Kaple na Moravě
Příspěvky
Osvětimany - hradisko a kaple sv. Klimenta
Hradisko svatého Klimenta se nachází u Vřesovic nedaleko Koryčan a jedná se o poutní místo, národní kulturní památku a významnou archeologickou lokalitu v pohoří Chřiby. Hradisko bylo pravděpodobně navštíveno již v mladší době bronzové, ale až v první polovině 9. století tu bylo vybudováno opevněné sídlo, spojované s cyrilometodějskou pověstí, podle které sv. Cyril a sv. Metoděj přenesli z Chersonésu na toto místo ostatky papeže sv. Klimenta. Po pádu Velké Moravy sloužilo hradisko sv. Klimenta okolním obyvatelům jako útočiště před nepřáteli v době válek a ke střežení obchodní cesty. Místo bylo také osídleno v 10. a na počátku 11. století, kdy bylo spravováno zbylými slovanskými mnichy, ale v první polovině 12. století hradisko zpustlo. Po roce 1358 zde brněnští augustiniáni postavili gotický kostel, jenž zde stával až do roku 1421, kdy jej zničili husité. Poté bylo místo obýváno pouze poustevníky, nicméně v průběhu 16. století přestaly být ruiny obývány definitivně.
Leskovec - Dolní kaple
První zmínka o osadě Moravský Leskovec je z roku 1412, v níž byl vybudován malý statek, který vlastnil Mikuláš z Leskovce. V průběhu 16. a 17. století se v držení statku vystřídala řada majitelů a v roce 1680 byl statek prodán Jiřímu Kryštofovi Pruskovskému na Hradci. V roce 1733 byla osada zcela pustá. O několik let později začalo nové osidlování osady, čímž roku 1782 vznikl Německý Leskovec, jehož obyvateli byli osídlenci z Německa. Na území německé části osady se dochovala zděná kaplička, která byla postavena roku 1936 svépomocí občanů a před ní stojí kamenný kříž s Kristem z roku 1904. Dolní kaple o rozměrech 4x7 metrů byla vysvěcena 19. července 1936.
Fulnek - kaple sv. Rocha a Šebestiána
Kaple sv. Rocha a Šebestiána byla v raně barokním slohu vystavěna roku 1632 na náklady majitele panství Václava Bruntálského z Vrbna a stojí na bývalém hřbitově, který byl zrušen v roce 1903. Kaple se skládá se z rotundy, která je zaklenuta kopulí do níž vstup je veden přes čtyřbokou předsíň se sanktusníkem. Předsíň je zakončena trojúhelníkovým štítem, po obvodu je členěna pilastry, které nesou zalamovanou římsu. K předsíni přiléhá přístavek, kterým je vedeno schodiště na kruchtu kaple. Klenba předsíně je valená. Interiér kaple je členěn lizénami. Kaple je krytá helmicovou střechou, předsíň střechou sedlovou. Bývalý hřbitov okolo kaple je obehnán ohradní zdí, v jejichž rozích stávaly čtyři kapličky, ale dochovala se částečně jen jedna.
Letovice - kaple na České ulici
Barokní kaplička na ulici Česká v Letovicích byla s největší pravděpodobností postavena v druhé polovině 18. století. Důvod její výstavby není přesně známý, mohlo jít o poděkování nějaké bohaté rodiny nebo statkáře Bohu za vyléčení z nemoci či narození vytouženého dítěte. Kaplička mohla také sloužit kolemjdoucím k modlitbě při cestě do Křetína nebo Lazinova v dobách, kdy ještě neexistovala vodní nádrž Letovice, ale určitě se u ní pomodlili také rolníci, pracující na přilehlých zemědělských políčkách. V nedávné době byla opravena.
