Barokní kaple sv. Floriána v Rusínově byla postavena v letech 1727–1728 u hlavní silnice a byla zasvěcena ochránci města před požáry. V roce 2021 bylo provedeno statické zajištění a sanační opatření. Autor není znám, ale stavba má "martinelliovské" znaky a interiérem i strukturou fasády se přibližuje kostelu sv. Václava v Rousínovci. Na oltářním obraze je pod postavou sv. Floriána vyobrazeno rousínovské náměstí. Před kaplí se nachází památník Rudé armády a kamenný kříž s ukřižovaným Kristem z roku 1936, stojící na starším podstavci z roku 1887.

První písemná zmínka o Čechyni pochází z roku 1350. V roce 1538 ves zasáhly ničivé požáry, v jejichž důsledku byla na tři roky osvobozena od všech platů. Další požár Čechyni zasáhl v roce 1552. Požáry a další pohromy často ohlašovala v menších vsích původně skromná, dřevěná zvonice. Patrně tomu tak bylo i v Čechyni. Později tuto funkci převzaly převážně sakrální stavby. První známou takovouto stavbou v Čechyni je až současná kaple Panny Marie, která byla vybudována zřejmě někdy v 2. polovině 18. století. Na I. vojenském (josefském) mapování z let 1764-1783 zaznačena není. To však nutně neznamená, že právě v tomto období nevznikla. Poprvé se objevuje na císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy a Slezska z roku 1825. 

Kaple sv. Cyrila a Metoděje byla v těsné blízkosti hanácké obce Měník postavena po roce 1869 na památku smrtelného zranění místního starosty Josefa Hajíčka. K tragédii došlo v rámci oslav tisíciletého výročí úmrtí sv. Cyrila, jenž zemřel 14. února 869 v Římě a tuto událost připomíná kamenná deska na venkovní straně půlkruhového uzávěru kaple s textem: Na památku smrtelného poranění JOSEFA HAJNÍČKA rolníka a starosty z Měníka při oslavě tisíciletého úmrtí sv. CYRILA. dne 14. února 1869. Další nápis sděluje, že stavitelem kaple u polní cesty do Řimic byla rodina Hajníčkova a donátorem vzpomínkové desky spolek Pokrok z Řimic. Od drobné sakrální stavby se návštěvníkům naskýtá nádherný výhled na rovinatou Hanou s vesnicemi a městy či na pohoří Jeseníků, rýsující se na obzoru.

Kaple Panny Marie Růžencové byla na návsi hanácké obce Měník vystavěna v roce 1810. Tento letopočet návštěvník najde ve štítu drobné sakrální stavby, některé prameny však hovoří o tom, že k výstavbě došlo v roce 1850 nebo 1857. Podélná stavba je uzavřena mírně odsazenou apsidou zaklenutou konchou. Krátká hlavní loď je zaklenuta valeně s výsečemi. Na hřebeni střechy se nachází polygonální dřevěná lucerna, do níž byl roku 1850 umístěn zvon, pocházející z dílny olomouckého zvonaře Wolfganga Adama Strauta. Před kapličkou stojí kamenný kříž s ukřižovaným Ježíšem, který vznikl v již zmíněném roce 1857.

Kaplička sv. Eustacha v dolní části obce Mladeč byla postavena v letech 1931 - 1932 u silnice, vedoucí do nedalekého města Litovel. Více informací o drobné kapličce neexistuje, ale je možné že nahradila starší stavbu, protože vesnice neměla svůj kostel. Důvod vzniku drobné sakrální stavby je tak nadále zahalen tajemstvím. Mohlo jít o poděkování nějaké bohaté rodiny nebo statkáře Bohu za vyléčení z nemoci či narození vytouženého dítěte nebo naopak vznikla na místě nějakého neštěstí. Každopádně od té doby kaplička při cestě do Litovle sloužila kolemjdoucím k modlitbě a určitě se u ní pomodlili také rolníci, pracující na přilehlých zemědělských políčkách či dřevorubci, přivážející dřevo z okolních lesů.

