Kaple sv. Jana Nepomuckého byla v Grygově na návsi postavena z peněz farníků roku 1846 na místě starší zvonice, která shořela roku 1818. Vysvěcena byla roku 1849 a roku 1996 byla zrekonstruována a natřena na původní barevný odstín dožluta. Před kaplí stojí kamenný kříž z roku 1856.

Kaple sv. Karla Boromejského byla v obci Přestavlky u Tršic postavena někdy v polovině 19. století. Tehdejším obyvatelům se muselo ulevit, neboť nemuseli chodit na bohoslužby do okolních vesnic několik kilometrů. Vždyť počasí kolikrát věřícím nepřálo a za tuhých zim taková výprava nebyla určitě vůbec nic příjemného. Kaple byla roku 1993 opravena.

Počátky zámecké kaple se datují do roku 1611, kdy dědic zdejšího panství Jetřich ze Žerotína nechal na místě domu Jiříka Zašovského, postavit mohutnou renesanční budovu. Původně to nebyla kaple, ale jízdárna a byla dvakrát tak velká. V roce 1854 byla v zámku zřízena ženská trestnice a následně na to se v letech 1855 - 1908 proměnila dřívější jízdárna na vězeňskou kapli, V září r. 1855 byla posvěcena olomouckým arcibiskupem ke jménu Neposkvrněného Početí Panny Marie. trestankyně si sem chodily pro duchovní útěchu. Za první světové války kaple sloužila jako prádelna a sklad pro rakousko-uherské a turecké vojáky, kteří si léčili svá zranění v zámku Žerotínů.

Výklenková kaple Panny Marie na návsi v Choryni byla přistavěna v 19. století k domu č.45, aby její zdi ochránily sochu Panny Marie s dítětem. Světice zde stála od druhé poloviny 18. století, přičemž ji podle legendy nechala roku 1764 zhotovit baronka Kaltšmídová. Ta jela jednoho dne toho roku kočárem po vesnici a na návsi se koně splašili. Šlechtična se s kočárem převrátila a vypadla z něho ven. Jako zázrakem se jí nic nestalo a tak jako poděkování Pánu Bohu za tuto záchranu dala na tomto místě postavit kapličku Panny Marie. Roku 1945 proběhly drobné opravy sochy.

Kaplička Pod Stráží na okraji valašské obce Choryně byla postavena pravděpodobně v 19. století, o její existenci však mlčí mapy i internet. Důvodem její výstavby snad byla stará cesta do Hustopečí nad Bečvou, takže se kolemjdoucí mohl pomodlit k Panně Marii, jejíž obrázek se v současné době uvnitř úzké kapličky nachází. Nicméně ve výklenku mohla stávat jiná soška světce, každopádně se zde věřící mohl zastavit a pomodlit se. Pokud se v budoucnu podaří sehnat přesnější informace, rádi je sem doplníme.

Kaplička je drobná stavba, která se nachází jak ve vsích, tak v polích, méně často v lesích a ve městech či vesnicích. Kaple souvisely s lidovou zbožností často víc než kostely, vznikaly často spontánně, ve volné krajině a z darů věřících, a proto je jich zejména v katolických krajích tak mnoho typů a druhů. V době osvícenství nařídil Ohňový patent Marie Terezie z roku 1751, aby v každé vesnici byla z protipožárních důvodů zvonice. V Čechách vzniklo mnoho drobných staveb se sdruženou funkcí kaple, zvonice, případně i hasičské zbrojnice. Kaplička v Choryni však žádný zvonek neměla a tak ji možná postavil nějaký bohatý statkář u svého domu jako poděkování za nějaké uzdravení či narození syna. Stejně tak mohla být vystavěna pro potřeby kolemjdoucích, kteří třeba mířili do sousední vesnice nebo do nedalekého Valašského Meziříčí. Kdo ví….

Předchůdcem kaple sv. Jana Nepomuckého u Choryně byla jeskyně se sochou stejného světce, kterou nechal vybudovat Jan Nepomuk Kaltschmidt z Eisenbergu, držitel choryňského zámku a lenního statku v letech 1761 – 1807. Tento velice zbožný pán byl velkým ctitelem svého patrona Jana Nepomuckého a jemu také nechal zasvětit kapli, která se v té době nacházela na odlehlém místě. Lidé sem však už předtím chodili pro čistou vodu, která vydatně tryskala z lesního srázu a měla údajné léčivé účinky.

Kaple sv. Rocha ve Valašském Meziříčí byla vystavěna někdy okolo roku 1831, kdy bylo město zmítáno epidemií cholery. Stalo se tak údajně jako poděkování za záchranu obyvatel před touto nemocí. V roce 1866 byla patrně přestavěna či znovu vystavěna, přičemž byly použity dva pískovcové sloupy z tehdy zbořeného altánu meziříčské radnice na náměstí. V sanktusníku býval zvonek, kterým se zvonívalo klekání, ale za války byl zrekvírován. V roce 1987 byla kaple poškozena nákladním automobilem. Rozbité sloupy pak byly nahrazeny kopiemi a oltářní obraz z roku 1831 od Antonína Preise byl spolu se sochami uložen v muzeu, kde jsou doposud. Při rekonstrukci v roce 2015 kaple dostala nový kabát a byl obnoven nápis nad vchodem Svatý Rochu oroduj za nás.

Kapličku Panny Marie Pomocnice nedaleko Veverské Bítýšky nechal roku 1856 vystavět Josef Kotovic, majitel známého Dolního mlýna. Mlynář dal do kapličky obraz Panny Marie Pomocnice a učinil tak z vděčnosti k Bohu, který lidem daroval tak vzácnou vodu. Kotovic do své smrti prý jinou vodu už nepil a podle pověsti se prý zde zjevila Panna Maria. Poutníci kapličku zdobili svatými obrázky či květinami a bývala na ní upevněna pokladnička na dary od zbožných příchozích. Ti sem chodili hlavně o svátcích a v neděli, kdy zde dokonce cukrářky z Chudčic prodávaly své výrobky.

Nad Chudčicemi stávala od 13. století až do roku 1784 kaple sv. Kříže, která byla později zbourána, když zřejmě léty zchátrala. Pak zde byly vztyčeny tři dřevěné kříže, podle nichž dostalo toto poutní místo své současné jméno. Ani ty zde nevydržely stát navěky a tak na místě starých dřevěných křížů nechali roku 1902 vystavět kamenné následovníky manželé Perkovi z Chudčic, další kříž nechali postavit manželé Navrátilovi. Kapličky křížové cesty nedaleko Veverské Bítýšky se 14 zastaveními byly vystavěny roku 1856 podle projektu architekta Eduarda Svobody a financovali je majitelé nejbohatších Chudčických usedlostí.