Chrám sv. Mikuláše v obci Ludgeřovice byl dokončen za pouhý rok mezi lety 1906 - 1907. Největší zásluhu na výstavbě a vybavení kostela měl farář Alois Bitta. Projektantem, stavitelem a dodavatelem materiálů byl Josef Holuscha, podnikatel z Dolního Benešova. Nejvíce peněz na stavbu poskytli samotní farníci a menší částkou přispěl baron Rotschild. Stavební materiál se přepravoval s pomocí koňských povozů, vše bylo stavěno ručně pouze s pomocí kladek a dřevěného lešení, které mělo uvnitř kostela dvanáct pater a venku dvacet pět pater.

Na frýdeckém návrší Vápenky byla u silnice vedoucí do Lískovce na náklady vrchnosti roku 1665 vztyčena pískovcová socha Panny Marie s Ježíškem. Plastika madony stojí na hlavě hada a půlměsíci. Jejím autorem je pravděpodobně slezský umělec Salomon Steinhoffer. Místo začalo brzy oplývat zázračnou pověstí. Podle některých zpráv se o mariánských svátcích objevovalo kolem sochy nadpřirozené světlo. Především po údajném uzdravení jisté šlechtičny z Tovarová, sem začala přicházet ve větším počtu pravidelná procesí poutníků z Hané, hlavně z Tovačova, Velké Bystřice a Klenovic. Panně Marii Frýdecké se tak začalo přezdívat „hanácká Panna Maria“. 

Kostel sv. Cyrila a Metoděje byl v Bílovicích nad Svitavou postaven v letech 1908 - 1913 podle návrhu brněnského architekta Antonína Blažka. Kostel posvětil 20. července 1913 děkan Julius Koubek z Bystrce. Během druhé světové války byl dne 29. dubna 1945 poškozen při odstřelování obce ruskými vojsky. V roce 1946 byl opraven a o 12 let později prohlášen za kulturní památku. Do kostela byl v roce 2005 při instalování podlahového vytápění pořízena mramorová řečnická tribuna a oltář ve tvaru obětního stolu zhotovený podle návrhu akademického malíře Ludvíka Kolka.

Kostel Horního sboru církve evangelické byl ve Vsetíně postaven roku 1827 za působení faráře Jakuba Lukla a díky obětem chudých členů sboru pouhých 50 metrů od staršího svatostánku Dolního sboru. Důvodem výstavby druhého protestantského kostela byl první farář Jan Hrdlička ze slovenského města Modra, který kázal v tom prvním. Jednalo se prý o přísného a autoritativního člověka, který si u některých nekatolíků nezískal mnoho sympatií a jeho působení u této části sboru vyvolávalo odpor. Již roku 1785 se tak sbor rozštěpil na Dolní, jehož členové se hlásili k augsburskému vyznání a Horní, jehož členové následovali vyznání helvetské a hlásili se k odkazu Jana Kalvína.

Evangelický kostel Dolního sboru byl jedním z prvních moravských evangelických kostelů, které byly postaveny poté, co císař Josef II. dne 13. října 1781 vydal Toleranční patent. Původní empírová stavba z roku 1782 proto v souladu s podmínkami stanovenými patentem neměla věž ani zvony a vchod se nacházel na její boční straně.

Historie Kalvárie se začala psát roku 1664, kdy jaroměřičtí občané vztyčili na kopci dřevěný kříž na ochranu před zlým duchem Kadrmanem, jenž tam dle pověsti přebýval a ohrožoval celý kraj. Kříž splnil svůj účel a od té doby k němu nahoru z vděčnosti putoval lid na svátek Nalezení a Povýšení sv. Kříže. Roku 1680 a znova o tři roky později postihla celý kraj morová epidemie a když se smrtelnou nákazu podařilo vymýtit, postavil v roce 1683 majitel panství František Julius Ferdinand Šubíř z Chobyně, kapli na výraz díků, zasvěcenou Povýšení sv. Kříže a čtyřem ochráncům proti moru sv. Rochovi, sv. Fabiánovi, sv. Šebestiánovi a sv. Rozálii.

Kostel Všech svatých byl vybudován ve 13. století původně jako gotická jednolodní stavba s věží. Některé prameny uvádějí vznik kostela dokonce ještě o století dříve. Zpočátku byl kostel přifařen k Biskupicím, ale později byl již farní. Po husitských válkách duchovní správa v Jaroměřicích  zanikla. Od 16. století až do roku 1620 zde působili českobratrští duchovní.

Počátky katedrály sahají až do přelomu 11. a 12. století, kdy byla na jejím místě postavena románská kaple. Na konci 12. století zde vznikl kostelík, který byl o století později přestavěn na románskou baziliku. Na jejím základě vyrostl na přelomu 13. a 14. století raně gotický kostel sv. Petra, který byl následně několikrát rozšiřován, přestavován i opravován, a to zejména po jeho poškození v době třicetileté války. V 18. století bylo jeho patrocinium rozšířeno i na sv. Pavla a rovněž bylo zřízeno brněnské biskupství, díky čemuž se stal Petrov kostelem katedrálním. Interiér chrámu byl v téže století silně barokizován architektem Mořicem Grimmem. Současná silueta katedrály vznikla až začátkem 20. století, kdy proběhla její přestavba podle návrhu vídeňského architekta Augusta Kirsteina ve stylu novogotiky.

Kostel Vzkříšení Páně ve Slavkově byl postaven na objednávku Václava Antonína Kounice podle plánů vídeňského dvorního architekta Ferdinanda Hetzendorfa z Hohenbergu v letech 1786 - 1789. Kostel měl mít podle původního projektu dvě vysoké věže, ale kvůli bažinatému podloží a protože kostel byl postaven na základech původního gotického kostela, který se v roce 1757 se z části sesunul a byl proto uzavřen a následně zbořen, věže dosahují pouze po chrámovou střechu.

Husův sbor, neboli kostel církve československé husitské na Seifertově náměstí v Kyjově byl postaven v roce 1928 dle autora projektu architekta Antonína Mendla. Bílou fasádu zlomyslně ozdobily malůvky pana deště Mrakomora, dodávající stavbě nádech tajemna a patiny. Na čelní straně jsme v dolní části uviděli zastřešené podloubí ze sedmi hranolovými podpěrami a nad ním pak byly čtyři velká okna, pouštějící světlo do interiéru chrámové lodi.