se dvěma lavičkami. Studánka byla vybudována v roce 1940 profesorem Opletalem, který se zasloužil o vznik dalších upravených pramenů v oblasti Moravského krasu a váže se k ní jedna zajímavost. Studánka U Tetřeva byla ve zmíněném roce vzniku osazena kamennou desku s obrázkem tetřeva, která světlo světa spatřila již o dvě léta dříve, protože měla být součástí pramene nedaleko Lomné v Beskydech, kterou profesor Josef Opletal taktéž navrhl. Inspirací mu byly vlastní zážitky, když během jedenácti pobytů na pomezí československých hranic ulovil stejný počet tetřevů, každý rok jednoho.

Mezi početný seznam pramenů v oblasti Moravského krasu se v květnu 2012 přiřadila studánka U sasanky na okraji obce Olomučany, která zde byla vybudována na památku prof. MVDr. Ing. Pavla Jelínka, DrSc., rektora Mendelovy univerzity v Brně, jenž se významně zasloužil o Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny. Studánka U sasanky se stala součástí trasy okružní naučné stezky vedoucí Z Olomučan na Čertův hrádek, Výří skálu, další studánku U Tetřeva a přes vyhlídkové místo na Bačině zpět do zmíněné obce, nicméně ačkoliv se v blízkosti studánky U sasanky nachází jedno ze zastavení této naučné stezky, tabule překvapivě vypráví pověsti o 700 metrů vzdálené zřícenině a nikoliv o lese či pramenech.

Pramen Ondrášovka je známý již od 13. století, kdy byl objeven Zdeslavem ze Šternberka. O několik desítek let později nechal vodu prozkoumat Stephan ze Šternberka (1330 - 1357) a na základě výsledků ji označil za zdraví prospěšnou, a všem obyvatelům v okolí udělil právo tuto léčivou a chuťově výbornou vodu bezplatně čerpat.  Lidé si ji velmi brzy oblíbili a dávali jí přednost před ostatními nápoji. Nepili ji pouze pro uhašení žízně, ale i pro své zdraví a potěchu. U pramene se často zastavovali všichni, kteří cestovali po trase ze Šternberka do Opavy. Dlouho se této vodě říkalo „šternberská kyselka“. Blahodárné účinky minerální vody na místní obyvatelstvo, které překypovalo zdravím, veselostí a pracovitostí, nezůstaly samozřejmě bez ohlasu. Prvnímu chemickému rozboru byla kyselka podrobena ve Vídni roku 1771 Heinrichem Johanem von Crantzem. Na přelomu 18. a 19. století tu zásluhou knížete Lichtensteina vznikly malé lázně.

Pramen U korýtka se nachází v lesoparku pod parkovištěm v ulici Petruškova v Ostravě-Zábřehu v Moravskoslezském kraji nedaleko řeky Odry. V podstatě se jedná o dva zdroje vody, které přivádějí tekutinu až z vrcholku kopce Ondřejník. První pramen je neudržovaný a vyvěrá přirozeně ze svahu, zatímco voda z druhého mohutnějšího pramene teče z trubky umístěné v kamenné zídce a má upravené odtokové koryto v lichoběžníkovém profilu. Prameny dostaly název podle blízkého umělého koryta řeky Odry nebo tvaru korýtka pod studánkou či snad kvůli možnému místu korýtek pro napájení dobytka. V období 1. republiky bývala poblíž populární výletní restaurace, o 100 let později zdroj vody údajně využívají lidé bez domova, kteří v lese nedaleko studánky bydlí.

Studánka U Sochorka se nachází v ostravské městské části Stará Bělá na ulici Mitrovická, kolem níž protéká jeden z bezejmenných přítoků řeky Odry. Studánka byla do současné podoby upravena v roce 2006 a svůj název získala podle občana Sochorka, který dlouhou dobu bydlel v domě nad pramenem. Když byla porucha na vodovodním řádu, místní občané ke studánce chodili pro vodu, která v té době byla pitná. Studánka má podobu zídky ve tvaru U, z níž trčí trubka, zabezpečená ozdobnou mříží. Z potrubí mohutným proudem teče voda, která vzápětí padá do kruhové mísy a následně podzemním vedením odtéká do zmíněného přítoku Odry. U studánky nechybí lavičky pro posezení a odpočinek návštěvníků.

Václavův pramen se nachází v ostravské městské části Stará Bělá, na konci ulice se zvláštním názvem Na Mlýnoze. Voda pramení v lesíku, následně v podobě potůčku protéká dvěma jezírky a nakonec ústí do Starobělského potoka, což je jeden z přítoků řeky Odry. Pramen je také využíván pro zalévání zahrádek v okolí a je volně přístupný. Záhadou zůstává, po jakém Václavovi získal zdroj vody své jméno, ale s jistotou lze tvrdit, že určitě nejde o některého ze slavných králů z rodu Přemyslovců, tak jako v případě pramene v Karlových Varech.

Studánka Na Sovinci se nachází přímo u hlavní cesty z Výškovic do Staré Bělé, v ulici Proskovická. Kolemjdoucí ji tak prakticky nemůže přehlédnout, horší je to se zaparkováním auta, jelikož je silnice silně frekventovaná. Okolí pramene bylo upraveno někdy v 21. století, kdy zde pro pohodlí návštěvníků vznikly lavičky s krytým posezením a dlážděný chodník. Samotný zdroj vody byl sveden do trubky, zasazené do půlkruhové zídky. V roce 2014 měl pramen dostatečnou sílu, ale o pět let později z trubky voda přestala vytékat. Příčinu se bohužel nepodařilo zjistit.

Studánka Pod Myslivnou se nachází v lesoparku na okraji ostravské městské části Poruba, který se stal oblíbeným místem místních obyvatel k procházkám v přírodě. Své jméno získala podle nedaleké hospůdky Myslivna, kde se v průběhu roku konají různé akce, například Halloween či Pohádkový les. Místní organizace dobrovolníků před časem pramen čisté vody upravila, když okolo něj vybudovala zídku ve tvaru podkovy, položila na ni dřevěnou stříšku a přidala lavičky pro posezení okolojdoucích. V takovém stavu studánku mohli návštěvnici vídat v období zhruba od roku 2013 do 2020, ale pak díky poklesu spodní vody vyschla a stříška s lavičkami zmizela. Na místě tak zůstala pouze kamenná zídka bez vody, která se tak vlastně stala jakýmsi pomníkem, připomínající kdysi příjemné místo k zastavení a odpočinku.