Smírčí kaplička na okraji obce Unčovice byla postavena na konci 18. století na místě, kde se loučil se svým životem, blízkými lidmi a světem živých odsouzenec na smrt oběšením. Nešťastník se zde mohl smířit s Bohem, proto se kapličce říkalo smírčí a když tak učinil, vydal se na poslední cestu s katem a strážnými směrem na Rozvadovice, kde v mírném svahu stávala šibenice. V pozdější době byl na místě šibenice postaven dřevěný sloup s obrázkem sv. Františka a od té doby se tomuto místu se začalo říkat U Františka. Podle pověsti nechala obrázek na sloup umístit žena, jejíž muž jménem František zahynul ve válce v daleké zemi a ona mu nemohla vystrojit pohřeb.

V Budišově nad Budišovkou stojí na ulici Berounská drobná kaplička, o které nejsou v archívech žádné zmínky. Tajemstvím tedy zůstává zahaleno datum výstavby či nějaké střípky z její historie. Podle barokního štítu lze usuzovat, že byla postavena na konci 18. století nebo na počátku století následujícího. Jistou indicii poskytuje také monogram MTR nebo MTTR ve štítu, který by mohl představovat iniciály některého z olomouckých biskupů, pod jejichž správu Budišov nad Budišovkou po staletí patřil. Pokud někdo o kapli na Berounské ví něco konkrétního, napište to prosím do komentářů. Děkujeme.

Pozdně barokní kaple sv. Markéty byla postavena v roce 1804 na okrouhlé návsi v nejstarší části Blatce. Pravděpodobně nahradil starou kapličku nebo zvoničku, které se obvykle v centru obcí nacházely. Náves v Blatci byla původně travnatá, osázena hruškami a protékal přes ni bahnitý potok Romza, který byl v roce 1922 sveden do trubky a náves byla razantně upravena do současné podoby.

Osmiboká kaple sv. Anny byla uprostřed návsi v obci Kožušany vybudována roku 1750. Tehdy zdejší majetek patřil klášteru dominikánek, které výstavbu pěkné církevní památky povolily. Ves byla v majetku kláštera do roku 1782, kdy byl zrušen a později Kožušany získal belgický hrabě Filip Ludvík Saint Genois, který ji vlastnil až do roku 1878, kdy se Kožušany i vedlejší Tážaly staly součástí liechtensteinského velkostatku Šternberk. V roce 1960 došlo ke sloučení do té doby dvou samostatných obcí Kožušany a Tážaly. Kaple byla v nedávné době opravena.

Vesnice Kníničky vznikla ve třicátých letech 20. století v souvislosti se zatopením původní obce Brněnskou přehradou a v roce 1939 byla v této obci postavena kaple sv. Cyrila a Metoděje. V té době vrcholila obliba funkcionalistického slohu a tak byl nový svatostánek vystavěn právě v tomto předválečném stylu. Kaple má neobvyklý tvar rotundy a je spravována farností Brno-Bystrc.

Kaple sv. Prokopa byla v obci Hýsly postavena v roce 1936, když nahradila starou dřevěnou zvonici rozebranou roku 1932 při stavbě silnice. Nový svatostánek byla zasvěcen svatému Prokopovi, opatovi z 11. století, který se stal patronem České země, zemědělců a vinařů. Světec bývá zobrazován buď jako řeholník nebo opat v pontifikáliích s mitrou a berlou. Kromě berly, knihy a kříže je jeho hlavním individuálním atributem spoutaný ďábel u nohou. Na počest sv. Prokopa se vždy začátkem července koná mše a tradiční hody. V září se pak slaví svatováclavské krojované hody. V roce 2018 byla kaple celkově zrekonstruována za podpory Ministerstva zemědělství.

Kaple sv. Vendelína v Moravanech začala psát svou historii v roce 2008 a o její vznik se zasloužili nadšenci z přilehlé osady Kameňák. Místní chataři výklenkovou kapličku zasvětili sv. Vendelínovi, patronovi pastýřů, poutníků, ochránci dobytka a polí, kterých se v okolí Moravan nachází dostatek. Uvnitř kaple stojí soška světce, jehož podoba údajně vychází ze vzhledu jednoho z osadníků Františka Ščerby. U kaple se každoročně pořádají různé kulturní akce.

Kaple Panny Marie v Koryčanech byla vystavěna v zářezu úzkého lesního údolíčka v 19. století poté, co zde už po několik staletí byl znám pramen sirné minerální vody. První zmínka o léčivé vodě pochází z roku 1580, když se o ní zmiňuje Tomáš Jordán z Clausenburku ve spisu Kniha o vodách hojitelných neb teplicech moravských. Další zpráva o léčivých účincích zdejšího pramene pochází z roku 1659 a o šest let později o něm jistý hrabě Cobor tvrdil, že se díky němu zbavil nějaké nemoci. V té době zde visel obraz Panny Marie. V 19. století byla věřícími postavena zmíněná kaplička a tehdy také majitelé koryčanského panství nechali malé lázně zvelebit. Vznikla zde prostorná šestiboká budova, smíšené dřevěné a zděné konstrukce, s vysokou mansardovou střechou, krytou šindelem. V roce 1837 byla studánka prohloubena, upravena do studniční podoby a zakryta kamennou plotnou.

Kaple svatého Floriána byla na malém návrší nad městem Koryčany postavena v první polovině 18. století majitelem panství, jímž byl v té době poslední představitel rodu Antonín Emerich Horecký z Horky. Důvodem výstavby malé kaple byl požár, který roku 1712 vypukl v jednom domku poblíž náměstí a jelikož se oheň rychle rozšířil, padla mu za oběť většina stavení na náměstí včetně kostela a dřevěné fary. Zmíněný šlechtic proto dal postavit na nedalekém kopečku kapli, kterou zasvětil patronu hasičů, svatému Floriánovi a než byl opraven farní kostel, konaly se bohoslužby v této kapli. Zařízení kaple bylo jednoduché. Nad skromným oltáříkem visel obraz svatého Floriána, dílo Josefa Hromádky z Litenčic, na stěně svěcenka, kříž a několik drobných reprodukcí. Navíc zde bylo uloženo devět železných moždířů, z nichž byly při různých slavnostech vypalovány salvy. 

Barokní kaple sv. Anny byla na okraji města Hulín postavena v polovině 18. století, ale přesné datum není známo. V interiéru církevní stavby se nachází nápisová deska s datací 1886, kdy došlo k rozsáhlé přestavbě objektu. Kaple sloužila kolemjdoucím k pomodlení během cesty z Hulína do Přerova a příležitostně také pracujícím na okolních polích, kterých bylo na rovinaté Hané vždy velmi mnoho. Dnes svatostánek míjejí bez většího zájmu řidiči automobilů či cyklisté, projíždějící v její bezprostřední blízkosti a kaple si sotva stačí stihnout cestující ve vlaku, kterých kolem ní denně projede poměrně dost. Zatím však kaplička u silnice stojí na svém místě a čeká na lepší budoucnost.