TZ 883 : Město Kostelec nad Orlicí

Kostelec nad Orlicí jsme poprvé navštívili v lednu 2010, kdy jsme se na týden ubytovali v panelákovém bytě v Nebeské Rybné. Cestou do hor jsme se zastavili ve zmíněném městě, kde jsme na náměstí zaparkovali zelené korejské auto a vydali se k Novému zámku. Procházku nám stěžovalo velké množství sněhu, kterého po celém městě bylo dost a dost. Potom jsme se vrátili do centra města a dali si oběd v hotelu Panský dvůr. Po dobrém jídle jsme se přesunuli ke kostelu sv. Jiří, jenž nechal v letech 1769 - 1773 postavit Kryštof Gavriani. Naši obhlídku jsme začali na bohatě zdobeném průčelí a když jsme jej prozkoumali, chtěli jsme se podívat dovnitř. Dveře však byly zamčené, takže jsme se vydali na obchůzku kolem kostelní lodi a krátce jsme se zastavili u kříže s Kristem, který okolo roku 1935 vytvořil akademický sochař Leoš Kubíček. Brzy jsme přišli k trojboce uzavřenému presbytáři, k němuž byla přilepena čtvercová sakristie. Nad vchodem do přípravny kněžích jsme objevili vytesaný letopočet 1773, který poukazoval na dostavbu kostela. Když jsme si romanticky zasněžený kostel sv. Jiří prohlédli, zamířili jsme na Palackého náměstí do informačního centra, kde jsme koupili dvě turistické známky a získali razítka do památníku. Následně jsme se již věnovali zajímavostem na náměstí, přičemž jsme se pohyboval na návrší, kde město začalo vznikat. Kromě domů jsme na Palackého náměstí objevili i několik drobnějších, ovšem neméně významných pamětihodností. Postupně jsme shlédli meteorologický sloup, empírovou kašnu, sloup Nejsvětější Trojice, Mariánský sloup a Starou radnici. Vše bylo romanticky zasněžené, takže jsme si připadali jako v ruské pohádce se špetkou východočeské atmosféry. Když jsme si Palackého náměstí prošli, nasedli jsme do auta a odjeli do Nebeské Rybné, kde jsme se o několik desítek minut později ubytovali.

