Památky na Palackého náměstí v Kostelci nad Orlicí jsme si poprvé prohlédli během zimní dovolené v lednu 2010. Tehdy jsme se na týden ubytovali v panelákovém bytě v Nebeské Rybné, odkud jsme podnikli několik výletů na běžkách po bližším i vzdálenějším okolí, a také jsme poznali několik romanticky zasněžených památek. Cestou do hor jsme se zastavili ve zmíněném Kostelci, kde jsme na náměstí zaparkovali zelené korejské auto a vydali se k Novému zámku. Procházku nám stěžovalo velké množství sněhu, kterého po celém městě bylo dost a dost. Potom jsme se vrátili do centra města a dali si oběd v hotelu Panský dvůr. Po dobrém jídle jsme se přesunuli ke kostelu sv. Jiří a když jsme si jej prohlédli. vrátili jsme na Palackého náměstí. Vzápětí jsme vešli do informačního centra, kde jsme koupili dvě turistické známky a získali razítka do památníku. Následně jsme se již věnovali zajímavostem na náměstí, které v různých obdobích neslo názvy Rynk, Hlavní, náměstí císaře Františka Josefa I., Viktoria-Platz, Rudé armády a konečně Palackého náměstí. Pohybovali jsme se na návrší, kde město začalo vznikat. Nejprve byl v počátku křesťanství v českých zemích vystavěn opevněný kamenný chrám a kolem něj se v následujících desetiletích začal rozvíjet osada nazvaná Kostelec. Roku 1341 se z ní stalo městečko, které získalo osmnáct městských privilegií. Měšťané mohli ve svých domech vařit a prodávat pivo, prodávat sůl na bečky i na drobno, vybírat od přespolních kupujících poplatek a také se zde konaly trhy se zbožím či dobytkem. Kostelec byl zpočátku ohrazen dřevěnými ploty, později byly vystavěny kamenné hradby a do centra se vstupovalo přes dvě hlavní brány. Jmenovaly se Vysokomýtská a Rychnovská, nicméně v 19. století byly strženy, aby uvolnily cestu rostoucí dopravě. Domy byly původně dřevěné s podloubím, ale při několika požárech shořely, takže byly postupně nahrazeny zděnými stavbami. Fasády domů, které jsme při procházce centrem viděli, byly výsledkem klasicistních a empírových úprav po ničivých požárech v 19. století, nicméně vnitřní části skrývaly gotické nebo renesanční sklepy s klenbami. Kromě domů jsme na Palackého náměstí objevili i několik drobnějších, ovšem neméně významných pamětihodností. Postupně jsme shlédli meteorologický sloup, empírovou kašnu, sloup Nejsvětější Trojice, Mariánský sloup a Starou radnici. Vše bylo romanticky zasněžené, takže jsme si připadali jako v ruské pohádce se špetkou východočeské atmosféry. Když jsme si Palackého náměstí prošli, nasedli jsme do auta a odjeli do Nebeské Rybné, kde jsme se o několik desítek minut později ubytovali. Chcete-li vědět, co všechno jsme první den zimní dovolené 2010 zažili, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech, kde si vyhledejte cestopis Jak jsme v zimě navštívili Kostelec nad Orlicí.

