Jdi na obsah Jdi na menu
 


Modrá - tajemný kámen Králův stůl

Králův stůl se nachází po levé straně silnice z Modré do Zdounek, naproti myslivně Nové Dvory a odjakživa je opředen mnoha pověstmi, zvláště navazujícími na velkomoravskou minulost středního Pomoraví. Některými badateli je považován za megalitický dolmen, který měl sloužit ke stanovení dnů rovnodennosti a slunovratů. K tomuto účelu měly sloužit nejen značky na samotném kamenném bloku, ale především okolní kameny, dříve nazývané „lavičkami“ a zničené v roce 1870 při stavbě komunikace. Zřejmě se mohlo jednat o kultovní místo, jak nasvědčují některé archeologické nálezy. Nesporně však plnil po staletí funkci přirozeného mezníku části hranice katastru velehradského kláštera.

article preview

Králův stůl jsme navštívili jednoho květnového dne rámci výletu, během něhož jsme se toulali po okolí Uherského Hradiště. U stolu jsme ovšem stanuli zcela neplánovaně, jelikož jsme u Velehradu nenašli vhodnou restauraci, takže jsme chtěli poobědvat na Bunči. A právě cestou do penzionu na hřebenu Chřibů jsme narazili na zmíněný Králův stůl, u něhož jsme se tedy neplánovaně zastavili. Nečekala nás však žádná honosná hostina na dvoře panovníka, ale tajemný kámen naproti myslivně Nové Dvory, opředený mnoha pověstmi a považovaný za megalitický dolmen, který měl údajně sloužit ke stanovení dnů rovnodennosti a slunovratů. Jelikož jsme si během jízdy na Bunč všimli, že Králův stůl nebyl zrovna prostřený pro hladové poutníky, pouze jsme kolem něj projeli a teprve při zpáteční cestě jsme na kultovním místě zaparkovali naše zelené autíčko.

Králův stůl - mapa

Tajemný kámen, zmiňovaný v majetkové listině velehradského kláštera roku 1228, se nacházel za dřevěným plotem, u něhož jsme našli tabuli s jeho historií. Dozvěděli jsme se třeba, že kámen plnil po staletí funkci přirozeného mezníku části hranice katastru velehradského kláštera a to nejméně do 18. století, kdy na Králově stole byla uzavřena 6. října 1706 smlouva o vzájemné hranici mezi velehradským klášterem a Janem z Rotalu, majitelem napajedelského panství. Jakmile jsme si přečetli historická fakta, vstoupili jsme do ohrady a prohlédli si kámen zblízka. Marně jsme však hledali keltské runy, které na něm měly být vytesány. Nicméně i tak jsme si zastávku na tomto místě užili a snažili se nasát atmosféru dávných věků.

Chřiby - Modrá - kámen Králův stůl Chřiby - Modrá - kámen Králův stůl

Bylo to však docela těžké, neboť naši nejmladší členové výpravy neměli pro takové rozjímaní pochopení a s potěšením dobyli vrchol kamene jako horolezci na Mount Everestu. Nemělo cenu se zde déle zdržovat a tak jsme zamířili zpět k našemu korejskému vozu. Vzápětí jsme odjeli do archeoskanzenu v nedaleké obci Modrá. Co jsme zde viděli, se však již dočtete v mých jiných příspěvcích, tak si je nezapomeňte ve volném čase také přečíst. Chcete-li vědět, jak celý náš výlet probíhal, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech, kde si vyhledejte cestopis Jak jsme našli kosti v podzemí Velehradu. A nezapomeňte prosím napsat pod příspěvky komentáře, pomůžete tak ostatním turistům získat aktuální informace o tomto místě. Děkujeme.

Chřiby - Modrá - kámen Králův stůl Chřiby - Modrá - kámen Králův stůl

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Modra_-_tajemny_kamen_Kraluv_stul

Historie :

Králův stůl se nachází po levé straně silnice z Modré do Zdounek, naproti myslivně Nové Dvory a odjakživa je opředen mnoha pověstmi, zvláště navazujícími na velkomoravskou minulost středního Pomoraví. Některými badateli je považován za megalitický dolmen, který měl sloužit ke stanovení dnů rovnodennosti a slunovratů. K tomuto účelu měly sloužit nejen značky na samotném kamenném bloku, ale především okolní kameny, dříve nazývané „lavičkami“ a zničené v roce 1870 při stavbě komunikace. Zřejmě se mohlo jednat o kultovní místo, jak nasvědčují některé archeologické nálezy. Nesporně však plnil po staletí funkci přirozeného mezníku části hranice katastru velehradského kláštera.

Poprvé je zmiňován v majetkové listině kláštera roku 1228. Jako přirozený mezník hranice pak zůstal nejméně do 18. století, kdy na Králově stole byla uzavřena 6. října 1706 smlouva o vzájemné hranici mezi velehradským klášterem a Janem z Rotalu, majitelem napajedelského panství. Králův stůl byl předmětem řady zkoumání. První podrobný popis s plánkem a mapkou vyhotovil a publikoval školní rada J. Chodníček roku 1903. Intenzivní zájem mu věnovali členové spolku Starý Velehrad, kteří zde provedli průzkum v roce 1929 a výsledky publikovali ve Velehradském sborníku. Antonín Zelnitius publikoval výsledky výzkumu v samostatném spisku v polovině 40. let minulého století. Zjišťovací archeologické sondy byly provedeny v letech 1976 a 1977.

V současné době je opět v centru pozornosti badatelů a archeologů, kteří se snaží zodpovědět otázku skutečného původu a účelu této památky. Dosavadními průzkumy byla potvrzena předhistorická úprava terénu a umělé usazení kamene a Dr. St. Štěrbovi se podařilo prokázat vytesané znaky jako keltské runy.

Historie čerpána z webu

https://www.vychodni-morava.cz/cil/798

Králův stůl u obce Modrá nemá turistickou známku.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 


Doporučený článek

Proč si vybrat dřevěné žaluzie


Turistův ráj

Turisticka mydla


Statistiky

Online: 6
Celkem: 454762
Měsíc: 18524
Den: 499