Podruhé jsme do Kostelce zavítali v červenci 2015 během dovolené, kdy jsme byli ubytováni v Rokytnici v Orlických horách v krásném apartmánovém domě se zahradou. Cestou do hor jsme se zastavili ve zmíněném městě, kde po našem příjezdu hustě pršelo. Po půlhodinovém čekání jsme se parkem vydali se k Novému zámku, kde jsme však zjistili, že nejbližší exkurze začne až za dvě hodiny, protože se uvnitř zámeckých interiérů konalo několik svatebních obřadů. Tak dlouho se nám čekat nechtělo, takže jsme se vrátili k autu, jímž jsme odjeli na druhý konec města a prohlédli si kapli Navštívení Panny Marie, kterou nechal roku 1687 vystavět hrabě František Karel Záruba z Hustířan jako poděkování za zázračné uzdravení manželky vodou ze zdejší studánky. Pak jsme se přesunuli ke studánce s údajně zázračnou vodou, která kdysi vyléčila nemocnou hraběnku. Poté jsme si krátce prohlédli penzion na druhé straně kapličky, který býval původně lesním hotelem s dámskou obsluhou, takže se sem sjížděli hlavně pánové z města a širokého okolí. Vzápětí jsme se křížovou cestou z roku 2005, tvořenou dřevěnými malovanými zastaveními, vydali nahoru nad kapli, kde se nacházela kdysi střelnice. My jsme nahoře na Lipové stráni narazili na památník Erbenka, kde jsme dlovili kešku a křížovou cestou se zase vrátili dolů ke kapli. Vzápětí jsme odjeli na Palackého náměstí, zaparkovali povoz a úzkou uličkou jsme proklouzli kolem kulturního domu k zadní části kostela Jana Amose Komenského. Dovnitř jsme se nedostali, takže jsme svatostánek pouze obešli kolem dokola a kina za kostelem jsme odlovili kešku. Pak jsme se vrátili na náměstí. Ihned jsme zamířili k hospodě Pivovar, kde jsme se chtěli najíst, ovšem kvalita tohoto podniku a nabízená jídla nás od našeho úmyslu odradily. Na vedlejším domě jsme našli pamětní desku, připomínající Ignáce Josefa Pěšinu, českého zvěrolékaře a místního rodáka. Mnohem více se nám však líbila protější budova Nové radnice, jež byla postavena roku 1887 v novorenesančním slohu a nahradila tak dva domy, které shořely při požáru o 24 let dříve. Pak jsme již zahájili procházku po náměstí a jako první jsme shlédli 2,5 metru vysoký meteorologický sloup před základní školou. Sloup s předpovědí počasí jsme vyměnili za 7,5 metru vysoký sloup se sousoším Nejsvětější Trojice, který stál od roku 1874 uprostřed náměstí. Jen pár metrů od něj se pod vzrostlými stromy skrývala empírová kašna čtvercového půdorysu, pocházející z počátku 19. století. Zaujalo nás, že vznikla nad sklepením bývalého pivovaru, která byla odhalena při výkopových pracích na základech. Od kašny jsme se přesunuli k opodál stojícímu Mariánskému sloupu se sochou Panny Marie, který roku 1707 vytvořil Mates Mielnický a Jan Václav Haysler. Na závěr nás čekala bývalá radnice z roku 1574, později muzeum a v době naší návštěvy Základní umělecká škola. Našli jsme ji konci zúžené části náměstí a kdy si Starou radnici prohlédli, zamířili jsme přes menší Jiráskovo náměstí ke kostelu sv. Jiří, který jsme viděli v pozdě barokní podobě. Potom jsme zamířili k nedalekému Starému zámku, u něhož jsme odlovili kešku a začali se věnovat bývalé tvrzi. Pak jsme popošli o 200 metrů dál ke kostelu sv. Anny, kde narazili na sochu sv. Vincence z Pauly a pak jsme již vešli na hřbitov, obklopující svatostánek. Vzápětí jsme se začali věnovat jednolodnímu kostelu, který byl postaven v letech 1686 - 1691 na místě staré hřbitovní kaple. Nejvíce nás zaujaly náhrobní desky na fasádě kostela. Pak jsme se prošli jsme se po hřbitově, kde jsme nalezli několik cenných a významných náhrobků. Po zajímavé procházce mezi hroby jsme brankou vyšli ven na ulici a zamířili k nedaleké studánce Kašna. Když jsme ke zdroji životodárné tekutiny nedaleko vlakového nádraží dorazili, ve svahu se před námi objevila kamenná zeď s obloukem, k níž jsme přistoupili po vydlážděném chodníku. Voda vytékala z trubky a padala do malé nádržky ve tvaru zdobného umyvadélka. Následně propadala dolů do betonové jímky a tekla pryč. Opláchli jsme si ruce, nicméně i když byla voda pocitově velmi čistá a chladná, raději jsme ji nepili. Potom jsme se vrátili na Palackého náměstí k autu, jímž jsme odjeli ke koupališti a podél toku Divoké Orlice jsme se vydali k 150 metrů vzdálenému jezu. U lávky jsme odlovili kešku a pak jsme se vrátili k autu, jímž jsme odjeli na jiné místo u zmíněné