V prvních dubnových dnech se vždy v Brně otevírala turistická sezona se zajímavým programem na různých místech moravské metropole a jednoho roku jsme této nabídky využili i my a strávili zde celý jarní den. Auto jsme zaparkovali u starého autobusového nádraží a kolem toho vlakového jsme vyrazili do centra. Kráčeli jsme Masarykovou ulicí, která i v sobotním dopoledni byla plná spěchajících chodců a po kolejích velice často kolem nás projela tramvaj. Naštěstí jsme brzy shon opustili, když jsme zabočili doleva na Zelný trh, přes který jsme rychle přešli do Radnické ulice, kde byla naším cílem Stará radnice.

Strávili jsme zde docela dost času a pak jsme se na slavné náměstí vrátili a vydali se do prudkého stoupání směrem na Petrov. Když jsme na návrší vystoupali, ocitli jsme se na skalnatém ostrohu, kolem něhož se před tisíci lety rozprostíraly bažiny a lesy. Už tehdy odtud musel být pěkný výhled po okolní krajině a tak jsem se nedivili, že už v 11. století byla na Petrově zbudována románská kaple a ke konci 12. století zde byl postaven kostelík s apsidou a kryptou.

Ve 13. století pak došlo k přestavbě na románskou baziliku, která byla o 700 let později upravena do novogotického vzhledu. A právě takovou podobu měla i krásná katedrála, která se před námi objevila. Ihned jsme zamířili ke vchodu do kostela, kam jsme krátce nahlédli. Dlouho jsme se zde ale nezdrželi, na náš vkus zde bylo až moc lidí a tak jsme zase rychle vyšli ven, prohlédli si krásné průčelí a vydali se k jednomu z bočních vchodů.

Vůbec jsme předem netušili, že když do něj vstoupíme a pak vyšplháme po točitém schodišti, dojdeme k pokladně, kde se prodávaly lístky na věž a do klenotnice. Notně překvapeni jsme si koupili vstupenky na vyhlídku, vybudovanou v obou osmdesát metrů vysokých věžích, sebrali jsme odvahu a po schodišti vylezli nahoru do první věže. Pokochali jsme se výhledem na Brno a okolí a pak jsme se přesunuli do druhé věže.

Opět jsme nechali své oči pást po jarním sluncem prozářeném městě a poté jsme se opatrně vrátili dolů před kostel. Další naše kroky vedly zpátky na Zelný trh, odkud jsme již zamířili k autu, kterým jsme vzápětí odjeli na domluvenou prohlídky slavné vily Tugendhat. O ní ale pojednává již jiný článek, tak si jej nezapomeňte ve volné chvíli přečíst.

Brno má na svém území tolik památek, zajímavostí a turistických cílů, že je absolutně nemožné všechny je poznat za jednu, dvě nebo i pět návštěv. Také my jsme do tohoto velikého města přijeli tolikrát, že by to člověk nespočítal na prstech jedné ruky. Při jedné z mnoha navštívení jsme se podívali do centra, přímo napěchovaném památkami a místy, kudy kráčela historie.

Auto jsme zaparkovali na ulici Křenová, vyřídili potřebné věci v jednom obchodě a rušnou ulicí Křenová plnou chodců, projíždějících aut, tramvají a trolejbusů jsme došli k hlavnímu vlakovému nádraží. V těchto místech se pohybovalo ještě více lidí a prostředků MHD a stejně tak tomu bylo i v Masarykově ulici, kterou jsme se prodrali na Kapucínské náměstí. Zde jsme si zvenku prohlédli kostel nalezení sv. Kříže a po chvilce váhání jsme se neplánovaně rozhodli zajít do krypty.

Když jsme si prohlédli mumie, zamířili jsme Muzejní uličkou na známý Zelný trh a rovnou jsme se vydali do prudkého kopce na Petrov. Za posledním domem na konci Petrské ulice jsme vyšlapali schody a pak se již objevila mohutná katedrála sv. Petra a Pavla, kterou jsme viděli již od nádraží, neboť se pyšně tyčila nad městem jako maják se dvěma věžemi.

Sice jsme zde již byli před lety, ale od té doby uplynulo v řece Svratce hodně vody a tak jsme si chtěli osvěžit paměť a prohlédnout si ještě jednou stavbu známou z české desetikoruny. Hned u schodů jsme si krátce prohlédli sousoší sv. Cyrila a Metoděje, které bylo odhaleno roku 2013 v rámci oslav 1150. výročí příchodu této dvojice na Velkou Moravu.

Pak jsme pokračovali v chůzi ke katedrále, která nás svou velikostí znovu naprosto ohromila a jejíž počátky začaly už v 11.–12. století, kdy byla na jejím místě zbudována románská kaple. My jsme měli před sebou novogotickou podobu se dvěma věžemi, která vznikla podle návrhu architekta Augusta Kirsteina v letech 1904–1909. Přišli jsme před krásný vchod a prohlédli si zvenku průčelí katedrály.

