Kostelec nad Orlicí - Starý zámek
Starý zámek vznikl přestavbou starší tvrze, o níž existuje první zmínka roku 1629, kdy Anna Kateřina rozená Hrzánová z Harasova prodala celé potštejnské panství, k němuž patřil i Kostelec, Kašparovi z Grambu. Dochované sklepní prostory však naznačují, že tvrz vznikla o něco dříve, pravděpodobně nedlouho před rokem 1620. Po smrti Kašparova syna Kamila připadl Kostelec jezuitské koleji u sv. Klimenta v Praze, manžel Kašparovy dcery Františky Václav Záruba z Hustířan se ale rozhodl uplatnit dědické právo své ženy. Soudní spor o Kostelecké panství vyhrál a roku 1667 ho koupil. V roce 1668 byla tvrz vážně poškozena požárem a poté znovu postavena. K dalšímu vyhoření došlo roku 1777, následné přestavby ve stylu pozdního baroka se ujal architekt František Kermer. Tato podoba zůstala Starému zámku dodnes.
Starý zámek v Kostelci nad Orlicí jsme navštívili v červenci 2015 během dovolené, kdy jsme byli ubytováni v Rokytnici v Orlických horách v krásném apartmánovém domě se zahradou. Velice se nám zde líbila kvalita a čistota domu, možnost opékání špekáčků na zahradě, domácí vejce a v neposlední řadě to, že jsme si sami ve sklípku čepovali trutnovské pivo Krakonoš a Kofolu. Cestou do hor jsme se zastavili ve zmíněném Kostelci nad Orlicí, kde po našem příjezdu hustě pršelo a tak jsme museli čekat, než se ten nahoře uklidní a voda přestane padat. Seděli jsme v autě na okraji města půlhodiny než vysvitlo sluníčko a mohli se pustit do poznávání zdejších pamětihodností. Jednou z nich byl Starý zámek, k němuž jsme se vydali poté, co jsme na Palackého náměstí zaparkovali naše stříbrné auto. K dvoupatrové barokní budově nás dovedla Tyršova ulice a když jsme ke Starému zámku přišli, okamžitě jsme odlovili kešku. Po úspěšném nálezu jsme se začali věnovat samostatně stojící budově. Před námi stála původně renesanční tvrz, založená nedlouho před rokem 1620, která byla po požáru roku 1668 přestavěna. Po 100 letech došlo k dalším úpravám, které provedl stavitel František Kermer a v této podobě jsme budovu shlédli i my. V původním záměru architekta byla zřejmě trojkřídlá stavba, k realizaci východního křídla však nedošlo. Zámek se tak skládal z hlavního jižního křídla s dvou až třítraktovou dispozicí, zazděnými arkádami směrem do dvora a jednotraktového západního křídla. Na budově s mansardovou střechou jsme během obchůzky narazili na kamenný portál s půlkruhovým záklenkem a dvoukřídlými dveřmi, před nimiž se na chodníku nacházel vydlážděný erb rodu Kinských. Dveře však byly zavřené, takže jsme se dovnitř nedostali. Pokračovali jsme tedy v obhlídce hlavního jižního průčelí s rizalitem, zakončeným trojbokým štítem. Na severním průčelí jsme pak našli užší rizalit, který přecházel ve věžičku. Střípky z historie Starého zámku jsme poskládali z papírů, které jsme si vytiskli doma před dovolenou. Dočetli jsme se, že po výstavbě Nového zámku ve třicátých letech 19. století přesunula šlechta své sídlo tam a význam Starého zámku začal upadat. Byl přeměněn na panský dům, kde měli úředníci byty a kanceláře. V roce 1948 byl Kinským majetek vyvlastněn a Starý zámek pak sloužil jako Ředitelství státního statku. Roku 1997 se opět vrátil do rukou rodiny Kinských, kteří prostory pronajímají poskytovatelům služeb. Když jsme dočetli poslední řádky, popošli jsme o 200 metrů dál ke kostelu sv. Anny, ale o něm již pojednává jiný můj příspěvek. Pokud vás zajímá, co všechno jsme tehdy viděli, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme v létě navštívili Brandýs a Kostelec nad Orlicí.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/kostelec-nad-orlici-stary-zamek
Historie :
Starý zámek vznikl přestavbou starší tvrze, o níž existuje první zmínka roku 1629, kdy Anna Kateřina rozená Hrzánová z Harasova prodala celé potštejnské panství, k němuž patřil i Kostelec, Kašparovi z Grambu. Dochované sklepní prostory však naznačují, že tvrz vznikla o něco dříve, pravděpodobně nedlouho před rokem 1620. Po smrti Kašparova syna Kamila připadl Kostelec jezuitské koleji u sv. Klimenta v Praze, manžel Kašparovy dcery Františky Václav Záruba z Hustířan se ale rozhodl uplatnit dědické právo své ženy. Soudní spor o Kostelecké panství vyhrál a roku 1667 ho koupil. V roce 1668 byla tvrz vážně poškozena požárem a poté znovu postavena. K dalšímu vyhoření došlo roku 1777, následné přestavby ve stylu pozdního baroka se ujal architekt František Kermer. Tato podoba zůstala Starému zámku dodnes. Staleté spojení panství kosteleckého a potštejnského skončilo v roce 1746, kdy Alžběta Cavriani prodala Potštejn hraběti Harbuvalovi de Chamaré. Roku 1796 koupil kostelecké panství kníže Josef Kinský z Vchynic a Tetova. Po výstavbě Nového zámku ve třicátých letech 19. století přesunula šlechta své sídlo tam a význam Starého zámku začal upadat. Byl přeměněn na tzv. panský dům, kde měli panští úředníci byty a kanceláře. V roce 1948 byl Kinským majetek vyvlastněn. Starý zámek pak sloužil jako Ředitelství státního statku. Od roku 1997 je opět v rukou rodiny Kinských, prostory jsou pronajímány poskytovatelům služeb.
Historie čerpána z těchto webů
Město Kostelec nad Orlicí je držitelem turistické známky č.883.
https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/kostelec-nad-orlici-c883
