Skalní města a útvary
Příspěvky
Kjeragbolten - legendární kámen nad Lysefjordem
Kjeragbolten se stal bezpochyby nejslavnějším a nejnavštěvovanějším balvanem v Norsku. Velký kámen se během doby ledové zasekl mezi dvě skály a na svém místě zůstal více něž 50000 let. Pod ním zůstala téměř 1000 metrová propast, končící na hladině temného Lysefjordu a právě díky tomu se balvan o velikosti 5 metrů krychlových stal jednou z top turistických zajímavostí Norska. Z boční strany je totiž možné na něj skočit a nechat se na něm vyfotografovat. Nejdříve ovšem musíte zdolat pětikilometrovou trasu, patřící sice mezi náročné, ale nikoli horolezecké. Trasa začíná u restaurace Øygardsstøl, zhruba 650 m nad hladinou fjordu. Jak už to tak bývá, zdejší parkoviště je placené a stání vyjde na 200 NOK. Paradoxně hned na začátku vás čeká jeden z nejnáročnějších úseků trasy.
Stavanger - skalní rytiny Fluberget
Na okraji norského města Stavanger v Hestnes u Hafrsfjordu se nachází zajímavá památka z doby bronzové, nesoucí název Fluberget. Jedná se o obrazy vyrytými do skály, které v dlouhém časovém období vytvářeli zřejmě lidé, kteří v této oblasti hospodařili. Ke své umělecké činnosti si vybrali skalní útvar, jenž v pozdní době ledové vytvarovala příroda během tání zmrzlé krusty a praskáním kamene do dnešní podoby. Většina vyrytých obrazů byla vytvořena na jižní straně skály a místo s největším výskytem rytin na jednom místě bylo nazváno Solární oltář. Na skále turista najde především lodě, které byly nejčastějším motivem používaným v době bronzové.
Hruboskalsko - Kopicův statek a skalní reliéfy
Kopicův statek je unikátní roubená usedlost poblíž vesnice Kacanovy, okolo něhož vede značený prohlídkový okruh, který vás provede pískovcovým údolím se skalními reliéfy, jež byly zhotoveny v letech 1940 až 1978. Do skal jsou tu pod širým nebem vytesány postavy z českých dějin, doplněné verši. Kopicův statek, typický pojizerský dům, je unikátní roubená usedlost s patrovým domem a pavlačí z 19. stol. Statek nejprve vlastnila rodina Jirošova. František Jiroš se stal prvním starostou turnovského okresu zřízeného po zrušení vrchnostenských úřadů. Vojtěch Kopic se narodil poblíž Havlíčkova Brodu a jako sirotek se přestěhoval k příbuzným do Turnova. Na statek se přiženil v roce 1932 a hospodařil zde až do své smrti. Mezi sousedy byl známý svéráznou hrou na harmoniku, především však vynikl jako naivní sochař – samouk.
Skalný - rozcestí a skalní útvary v Hostýnských vrších
Na hlavním hřebenu Hostýnských vrchů poblíž poutního místa Hostýna se nachází zajímavé místo zvané Skalný. Je to soustava skalních útvarů z masivního pískovce a slepence, která byla vytvořena mrazovou destrukcí vrchních částí skalního hřbetu. Na zdejších skalách stával ve středověku hrad, jenž se po svém vzniku v druhé polovině 14. století stal nejvýše položeným na Moravě. Dnes po něm nenajdete téměř žádné stopy, pouze jižní pískovcové bradlo nese stopy po ukotvení dřevěné věžovité stavby. Ještě na začátku 20.století byl vrch odlesněn a skaliska byla pěkně viditelná z dálky. Okolo roku 1901 zde stávala salaš a v okolí skal se pásly ovce. Jednotlivým útvarům vévodí dvojice věží Orel a Zub ležící přímo na hřebenu Skalného. Bezprostředně pod Orlem se nachází na zdejší poměry netypická Plotna. Pod hřebenem východně od Zubu jsou další dva útvary. Na severní straně hřebene se nachází Kůň a na jižní straně Žába.
Kouřim - magický Lechův kámen
Lechův kámen je velká rulová skála na návrší proti starobylé Kouřimi, který je opředen mnoha legendami. Název skalky pochází zřejmě z 19. století a je odvozen od bájného knížete Lecha, který měl být bratrem praotce Čecha. Lechův kámen je asi tři metry vysoký, hranatý a navrchu víceméně plochý rulový blok, od kterého je krásný výhled na město Kouřim. Když se Čechův lid usadil pod Řípem, Lech a jeho věrní prý vyrazili dál na východ. Čech se s nimi loučil nerad a naléhal na bratra, aby mu z místa, kde se usadí, dal znamení ohněm a kouřem. Lech tak učinil a od těch dob se místo, které si vybral, nazývá Kouřim. Alespoň tedy podle kronikáře Václava Hájka z Libočan, o kterém je však známo, že to sice byl schopný vypravěč, ale ne dějepisec. Ve skutečnosti se neví, kdo na hradišti žil. Podle archeologů je takzvaná Stará Kouřim jedním z největších slovanských hradišť v Čechách.