Nahoře jsme spatřili štít, na němž byl vytesán Bůh Otec a pod ním holubice Ducha svatého nad velkým křížem se Synem Božím. Po jeho boku jsme ve výklencích našli sochy Panny Marie a svatého Jana Evangelisty. Pod nimi se nacházel latinský nápis podle evangelia svatého Matouše Venite ad me omnes qui laboratis et onerati estis / et ego reficiam vos tollite iugum meum super / vos et discite a me quia mitis sum et humilis / corde et invenietis requiem animabus vestris / iugum enim meum suave est et onus meum leve est.

Pod nápisem zářilo ve slunci velké třídílné okno, prosvětlující hudební kůr, zdobené sochami svatého Cyrila a Metoděje. Na portále nad vchodem do chrámu jsme spatřili sochy svatého Petra a Pavla v nadživotní velikosti. Když jsme se dostatečně vynadívali na krásné průčelí chrámu, přiblížili jsme se ke vchodu chráněném stříškou se sloupovím a vstoupili jsme dovnitř.

Stanuli jsme u dveří a začali se kochat nádhernou výzdobou interiéru, který byl během 18. století poměrně silně barokizován architektem Mořicem Grimmem, což se projevilo především na bočních oltářích, na přestavbě hlavního a také na odstranění značné části gotických prvků z interiéru. Nejdříve jsme se věnovali hlavnímu novogotickému oltáři z let 1890-1891, který vyřezal vídeňský řezbář Josef Leimer podle návrhu architekta A. Prokopa.

Na oltáři pod velkým křížem jsme uviděli polychromované sochy Panny Marie a svatého Jana Evangelisty, po bocích pak svatého Josefa a Jana Křtitele. Líbil se nám oltářní stůl s dřevořezbami či postavy dvanácti apoštolů. Zaujala nás také barevná okna za oltářem, zhotovená v roce 1891 a představující cyklus ze života svatého Petra a Pavla. Vedle hlavního oltáře se nacházela kazatelna se zlacenými reliéfy a štukovými plastikami od Ondřeje Schweigla z roku 1775.

Vpravo od kazatelny jsme shlédli oltář Povýšení sv. Kříže z roku 1777 s ukřižováním Spasitele a třemi osobami pod křížem a vedle něj jsme našli jižní vchod do katedrály a také dveře do Adorační kaple. Vpravo od nich pak byl oltář sv. Prokopa s obrazem stejného světce se sochami od Ondřeje Schweigla, umístěné po bocích obrazu. Vlevo jsme si prohlédli oltář sv. Jana Křtitele s obrazem téhož svatého z roku 1790 a sochami svatého Zachariáše, svaté Alžběty a nad obrazem jsme našli sochu Panny Marie s andílkem a beránkem.

Vedle tohoto oltáře nás zaujala barokní křtitelnice a naproti ní kamenná gotická Madona s Ježíškem z doby kolem roku 1300. Dále naše oči spočinuly na oltáři sv. Barbory s obrazem od Kremsera Schmidta z roku 1791 a sochami svaté Kateřiny Alexandrijské a svaté Tekly. Pak nás čekal oltář svatého Václava s obrazem tohoto světce z let 1788-1779 od malíře Františka Vavřince Korompaye a jeho syna Josefa. Po stranách obrazu jsme shlédli sochy knížete Bořivoje a svatého Ivana, nahoře pak byla svatá Ludmila.

U severního vchodu jsme našli oltář sv. Cyrila a Metoděje z roku 1777 s andělem a orlicí, další anděl pak měl markraběcí korunu markraběcí a pastýřskou berlou. Směrem k hlavnímu oltáři nám neunikl menší oltář sv. Jana Nepomuckého z mramoru, vybudovaný v roce 1752 s obrazy stejného světce a staroboleslavské Madony. Po bocích oltáře stály sochy svatého Jana Křtitele a Jana Evangelisty a vedle se nacházel vchod do Mariánské kaple s oltářem Zvěstování Panny Marie z roku 1795 od Ondřeje Schweigla. Nezapomněli jsme ani na hudební kůr s varhanami od bratří Paštíků z roku 1909 a pak jsme již útroby kostela opustili a vyšli ven.

Zamířili jsme doleva a u zdi svatostánku jsme narazili na bílý náhrobek brněnského biskupa Václava Urbana Stufflera, o kousek dál na kříž s náhrobkem brněnského biskupa Carolusa Pölliga. Vzápětí jsme došli k bočnímu vchodu a po schodech jsme kolem sochy Madony s děťátkem vešli dovnitř. Za vstupním portálem jsme nahlédli do kaple Zvěstování Páně se vzácným renesančním oltářem z ebenového dřeva a pak jsme po točitém kamenném schodišti začali stoupat nahoru.