Letovice - kaple sv. Jana Nepomuckého v Třebětíně
Dříve samostatná obec Třebětín byla připojena k městu Letovice v roce 1960 a na jejím území se nachází jedna historická památka, kterou představuje kaple svatého Jana Nepomuckého. Původně se ovšem jednalo o zvonici, která vznikla na konci 18. století na základě nařízení císařovny Marie Terezie. Pokroková vládkyně Rakouska – Uherska totiž 21. srpna roku 1751 vydala nařízení s názvem ohňový patent, který obsahoval celkem 30 článků. Kromě jiných povinností musely mít domy zděný komín, o svatbách se zakazovalo střílení a vypouštění rachejtlí, muselo se vybudovat více studní a obyvatelé měli před svá stavení zasázet vrby nebo lípy. Patent nařídil službu nočních vartýřů a jejich povinnost v případě požáru bít zvonem na poplach.
Letovice - kaple pod vodárenskou věží
Kaplička pod vodárenskou věží byla postavena v barokním slohu pravděpodobně někdy ke konci 18. století a zřejmě sloužila kolemjdoucím poutníků, obchodníkům i prostým lidem, kteří ji využívali k modlitbám. Kaple byla vybudována přímo na trase někdejší obchodní stezky, která se právě v těchto místech dělila do dvou směrů, na Brno a Olomouc a tak u svatostánku mohlo být docela rušno. Je dokonce možné, že kaplička mohla mít nějakou dřevěnou předchůdkyni, která byla později nahrazena kamennou stavbou. V nedávné době byl svatostánek opraven.
Jevíčko - barokní kaplička za hřbitovem
Barokní kaplička v Jevíčku byla za dnešním hřbitovem postavena v druhé polovině 18. století a už roku 1825 byla upravena. Kaple stála u staré polní cesty a tak možná po celá desetiletí sloužila kolemjdoucím poutníků, obchodníkům i prostým venkovanům, kteří přicházeli do města nebo naopak směřovali do Moravské Třebové či Svitav a samozřejmě blízkého Zadního Arnoštova, ale určitě se u ní pomodlili také rolníci, pracující na přilehlých zemědělských políčkách. Na jaře roku 2018 byly opravena.
Ostrava - kaple Panny Marie Lurdské
Ostravská kaple Panny Marie Lurdské byla v Zámostí na Keltičkově ulici postavena patrně ve 2. polovině 19. století. V druhém desetiletí 21. století byla kaplička opravena. Nachází se jen pár metrů nad historickou budovou slezskostravské radnice v Keltičkově ulici pojmenované po kováři Keltičkovi, bájném nálezci uhlí v Ostravě.
Vsisko - kaple sv. Matouše
Kaple sv. Matouše byla v obci Vsisko vystavěna roku 1867 z prostředků manželů Matouše a Teldy Nesvadbových. Před kaplí jsou umístěny sochy sv. Barbory a sv. Matouše evangelisty. Autorem soch je sochař Filip Sattler a pocházejí z dvacátých let 18. století. Získány byly od Náboženského fondu. Také je před kaplí umístěn kříž s korpusem ukřižovaného Ježíše Krista z roku 1765. V roce 2003 k výročí 750 let Vsiska proběhla oprava fasády kaple. Finančně se na opravě podílela obec Velký Týnec.
Velký Týnec - kaple Panny Marie
Kapličku Panny Marie ve Velkém Týnci nechal postavit olomoucký a vratislavský kanovník Dr. František Řehoř Tomáš Pilgrim Kryštof hrabě Giannini, markýz z Carpineta, který dal v roce 1752 olomouckým stavitelem Antonínem Morwitzerem přestavět zchátralou tvrz ve Velkém Týnci na zámek a o tři roky později nechal postavit v zahradě nad silnicí do Grygova prostý letohrádek. Ve stejném roce dal vystavět u cesty z Olomouce do Velkého Týnce malou kapličku, zasvěcenou Panně Marii, která sloužila k pomodlení pocestným i rolníkům na okolních polích. V trojúhelníkovém šítu nad vchodem je pak umístěn jeho rodový erb se lvem a hvězdami. Datum výstavby je uveden na pamětní desce vložené do fasády kapličky, na které je text PRESWATA BOHO RODICZA W RIME Y ZIROVICICH RVSKYCH ZAZRAKY OSLAWE 1755. V nedávné době byla kaplička opravena.