Kaple Navštívení Panny Marie v Děhylově byla postavena v roce 1726 uprostřed obce na zahradě zdejšího sedláka Mathiase Chyly z dobrého materiálu v podobě presbytáře kostela. Vysvěcena byla dne 9. září 1728 a téhož roku byl rovněž zavěšen a posvěcen zvon. V polovině 19. století byla kaple přestavěna do empírového slohu. V roce 1935 proběhly drobné opravy svatostánku. V kapli, která je zapsána v seznamu památek, se koná slavnostní mše v den Navštívení Panny Marie, tedy 2. července. Kaple je dnes součástí farnosti Ostrava-Plesná v rámci děkanátu Ostrava.

Přesný vznik kaple na Vinohradské ulici v Hlučíně není znám, nicméně se tak pravděpodobně stalo v druhé polovině 19. století. V 21. století byla výklenková kaplička opravena.

Přesný vznik kaple na ulici Dlouhoveská v Hlučíně není znám, nicméně se tak pravděpodobně stalo v druhé polovině 19. století. Roku 1911, kdy byla dřívější samostatná obec Dlouhá Ves připojena k Hlučínu, tak již stála na svém současném místě. V 21. století byla výklenková kaplička opravena.

Malá kaplička na rohu ulic Celní a Na krásné vyhlídce v Hlučíně byla postavena pravděpodobně v druhé polovině 19. století. Na začátku 21. století byla opravena.

Barokní kaple Panny Marie byla postavena roku 1690 nedaleko dnešního hlučínského sídliště, na rohu ulice Písečné a Cihelní. Patří k jedné z nejstarších staveb na území města Hlučína. Tato historická stavba byla již řadu let ve špatném stavu především vinou vlhkosti, která do ní pronikala. Necitlivé omítnutí v minulosti také zcela setřelo její slohový charakter. Roku 2006 prošla rozsáhlou rekonstrukcí, která ji navrátila její historickou podobu.

Drobná kaplička na ulici Hluboká byla v Hlučíně postavena pravděpodobně v první polovině 20. století. 

Kaple svaté Anny byla ve středu obce Unčovice postavena někdy ve druhé polovině 18. století, ale písemně doložena byla až v roce 1834 na císařském povinném otisku stabilního katastru. Na jaře roku 1892 byla kaple opravena a omítnuta a v roce 1989 proběhla velká oprava kaple. Střecha kaple je ukončena sanktusníkem, čili malou věžičkou se zvonem. Sanktusník coby architektonický prvek byl používán již od 13. století. Zvláště v případě menších venkovských kostelů a kaplí byl ve středověku jeho zvon často jediným hlásičem času nebo ohrožení obyvatel. Později, zhruba od konce 15. století začaly být s rozvojem kovolitectví a také se zvyšováním významu a bohatstvím měst u kostelů budovány mohutné, často volně stojící zvonice s řadou velkých zvonů. Štít kaple sv. Anny v Unčovicích nese zajímavé, velmi pěkné a pro kaple neobvyklé sluneční hodiny.

Kaple sv. Huberta je jednou z mnoha drobných romantických staveb v Lednicko-valtickém areálu. Byla postavena roku 1855 ve stylu novogotickém, přičemž autorem návrhu byl Georg Wingelmüller a sochařskou výzdobu provedl Franz Högel. Jedná se o trojosou stavbu s hrotitými arkádami, uprostřed se nachází socha světce na podstavci se sochami andělů. Kaple byla vystavěna z pískovcových kvádrů a bohatě kamenicky zdobena. Pro lepší navození autentičnosti starobylosti stavby byly dokonce jednotlivé kvádry označeny smyšlenými kamenickými  značkami, tak jak bylo obvyklé u středověkých staveb.

Španělská neboli poutní kaple Panny Marie Bolestné byla v Novém Jičíně vystavěna roku 1624 v podobě dřevěné kapličky nad hroby španělských císařských vojáků, jež zde byli v roce 1621 pobiti protestantskými vojsky krnovského markraběte. Velkou část císařské posádky tvořili neapolští královští vojáci, takže je možná divné, proč se nejmenuje italská kaple. Odpověď je celkem jednoduchá, protože Neapolské království bylo tehdy součástí španělských držav a proto tedy vznikl zlidovělý název Španělská kaple. Vzhledem k přibývajícímu počtu poutníků přestala kaple svojí kapacitou stačit, proto byla v letech 1724 – 1726 přestavěna jezuity na větší barokní kapli na půdoryse latinského kříže s trojbokým presbytářem s přilehlou sakristií a mariánskou kaplí na druhé straně. 

Malá kaple svatého Kříže stojí v Janáčkových sadech ve městě Nový Jičín od roku 1757, kdy byla postavena. Je to bývalá hřbitovní podélná barokní kaple s půlkruhovým závěrem a zaoblenými nárožími v průčelí. V ose průčelí je kamenný portál s půlkruhovou archivoltou s lištou, uchy, kapkami a klenákem. Po stranách portálu jsou svazkové pilastry s kompozitními hlavicemi, stejné pilastry, podpírající mohutné zalamované korunní kladí, rytmizují rovněž boční fasády a závěr.