Konečně jsme dorazili do pokladny, kde paní prodávala vstupenky do sousední klenotnice, do které jsme pouze krátce nahlédli a v níž jsme spatřili bohoslužebné textilie, monstrance, kalichy a další církevní předměty. Potom jsme se po bezmála 130 schodech vydali na vyhlídku, nacházející se v obou osmdesátimetrových věžích, v nichž jsme napočítali celkem pět zvonů.

Zrovna když jsme byli pod nimi, odbila tři čtvrtě hodina a tak jsme se trochu lekli. Co se týče zvonění, tak nás zaujalo, že se zde na Petrově poledne odbíjí už v jedenáct hodin, jakožto připomínka lsti obránců Brna při obléhání švédy během třicetileté války. Poté jsme stanuli v první věži, ze které jsme viděli určitou část Brna, jeho široké okolí a někde v dálce byla i Pálava.

Pak jsme šli do druhé věže a cestou jsme si všimli kovových krovů a valené klenby kostela. Vstoupili jsme do druhé věže a z jiného směru jsme si prohlíželi špiček brněnských kostelů, střech domů a nekonečného proudění aut po silnicích města. Krásný pohled jsme měli na hrad Špilberk, vysílač Hády za Brnem a samozřejmě na spoustu domů a ulic jihomoravské metropole.

Když jsme se výhledem pokochali, sešli jsme po šíleném schodišti dolů a vyšli opět před kostel. Kráčeli jsme podél výrazně členité lodi svatostánku a po pár metrech jsme našli vchod do krypty z 12. století, která byla odkryta archeologickým výzkumem v letech 1991 - 1993. Škoda, že byla zavřená, neboť jsme tak neviděli původní zdivo starého kostela, rytinu Krista v omítce nebo hrob Ladislava z Lobkovic.

Vedle vchodu jsme uviděli několik zazděných náhrobků, patřících největším přispěvovatelům na chod kostela. Pokračovali jsme dál v chůzi a naši pozornost zaslouženě přitahoval nádherný čtyřboký presbytář s úzkými, velmi vysokými okny v každém oblouku a mohutnými pilíři mezi nimi. Od kněžiště jsme pak zamířili na vyhlídku, nacházející se nad starými městskými hradbami.

Strávili jsme zde hodnou chvíli, během níž jsme se věnovali dění v okolí vlakového nádraží a také jsme pozorovali odpočívající obyvatele v parku pod námi, kteří vyrazili v tento zimní, ale slunečný den na odpolední procházku s dětmi nebo pejsky. Následně jsme se vrátili k závěru svatostánku a podél druhé strany lodi jsme pokračovali v jeho prohlídce.

Minuli jsme další boční vchod a pak jsme si všimli na rohu vnější kazatelny, pojmenované Kapistránka podle františkánského řádového bratra Jana Kapistrána, který v Brně kázal ve druhé polovině roku 1451. Trochu nás překvapilo, že mu tato kazatelna vůbec nesloužila, neboť vznikla až v pozdější době jako připomenutí jeho osoby.

O pár metrů dál jsme narazili na pěkný kříž se zlacenou soškou Krista a opodál na jeden z náhrobků patronů katedrály u zdi kostela. Tím jsme naši podrobnou prohlídku katedrály svatého Petra a Pavla uzavřeli a stejnou cestou, kterou jsme na Petrov přišli, jsme se vrátili na Zelný trh. O památkách, které jsme zde viděli se dočtete v mém dalším článku, tak si jej neváhejte přečíst.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Brno_-_Katedrala_sv._Petra_a_Pavla/

Historie :

Počátky katedrály sahají až do přelomu 11. a 12. století, kdy byla na jejím místě postavena románská kaple. Na konci 12. století zde vznikl kostelík, který byl o století později přestavěn na románskou baziliku. Na jejím základě vyrostl na přelomu 13. a 14. století raně gotický kostel sv. Petra, který byl následně několikrát rozšiřován, přestavován i opravován, a to zejména po jeho poškození v době třicetileté války.

V 18. století bylo jeho patrocinium rozšířeno i na sv. Pavla a rovněž bylo zřízeno brněnské biskupství, díky čemuž se stal Petrov kostelem katedrálním. Interiér chrámu byl v téže století silně barokizován architektem Mořicem Grimmem. Současná silueta katedrály vznikla až začátkem 20. století, kdy proběhla její přestavba podle návrhu vídeňského architekta Augusta Kirsteina ve stylu novogotiky. Součástí přestavby bylo i zbudování pro dnešní katedrálu typických dvou, více jak 80 metrů vysokých věží, které byly postaveny v letech 1904 až 1905, a patří k tomu nejlepšímu, co v období novogotiky v českých zemích vzniklo.

Historie čerpána z webu

http://www.pruvodcebrnem.cz/katedrala-sv-petra-a-pavla

Město Brno je držitelem turistické známky č.480.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/brno-c480