Podruhé jsme pamětihodnosti na Palackého náměstí v Kostelci nad Orlicí shlédli v červenci 2015 během dovolené, kdy jsme byli ubytováni v Rokytnici v Orlických horách v krásném apartmánovém domě se zahradou. Velice se nám zde líbila kvalita a čistota domu, možnost opékání špekáčků na zahradě, domácí vejce a v neposlední řadě to, že jsme si sami ve sklípku čepovali trutnovské pivo Krakonoš a Kofolu. Cestou do hor jsme se zastavili ve zmíněném městě, kde po našem příjezdu hustě pršelo a tak jsme museli čekat, než se ten nahoře uklidní a voda přestane padat. Seděli jsme v autě na okraji Kostelce půlhodiny, než konečně vysvitlo sluníčko a mohli jsme se pustit do poznávání zdejších památek. Když jsme naše stříbrné francouzské auto zaparkovali na Palackého náměstí a zamířili k hospodě Pivovar, kde jsme se chtěli najíst, ovšem kvalita tohoto podniku a nabízená jídla nás od našeho úmyslu odradily. Mohli jsme se tak pustit do průzkumu zdejších zajímavostí. Na vedlejším domě jsme našli pamětní desku, připomínající Ignáce Josefa Pěšinu, českého zvěrolékaře a místního rodáka. Mnohem více se nám však líbila protější budova Nové radnice, jež byla postavena roku 1887 v novorenesančním slohu a nahradila tak dva domy, které shořely při požáru o 24 let dříve. Pak jsme již zahájili procházku po náměstí. Nejprve jsme shlédli 2,5 metru vysoký meteorologický sloup, stojící od třicátých let 20. století na chodníku před základní školou, který plnil estetický, vzdělávací, popularizační, meteorologický a všeobecně informační význam. Lidé na něm vždy našli informace o teplotě, tlaku a vlhkosti vzduchu, ale my jsme takové štěstí neměli, protože se za sklem nacházely jen informační letáky. Pouze korouhvička s ukazatelem světových stran trochu připomínala původní určení sloupu. Pak jsme se přesunuli k 7,5 metru vysokému sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice, který stál od roku 1874 uprostřed náměstí. Na třístupňovém schodišti jsme spatřili čtyřboký sloup se soklem, na němž stály pískovcové sochy světců v nikách. Jednalo se o sv. Václava, na sv. Vojtěcha, sv. Františka z Assisi a sochu Panny Marie. Čtyři předsunutá nároží byla tvořena nárožními válcovými příporami na odstupňovaných soklících s pultovou stříškou. V jejich vrcholu nad hlavicemi jsme spatřili baldachýny a v nárožích fiály s kytkami. Kulturní památka byla kompletně zrestaurována v letech  2005 – 2006 a tak se nám moc líbila. Jen pár metrů od sloupu Nejsvětější Trojice se pod vzrostlými stromy skrývala empírová kašna čtvercového půdorysu z počátku 19. století. Vodní prvek uprostřed náměstí tvořila metr vysoká zeď, kruhová kamenná nádrž o průměru 3 metry, do jejíhož středu byl zasazen sokl. Na římse podstavce jsme našli mísu, na které stála 1,2 metru vysoká socha nymfy, představující alegorii řeky Orlice, bohaté rybami, živící lid a prospívající městu) 1,2 m vysoká. U pravé nohy nymfy jsme objevili znak města Kostelce nad Orlicí spojený se znakem zárubovským. Zaujalo nás, že kašna vznikla nad sklepením bývalého pivovaru, která byla odhalena při výkopových pracích na základech. Pivovar byl odstraněn kolem roku 1820. Od kašny jsme se přesunuli k opodál stojícímu Mariánskému sloupu se sochou Panny Marie z roku 1707. Dvanáct metrů vysoký sloup byl ohrazen balustrádou a vsazen do soklu, na němž jsme spatřili alianční erby kosteleckých šlechticů. Dřík sloupu s patkou byl zakončen korintskou hlavicí se čtyřmi andílky a dvoumetrovou sochou Panny Marie s kovovými pozlacenými atributy, svatozáří a kovovou lilií. Na závěr nás čekala bývalá radnice z roku 1574, později muzeum a v době naší návštěvy Základní umělecká škola. Jednalo se o původně renesanční budovu, která byla barokně upravená v 17. století. V roce 1694 byla přistavěná věž a v letech 1810 - 1824 proběhla klasicistní úprava. Obdélníková, jednopatrová stavba s hranolovou věží v průčelí do ulice a věžními hodinami z roku 1862 s ciferníky do všech stran, se nám moc líbila Nad balkonem jsme spatřili městský znak a v průjezdu vpravo naším očím neuniklo zazděné pískovcové nadpraží s monogramem M R, znakem pekařského cechu a letopočtem 1574. Právě tehdy dům koupila obec od pekaře Martina Rakovnického. Na budově vlevo v přízemí u vchodu jsme našli pamětní bronzovou desku s bystou hudebního skladatele a císařského kapelníka Františka Ignáce Antonína Tůmy, která byla odhalena roku 1974. Když jsme si Starou radnici prohlédli, zamířili jsme přes menší Jiráskovo náměstí ke kostelu sv. Jiří, ale o něm již pojednává jiný můj příspěvek. Pokud vás zajímá, co všechno jsme tehdy viděli, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme v létě navštívili Brandýs a Kostelec nad Orlicí.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/kostelec-nad-orlici-palackeho-namesti​

