Přesný vznik kaple Církve československé husitské v Horce nad Moravou není znám. Je možné, že si modlitebnu vystavěla po roce 1920 samotná církev, čemuž by odpovídalo architektonické řešení. V druhém desetiletí 21. století byla kaple opravena a po dobu rekonstrukce byla modlitebna Církve československé husitské přemístěna do budovy pekařství.

Lurdská jubilejní jeskyně v Bohuticích byla vybudována na popud zdejšího zapáleného faráře Antonína Práška, který stál u zrodu myšlenky na vybudování jeskyňky jako dar k 70. výročí událostí v jihofrancouzské obci Lourdes v podhůří Pyrenejí. Návrh byl církevními kruhy schválen, majitelka panství Anna Seydlová darovala kamenitou stráň a farář se dal do organizace stavby umělé jeskyně s oltářem z kararského mramoru v hodnotě asi 30 000 Kč. Zmenšeně napodobovala francouzskou jeskyni. Z Francie objednal kopii lurdské sochy P. Marie.

Kaplička sv. Marka v Mohelnici byla postavena v druhé polovině 18. století, kdy se nacházela ještě poměrně daleko od hranic města. Sloužila tedy zřejmě okolo jdoucím poutníkům, kteří se mohli pomodlit ke svatému Markovi za příznivé počasí a dobrou úrodu, proti blesku a krupobití nebo proti náhlé smrti. Kapličku asi nechalo vybudovat město z peněz náboženských fondů, které založil roku 1782 císař Josef II. v rámci svých reforem. Svatý Marek je patronem města Benátky, všech notářů, stavebních dělníků, zedníků, sklenářů, košíkářů, malířů na skle, písařů.

Kaple sv. Linharta u Mohelnice byla postavena asi roku 1732 a sloužila k modlitbám kolemjdoucích poutníků nebo lidí, hledající u sv. Linharta pomoc. Svatý Leonard či Linhart  je totiž patronem fyzicky i duševně nemocných, trpících, domácího dobytka a vězňů. Po roce 2015 byla opravena.

Kaple sv. Jana Nepomuckého v Bílovicích nad Svitavou byla postavena na nábřeží řeky Svitavy na vyvýšené kamenné podezdívce, možná kvůli záplavám, ale přesné datum výstavby není známo. 

Kaple sv. Urbana byla v obci Závada postavena roku 1898. V roce 2010 proběhla velká oprava kaple za půl milionu korun. Byly opraveny omítky, udělaly se nové elektrorozvody, osvětlení, obklady, rozvod plynu a vody, vymalovalo se, instaloval se nový nábytek do sakristie, položily koberce a dokonce byly vyměněny rámy některých obrazů.

Kaple sv. Urbana nad městem Slavkov byla postavena v roce 1712 podle projektů Domenica Martinelliho a v roce 1784 byla za josefínských reforem uzavřena. Během napoleonských válek v průběhu bitvy u Slavkova francouzští vojáci kapli využili jako strážnici pro pozorování postupu spojenecké rusko-rakouské armády táhnoucí od Olomouce k Brnu. Odtud byla 28. 11. 1805 vypálena varovná dělová rána zvěstující slavkovské posádce nepřátelský postup k Brnu a na Bučovice. Za pobytu Francouzů byl objekt poškozen, možná protože objekt sloužil jako skladiště a stáje.

Kaple sv. Jana Křtitele byla postavena na základech gotického kostelíka. Ten byl postaven společně se špitálem Řádem německých rytířů již ve 13. století. V roce 1677 byla kaple přestavěna a roku 1743 rozšířena do nynější barokní podoby. Opravy kaple pak proběhly v letech 2003 - 2004 a také roku 2013, takže jsme mohli vidět svatostánek pěkně opravený.

Kaple sv. Ignáce v Kyjově byla postavena až v letech 1997 - 1998. Tehdy nahradila kapli sv. Cyrila a Metoděje, která byla dávno předtím zbourána při stavbě silnice v Nětčicích. Nový svatostánek pak byl zasvěcen sv. Ignáci, patrona jezuitů, vojáků, dětí a těhotných žen.

S kaplí sv. Josefa Kalasanského jsou pevně svázáni Piaristé, kteří byli do Kyjova pozváni, aby zde založili latinskou školu, jejíž zřízení povolila císařovna Marie Terezie. Piaristé dorazili do města na konci roku 1760 a prakticky ihned začali v budově fary vyučovat. Později získali pozemky ke stavbě rezidence, která byla postavena v letech 1764 - 1771. Na stavbu byl prý použit materiál z Mlýnské brány, která kvůli tomu byla zbořena. Vznikla tak dvoupatrová barokní budova, k níž ze severu přiléhal přízemní dům, ve kterém byl refektář.