řeky. O chvíli později jsme povoz zaparkovali na okraji silnice pod lesoparkem Lipová Stráň a zamířili jsme po žluté trase k Mandlovnímu mlýnu, který původně sloužil k rovnání lněného a bavlněného prádla. Když jsme k objektu dorazili, za mlýnským náhonem jsme spatřili dům, který si zachoval svůj historický ráz z druhé poloviny 19. století. Mlýn však už dávno nesloužil svému účelu, jelikož byl přestavěn na pohodlné bydlení. Když jsme si zvenku přes plot dům prohlédli, prozkoumali jsme ještě mlýnský náhon se stavidlem a pak jsme se vydali na zpáteční cestu. Po chvilce jsme žlutou značku opustili a po okruhu K.J. Erbena jsme brzy došli na místo, kde stával taneční sál. Ten sice zmizel v propadlišti času, ale nešli jsme sem zbytečně, protože se zde nacházela CWG směnárna. Vyměnili jsme si tady pár dřevěných koleček, zapsali nález do deníku a pak jsme sestoupili dolů k autu. Nikam jsme však nejeli, pouze jsme kolem odpočívajícího autíčka prošli a po žluté turistické značce pokračovali na druhou stranu. Naším dalším cílem byla Seykorova studánka, kterou nechal vybudovat v roce 1906 významný kostelecký továrník a mecenáš František Seykora, jenž byl známý tím, že svůj majetek využíval k okrašlování města a jeho okolí. Po 200 metrech jsme k prameni dorazili a začali hledat zdejší ukrytou schránku. Bohužel veškerá snaha byla marná. Zklamaně jsme se začali věnovat samotnému prameni, který měl podobu malé cihlové vodárny, zapuštěné do úbočí svahu, kterou navrhl slavný architekt a kostelecký rodák Václav Roštlapil. Ačkoliv byla studánka krásně upravená, voda v ní nebyla považována za nepitnou, kvůli intenzivní zemědělské činnosti na polích, rozkládajících se přímo nad svahem, ze kterého pramen vytékal. Tahle skutečnost však vůbec nevadila skokanu hnědému, který posedával na kameni u pramene a ochotně se nechal vyfotit. Pak jsme žábu i Seykorovu studánku opustili a šli se podívat na přilehlý Podhorní mlýn, který na tomto místě existoval již ve 14. století. Šedivou budovu mlýna jsme si nejprve prohlédli přes mlýnský náhon a o chvíli později jsme vodní tok pohodlně překonali po mostě, za nímž se nacházela druhá část areálu. Stanuli jsme před bývalými hospodářskými budovami, které v roce 1906 nechal postavit dle plánů architekta Václava Roštlapila již zmíněný František Seykora. Ten se stal majitelem mlýna poté, co jej s dluhy koupil od rodiny Růžičkových. V krásných budovách se žlutou fasádou v době naší návštěvy sídlil penzion s restaurací, kde jsme se chtěli najíst. Bohužel vyšší ceny a malý výběr jídla nás od tohoto úmyslu odradil, ale i tak se nám tady moc líbilo. Následně jsme se šli podívat blíže na samotnou mlýnici, stojící opodál u řeky, ale vzápětí nás zastavil plot, takže jsme jej nemohli prozkoumat blíže. Když jsme si vše prohlédli, vrátili jsme se k autu a odjeli na druhý konec města. Naším posledním cílem pro tento den se stal Nový zámek. Auto jsme zaparkovali na okraji parku a vzápětí jsme vkročili do zámeckého areálu. Brzy jsme přišli k zámku, kde jsme si v pokladně koupili vstupenku a získali razítko do památníku. Do začátku prohlídky nám zbývala ještě půlhodinka a tak jsme si prohlédli expozici o historii města ve třech místnostech přízemí zámku. Po 20 minutách jsme vyšli ven a v přilehlém Seykorově parku odlovili kešku. Pak jsme se vrátili do zámku a za chvíli se nás ujala průvodkyně, která nás za 40 minut provedla návštěvnickým okruhem. Následně jsme vnitřní prostory zámku opustili a vydali se do parku, kde jsme odlovili kešku s názvem Zrcadlové vily. Potom jsme přemýšleli, jestli se nenajíme v zámecké restauraci, umístěné v jedné z hospodářských budov, ale odradil nás malý výběr jídla a vyšší ceny. Zamířili jsme tedy k autu, kterým jsme odjeli do Penny, kde jsme nakoupili potraviny sebou. Vzápětí jsme již Kostelci dali vale a odjeli do Rokytnice nad Orlicí, kde jsme byli celou naši dovolenou ubytováni.

Návštěvy : 11.1.2010, 25.7.2015

Další informace najdete zde :

Palackého náměstí

Kostel sv. Jiří

Kaple Navštívení Panny Marie se studánkou

Kostel Jana Amose Komenského

Starý zámek

Kostel sv. Anny

Studánka Kašna

Mandlovní mlýn

Seykorova studánka

Podhorní mlýn

Jak jsme v zimě navštívili Kostelec nad Orlicí

Jak jsme v létě navštívili Brandýs a Kostelec nad Orlicí

Současná verze TZ 883 získána 11.1.2010 v informačním centru Kostelec nad Orlicí