Historie :

Nejstarší písemný záznam o Kostelci pochází z roku 1316, ale už předtím byl na návrší, na němž se rozkládá město, vystavěn opevněný kamenný chrám, kolem něhož se začal rozvíjet osada Kostelec. Od roku 1341 se stal městečkem a patřil až do 17. století k panství potštejnskému, na němž se vystřídala řada majitelů, mj. je v roce 1454 koupil Jiří Poděbradský, od kterého také pochází znak města "v červeném poli korunovaný přímo stojící dvouocasý lev s vyplazeným jazykem a dvěma zlatými šípy v přední tlapě". Dalšími majiteli panství byli Vilém z Pernštejna (1495-1556) a od roku 1558 Václav Hrzán z Harasova. Jeho nástupcem byl Adam Hrzán, který také v roce 1585 slavnostně potvrdil osmnáct městských privilegií, ke kterým patřilo např. právo vařit a prodávat pivo, právo prodávat sůl na bečky i na drobno, vybírat za ni od přespolních kupujících poplatek atd. Adam Hrzán se již na rozdíl od dřívějších pánů podepisoval nejen na Potštejně, ale také na Kostelci. Poslední majitelka Kostelce z tohoto rodu Anna Kateřina Hrzánová z Harasova (provdaná Kaplířová) se přimluvila u císaře Matyáše, aby městu nejen r. 1614 potvrdil dosavadní privilegia, ale povolil i tři výroční dobytčí trhy s právem vybírat poplatky od kupujících i prodávajících. V roce 1629 bylo potštejnské panství prodáno Belgičanu Kašparovi z Grambu, který byl císařským podplukovníkem Valdštejnovy armády. Kašpar z Grambu odkázal všechen svůj majetek jezuitské koleji u sv. Klimenta v Praze. Avšak Václav Záruba z Hustířan, manžel Františky z Grambu, se soudně domáhal kosteleckého dědictví a spor vyhrál. V roce 1667 koupil "zboží Grambovské". Vdova Magdalena Grambová se odstěhovala do Vamberka, kde zavedla vyspělou krajkářskou techniku (paličkování) rozšířenou v Belgii. Po smrti Václava Záruby se stal majitelem Kostelce jeho syn František Karel, povýšený roku 1695 do hraběcího stavu. Po jeho synovi Josefu Antonínovi Zárubovi zdědila Kostelec a Potštejn dcera Alžběta, provdaná za hraběte Cavriani. Roku 1746 prodala Potštejn slezskému podnikateli hraběti Harbuvalovi de Chamaré. Tak skončilo téměř pět století trvající nejprve podřízení a potom spojení Kostelce s Potštejnem. Roku 1796 koupil od dosavadního majitele kostelecké panství kníže Josef Kinský z Vchynic a Tetova, pán na Chocni, jehož potomkům patřilo téměř 150 let. Přirozeným centrem města je náměstí Františka Palackého, na kterém se kromě obou radnic a několika význačných měšťanských domů nachází barokní Mariánský sloup z roku 1707, novogotický Sloup Nejsvětější Trojice z roku 1874 a empírová kašna z počátku 19. století s postavou nymfy – Orlice. Stará radnice zřízená z měšťanského domu, z roku 1574, o sto let později barokně upravena. Věž byla přistavěna v roce 1694. V letech 1810 – 24 proběhla její klasicistní přestavba. Nová radnice na parcelách dvou domů, které vyhořely roku 1863, byl v roce 1887 zbudován novorenesanční reprezentační objekt. Dnes sídlo Městského úřadu a České spořitelny.

Historie čerpána z webu

https://www.kostelecno.cz

Město Kostelec nad Orlicí je držitelem turistické známky č.883.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/kostelec-nad-orlici-c883