Předchůdcem dnešní kaple sv. Michala byl gotický kostel z přelomu 14. - 15. století, kolem něhož se nacházel hřbitov, na kterém byli do roku 1789 pohřbíváni i obyvatelé Vyškova. Kolem roku 1806 byl pravděpodobně pro špatný technický stav kostel z velké části zbořen a na jeho místě vznikla přestavbou části sakristie současná kaple sv. Michala. Jako jediné středověké prvky se dochovaly dva kamenné pilíře a lze předpokládat že pod podlahou kaple se mohou nacházet kosterní pozůstatky. Celková oprava kaple proběhla roku 2006. V interiéru kaple je nové vybavení a velký obraz archanděla Michaela, porážející Satana.

Dříve samostatná hanácká vesnice Křečkovice byla na začátku 20. století připojena k městu Vyškov a od té doby tvoří jeho východní část. Nejvýznamnější zdejší památkou je římskokatolická kaple sv. Václava, jejíž existence byla poprvé doložena v rámci vojenského mapování, které proběhlo v letech 1876 – 1878. Na Indikační skice z roku 1826 na tomto prostranství ještě stával pouze kříž. Byla tedy vybudována někdy v 19. století před vodním mlýnem, který již zanikl. Ve 20. století byl původní vchod, obrácený směrem do ulice, zazděn a proražen nový v zadní stěně. V interiéru se nachází obraz zobrazující zavraždění sv. Václava. Nad původním, dnes již zazděným vchodem je okrouhlá nika s obrazem sv. Floriána. Vedle kaple stojí kamenný kříž s ukřižovaným Kristem z roku 1907.

Kaple Panny Marie Vranovské byla v Nosálovicích, místní části Vyškova, vystavěna v letech 1905 – 1907, kdy se také dočkala slavnostního vysvěcení. Stavitelé zřejmě odvedli dobrou práci, neboť první oprava kaple byla provedena až v roce 1968. Další rekonstrukce pak proběhla v 21. století. Stavba byla zasvěcena Panně Marii Vranovské, jejíž soška obsadila zdejší oltář, nicméně předtím stávala ve farním vyškovském kostele, odkud ji obyvatelé Nosálovic každoročně nosili na pouť do Vranova u Brna.

V malé lázeňské obci Skalka na Prostějovsku byla roku 1828 postavena kaple sv. Jana Křtitele. Na začátku 21. století proběhla její kompletní rekonstrukce. Před kaplí stojí kamenný kříž s Kristem s reliéfem Panny Marie na soklu, který byl zhotoven z pískovce v roce 1850. Svatý Jan Křtitel se stal se patronem křižáckého řádu johanitů, později nazvaných maltézští rytíři. Ochraňuje celou řadu profesí: tkalce, krejčí, kožešníky, koželuhy, sedláře, vinaře, hospodské, bednáře, kominíky, kováře, tesaře, architekty, zedníky, kameníky, majitele biografů, hudebníky, tanečníky, zpěváky a podobně. Atributem Jana Křtitele v ikonografii je velbloudí rouno, tedy kožešina oděná na nahém těle na znamení toho, že Jan žil na poušti jako poustevník. Dále mívá poutnickou hůl, dlouhé neupravené vlasy a plnovous.

Poblíž vsetínské osady Nepřejov se u silnice nachází kaplička se studánkou, kterou si lidé pojmenovali U Svatého obrázku. Nikdo už dnes neví, kdy si naši předkové všimli účinků zdejší vody, která léčila veškerá kožní onemocnění a urychlovala hojení povrchových poranění. Když se tak ovšem stalo, lidé z vděčnosti pověsili na strom nad studánkou svatý obrázek, díky němuž místo získalo svůj název. Teprve později, patrně někdy v 19. století, byla na skalce, z níž vytékala voda, vybudována kaplička. Bohužel neexistují žádné informace o její výstavbě, takže nelze vyloučit, že kapličku v Nepřejově postavil z vlastní vůle jednotlivec nebo skupina lidí, kterým voda při zbavení se nějaké choroby pomohla. Kaplička se studánkou jsou udržované i v 21. století a celé místo je ukryto mezi keři, které příjemně zastiňují lavičky u studánky.