Koryčany - skalní útvar Kazatelna
Jako ostrý zub, zabodnutý do země, ční osamělé skalisko, od dávných časů se nazývající Kazatelna. Je to osm metrů vysoký, ojedinělý a morfologicky zajímavý skalní útvar, který je od roku 1967 chráněn jako přírodní památka. Skalisko je tvořeno převážně hrubozrnným pískovcem světle hnědé barvy, který je složen z křemene, ortoklasu, muskovitu a biotitu. Horní část skalního výchozu byla ve středověku změněna člověkem. Byly na ní vytesány schůdky pro snadný výstup na vrchol, kde byla upravená plocha připomínající kazatelnu, jsou zde patrné i otvory pro ukotvení zábradlí. Skála zřejmě skutečně sloužila jako kazatelna, traduje se, že již v 9. století z ní kázal moravský arcibiskup Metoděj. Později kazatelnu vyžívali augustiniáni z nedalekého kláštera a kostela Svatého Klimenta a po zániku kláštera snad i některá z pronásledovaných středověkých sekt.
Modrá - tajemný kámen Králův stůl
Králův stůl se nachází po levé straně silnice z Modré do Zdounek, naproti myslivně Nové Dvory a odjakživa je opředen mnoha pověstmi, zvláště navazujícími na velkomoravskou minulost středního Pomoraví. Některými badateli je považován za megalitický dolmen, který měl sloužit ke stanovení dnů rovnodennosti a slunovratů. K tomuto účelu měly sloužit nejen značky na samotném kamenném bloku, ale především okolní kameny, dříve nazývané „lavičkami“ a zničené v roce 1870 při stavbě komunikace. Zřejmě se mohlo jednat o kultovní místo, jak nasvědčují některé archeologické nálezy. Nesporně však plnil po staletí funkci přirozeného mezníku části hranice katastru velehradského kláštera.
Brno - Stránská skála ve Slatině
Stránská skála je národní přírodní památkou a jde o jeden z nejkrásnějších skalních útvarů ve městě. Archeologické průzkumy prokázaly první osídlení už v paleolitu, lokalita se také řadí k nejstarším doloženým sídlištím člověka typu Homo erectus v Evropě. Několik jeskyní, které se zde nacházejí, jsou i významnými paleontologickými nalezišti. Např. v Absolonově jeskyni bylo nalezeno 645 zkamenělých kostí pleistocénních ptáků, ve Woldřichově jeskyni zase zub nového druhu šavlozubé kočky. Výzkumy i návštěvy běžných výletníků vedly k nalezení mnoha dalších zkamenělin, především mořských bezobratlých živočichů, vzácně i žraločích a rybích zubů.
Hruboskalsko - skalní útvar Adamovo lože
Skalní sluj Adamovo lože se nachází asi 300 metrů od zámku Hrubá Skála. Nechal ji zde vytesat František Adam z Valdštejna (1759-1823), bývalý voják a později velmi nadaný a pilný botanik, který se zotavoval u svého bratra Josefa na zámku po tureckých válkách (1787-1789). Takzvanou Venušinu sluj vytesal na jeho zadání turnovský sochař a řezbář Jan Chládek mladší, místní umělec, autor mnoha plastik, církevních soch a dřevěných řezeb. Do pískovcové skály Jan Chládek mladší vytesal na jedné straně soutěsky oltář lásky, vedle kterého stála nahá milenecká dvojice - oltář byl na vrcholu zakončen soškou Amora a bývá někdy také přezdíván jako Evino lože. Naproti oltáři lásky byla vytesána široká kamenná pohovka, pod níž se choulí dva lvi. Přesahující skálu kryjící lože, symbolicky podpírá u pohovky dvojice tesaných sloupů.
Lukov - přírodní památka Králky
Králky tvoří pískovcové a slepencové skalní útvary s vytesanými sedačkami, které zde zřejmě nechal v 19. století vytvořit šlechtický rod Seilernů ze zámku Lešná pro své zdejší časté výlety. Podle lidové pověsti na nich zasedalo takzvané valašské lovčí právo. Přes Králky prochází skalní rozsedlinou zeleně značená naučná stezka Lukov vedoucí od přírodní památky Brzová k hradu Lukov, k němuž je to odtud asi 200 metrů.