Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bohuticích byl postaven v letech 1867 - 1869 vedle zámku díky prostředkům majitelů panství Josefa a Aloisie Seydlových, kterým zemřeli synové – dědici. Oba manželé byli zbožní, a tak se rozhodli, že členové jejich rodiny budou v novém kostele po smrti uloženi. Položení základního kamene proběhlo 11.5.1867 a o dva roky byl svatostánek dokončen na slavnost Nanebevzetí P. Marie. Tehdy byl na vrchol kostelní věže vytažen a upevněn kříž. Na podzim byla stavba předána a v den Sv .Kateřiny byly z brněnského Petrova přivezeny čtyři posvěcené zvony.

Kostel sv. Benedikta v obci Pustiměř byl postaven v roce 1901 jako náhrada staršího, který byl o rok dříve stržen kvůli četným trhlinám ve zdivu. Pracovalo na něm denně až 31 zedníků, 15 učňů, 29 nádeníků, 18 nádenic. Stavební materiál pocházel z místní cihelny a na kostel jich bylo spotřebováno asi 773 415. Nový kostel byl posvěcen 27. dubna 1902 olomouckým arcibiskupem Theodorem Kohnem.

Kostel Nejsvětější Trojice byl v obci Mezina postaven v letech 1777 - 1778 jako jednolodní stavba se zaklenutou valenou klenbou. Později byla přistavena sakristie a další úpravy proběhly v roce 1822 a ve druhé polovině 20. století. Poslední opravy byly dokončeny roku 2003, kdy byla zrenovována zajímavá ohradní zeď kolem hřbitova z lomového kamene vymezující areál a do vstupu byla vsazena kovová brána se dvěma zděnými omítnutými pilíři.

Kostel sv. Tomáše z Canterbury v Mohelnici byl původně zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie a první písemný doklad o jeho existenci pochází z roku 1247, kdy byl jmenován v papežské listině. Jádro stavby pochází románské z doby před rokem 1247 a z té doby se dochovalo zdivo lodi. V první polovině 14. století bylo přistavěno již v gotickém slohu kněžiště se sakristií a věž. Loď byla zaklenuta mezi lety 1466 a 1480 a ve stejné době vznikl portál do původní sakristie, přičemž byl znovu vysvěcen. Kostel byl údajně pobořen v roce 1642 Švédy, kteří zapálili mlýn a od něj shořelo celé vnitřní město. Kostel byl poté provizorně upraven a roku 1651 dokončeno zastřešení věže, ale v roce 1680 ovšem vyhořel znovu.

Kostel svatého Stanislava v Mohelnici byl postaven na místě bývalé kaple svaté Barbory jako hřbitovní. Na vlastní náklad výstavbu zahájil v roce 1577 mohelnický rodák, pražský arcibiskup Antonín Brus. Zemřel však ještě před dokončením kostela, v roce 1580. Kostel vysvětil olomoucký biskup Stanislav Pavlovský v roce 1584. Během třicetileté války byl kostel v roce 1642 poničen. 

Evangelický kostel či kaple sv. Vladimíra v Mohelnici byla postavena na rohu ulic Okružní a Olomoucké roku 1906. V době naší návštěvy byl kostelík využíván pravoslavnou církví a také československou církví husitskou. Obhlídku jsme začali vzadu u trojbokého kněžiště, jenž mělo zazděná okna a k němuž byla přilepena jednoduchá sakristie čtvercového půdorysu s běžnými okny. Pak jsme kráčeli kolem lodi svatostánku, na níž jsme spatřili tři pseudogotická okna s vitráží, prosvětlující interiér kostela. Na valbové střeše jsme marně hledali sanktusník, pouze na okraji jsme viděli několik sněhových zábran.

Chrám sv. Mikuláše v obci Ludgeřovice byl dokončen za pouhý rok mezi lety 1906 - 1907. Největší zásluhu na výstavbě a vybavení kostela měl farář Alois Bitta. Projektantem, stavitelem a dodavatelem materiálů byl Josef Holuscha, podnikatel z Dolního Benešova. Nejvíce peněz na stavbu poskytli samotní farníci a menší částkou přispěl baron Rotschild. Stavební materiál se přepravoval s pomocí koňských povozů, vše bylo stavěno ručně pouze s pomocí kladek a dřevěného lešení, které mělo uvnitř kostela dvanáct pater a venku dvacet pět pater.

Na frýdeckém návrší Vápenky byla u silnice vedoucí do Lískovce na náklady vrchnosti roku 1665 vztyčena pískovcová socha Panny Marie s Ježíškem. Plastika madony stojí na hlavě hada a půlměsíci. Jejím autorem je pravděpodobně slezský umělec Salomon Steinhoffer. Místo začalo brzy oplývat zázračnou pověstí. Podle některých zpráv se o mariánských svátcích objevovalo kolem sochy nadpřirozené světlo. Především po údajném uzdravení jisté šlechtičny z Tovarová, sem začala přicházet ve větším počtu pravidelná procesí poutníků z Hané, hlavně z Tovačova, Velké Bystřice a Klenovic. Panně Marii Frýdecké se tak začalo přezdívat „hanácká Panna Maria“. 

Kostel sv. Cyrila a Metoděje byl v Bílovicích nad Svitavou postaven v letech 1908 - 1913 podle návrhu brněnského architekta Antonína Blažka. Kostel posvětil 20. července 1913 děkan Julius Koubek z Bystrce. Během druhé světové války byl dne 29. dubna 1945 poškozen při odstřelování obce ruskými vojsky. V roce 1946 byl opraven a o 12 let později prohlášen za kulturní památku. Do kostela byl v roce 2005 při instalování podlahového vytápění pořízena mramorová řečnická tribuna a oltář ve tvaru obětního stolu zhotovený podle návrhu akademického malíře Ludvíka Kolka.

Kostel Horního sboru církve evangelické byl ve Vsetíně postaven roku 1827 za působení faráře Jakuba Lukla a díky obětem chudých členů sboru pouhých 50 metrů od staršího svatostánku Dolního sboru. Důvodem výstavby druhého protestantského kostela byl první farář Jan Hrdlička ze slovenského města Modra, který kázal v tom prvním. Jednalo se prý o přísného a autoritativního člověka, který si u některých nekatolíků nezískal mnoho sympatií a jeho působení u této části sboru vyvolávalo odpor. Již roku 1785 se tak sbor rozštěpil na Dolní, jehož členové se hlásili k augsburskému vyznání a Horní, jehož členové následovali vyznání helvetské a hlásili se k odkazu Jana Kalvína.