Kostel Navštívení Panny Marie ve vinařské obci Vranovice postavil židlochovický stavitel Josef Jelínek v letech 1868–1870, varhany postavil známý znojemský varhanář Benedikt Latzl. Na přelomu prvního a druhého desetiletí 21. století byl celkově rekonstruován.

V obci Řepiště patří k nejcennějším památkám místní jednolodní filiální dřevěný kostelík, který nese jméno sv. Michaela Archanděla. Názory na založení řepišťského kostela se v rozličných pramenech různí. Jóža Vochala ve "Vlastivědě Těšínska" udává rok 1484, prof. Adamus v "Našem Slezsku" rok 1485. Řepištský kostel byl původně kostelem farním. Od roku 1652 patřil protestantům (luteránům), kterým byl v roce 1654 odňat a přifařen k Šenovu. 

Hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele v Konici je patrně nejstarší stavební památkou města, jelikož se jeho původ odvozuje od data 1560 na zvonu ve vížce kostela a spadá tudíž do poloviny 16. století. V letech 1686 a 1748 byl přestavován. V 80. letech 20.století byla provedena přestavba na smuteční síň, která necitlivě změnila zvláště interiér kostela.

Na místě dnešního kostela Narození Panny Marie v Konici stával pravděpodobně už ve 14. století starší chrám, o němž se toho moc neví. V roce 1556 byla dokončena nová výstavba nebo významná rekonstrukce kostela, kterou započal Zikmund Helt z Kementu patrně pod vlivem své manželky Aleny Konické ze Švábenic, jež ovšem 2. dubna 1554 zemřela. Svědčí o tom rytý nápis na obdélníkové mramorové pamětní desce, osazené na epištolní straně nad původním vstupem do presbytáře, která je opatřena erby stavebníků, majitelů panství.

Na návsi v obci Moravská Huzová nedaleko Štěpánova u Olomouce stojí kostel sv. Floriána. Svatostánek se nachází na místě kaple, která zde byla postavena v roce 1746 a zasvěcena sv. Florianu. V roce 1788 byla kaple rozšířena na filiální kostel hnojicke farnosti. V roce 1886 postavena farní budova a od roku 1890 měla Moravská Huzová samostatnou farnost. Nejznámějším zdejším knězem byl František kardinál Tomášek, arcibiskup pražský a primas český, který zde působil letech 1954-1965 jako administrátor farnosti Moravská Huzová.

V obci Štarnov nedaleko Šternberka byly postupně vystavěny tři kostely, přičemž první zde stál již v 15.století. Zmínka o něm je v protokole duchovního soudu u olomouckého arcibiskupství z 30.4.1479, který řešil spor štarnovských farníků s hnojickým farářem Jakubem. Štarnovští si na faráře stěžovali, že odmítal vykonávat kněžské služby při štarnovském kostele. Bylo slyšeno 10 svědků, ale dochoval se zápis jen osmi z nich. Byli to občané mimo Štarnova, z jejichž výpovědí vyplynulo, že Štarnov již před dobou husitskou měl kostel, u něhož však služby vykonávali faráři z nedaleké obce Hnojice buď sami nebo svými kaplany. Starý vikář Jan ze Šternberka napsal, že kostel byl vypálen husity v letech 1437-1440 pod vedením hejtmana Parduse z Horky u Vratkova.

První písemná zpráva o farním kostele sv. Bartoloměje v Potštátu je z roku 1408, kdy byl zmíněn spolu s farou. Vlastní stavba je však staršího data, patrně z poloviny 14. století. V jádře gotický kostel s renesanční a barokní úpravou nabyl současné podoby po pseudoslohové přestavbě v 19. století, kdy město roku 1866 postihl velký požár.

Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven krátce po ukončení třicetileté války Martinem Desmarezem, regentem panstva Potštátu. V roce 1658 byl ještě rozšířen, zřejmě protože do Potštátu proudilo stále více věřících, neboť se proslavil jako poutní kostel. Slavnosti Nanebevzetí Panny Marie okolo 15. srpna trvaly tři dny a na výpomoc byli pozváni kněží z piaristického koleje ve Staré Vodě. Zajímavé také bylo, že pro české poutníky se tehdy kázalo mimo kostel česky.

Jednolodní kostel svatého Michala v Razové byl postaven uprostřed obce v letech 1580 - 1590 za rychtáře Mathiase Kellera a pastora Magnuse Jahna. Jeho předchůdcem byla dřevěná protestantská modlitebna, ke které byla roku 1580 přistavěna kamenná věž a o 10 let později vznikl za sedmnáct týdnů samotný zděný kostel v gotickém slohu. Patronem kostela i přilehlé fary byl kníže Lichtenštejn, majitel zdejšího panství, nicméně jeho zařízení bylo postupně vybavováno na náklady místních občanů. 

Kostel sv. Mikuláše v Horce nad Moravou byl postaven na místě bývalého hradu, který byl roku 1593 rozbořen. Hrad byl postaven nejpozději roku 1402 na pahorku nad dnešním mlýnským náhonem a zřejmě se jednalo o malé šlechtické sídlo, možná na základech bývalého kostelíka, který zde stál již roku 1279. Již tehdy se okolo Horky nacházely močály a bažiny, které hrad dokonale chránily. Hrad sehrál významnou roli v době husitských válek, kdy byl opěrným bodem husitů. Obec patřila rodu Horeckých a zeman Jan Pardus z Horky byl proslulý válečník na straně husitů a zúčastnil se i válek v Uhrách a dobývání Plzně roku 1433.