Kaple Panny Marie v Mezicích byla postavena na návsi počátkem 19. století na místě, kde předtím bývala stará dřevěná zvonice. Vedle kaple byl v roce 1840 vztyčen kamenný kříž s korpusem Krista, jenž vychází z pískovcového podstavce, na který byly umístěny dvě menší sochy Panny Marie a sv. Jana. Osudy kříže byly na rozdíl od poklidné historie kapličky celkem pikantní. Roku 1926 byl totiž poškozen, když se vozkovi splašili koně, což místní obyvatelé vyřešili kovovými obručemi, jimiž stáhli poničené části kříže k sobě. Mnohem větší pohroma přišla v roce 1958, kdy do něj narazilo nákladní auto s vojáky, kteří tady pomáhali na zemědělské brigádě. Kříž byl poté rozebrán na kusy a i se sochami zakopán za kaplí. Až v roce 2016 se podařilo vyzvednout všechny části Kalvárie poté, co si na něj někdo vzpomněl a po následné renovaci byl kříž roku 2018 opět umístěn před kapli. 

Osada Chořelice byla již od 16. století úzce spojena s městem Litovel, ale přesto si tato obec zachovala do jisté míry venkovský charakter. V roce 1846 se obyvatelé Chořelic rozhodli, že si z vlastních prostředků postaví kapli na místě starší dřevěné zvonice a podali žádost na magistrát města v Litovli. Žádosti bylo vyhověno a ještě téhož roku bylo započato se stavbou, která byla dokončena o dvě léta později. Kaple měla být vysvěcena roku 1848, ale kvůli deštivému počasí, jež trvalo 14 dní, z toho sešlo a tak byla podána farářem nová žádost v květnu následujícího roku. Bohužel není známo, kdy zasvěcení patronu hasičů svatému Floriánovi proběhlo, ani k jaké události se vztahuje rok 1857, který je uveden na fasádě v průčelí kaple.

Smírčí kaplička na okraji obce Unčovice byla postavena na konci 18. století na místě, kde se loučil se svým životem, blízkými lidmi a světem živých odsouzenec na smrt oběšením. Nešťastník se zde mohl smířit s Bohem, proto se kapličce říkalo smírčí a když tak učinil, vydal se na poslední cestu s katem a strážnými směrem na Rozvadovice, kde v mírném svahu stávala šibenice. V pozdější době byl na místě šibenice postaven dřevěný sloup s obrázkem sv. Františka a od té doby se tomuto místu se začalo říkat U Františka. Podle pověsti nechala obrázek na sloup umístit žena, jejíž muž jménem František zahynul ve válce v daleké zemi a ona mu nemohla vystrojit pohřeb.

V Budišově nad Budišovkou stojí na ulici Berounská drobná kaplička, o které nejsou v archívech žádné zmínky. Tajemstvím tedy zůstává zahaleno datum výstavby či nějaké střípky z její historie. Podle barokního štítu lze usuzovat, že byla postavena na konci 18. století nebo na počátku století následujícího. Jistou indicii poskytuje také monogram MTR nebo MTTR ve štítu, který by mohl představovat iniciály některého z olomouckých biskupů, pod jejichž správu Budišov nad Budišovkou po staletí patřil. Pokud někdo o kapli na Berounské ví něco konkrétního, napište to prosím do komentářů. Děkujeme.

Pozdně barokní kaple sv. Markéty byla postavena v roce 1804 na okrouhlé návsi v nejstarší části Blatce. Pravděpodobně nahradil starou kapličku nebo zvoničku, které se obvykle v centru obcí nacházely. Náves v Blatci byla původně travnatá, osázena hruškami a protékal přes ni bahnitý potok Romza, který byl v roce 1922 sveden do trubky a náves byla razantně upravena do současné podoby.

Osmiboká kaple sv. Anny byla uprostřed návsi v obci Kožušany vybudována roku 1750. Tehdy zdejší majetek patřil klášteru dominikánek, které výstavbu pěkné církevní památky povolily. Ves byla v majetku kláštera do roku 1782, kdy byl zrušen a později Kožušany získal belgický hrabě Filip Ludvík Saint Genois, který ji vlastnil až do roku 1878, kdy se Kožušany i vedlejší Tážaly staly součástí liechtensteinského velkostatku Šternberk. V roce 1960 došlo ke sloučení do té doby dvou samostatných obcí Kožušany a Tážaly. Kaple byla v nedávné době opravena.

Vesnice Kníničky vznikla ve třicátých letech 20. století v souvislosti se zatopením původní obce Brněnskou přehradou a v roce 1939 byla v této obci postavena kaple sv. Cyrila a Metoděje. V té době vrcholila obliba funkcionalistického slohu a tak byl nový svatostánek vystavěn právě v tomto předválečném stylu. Kaple má neobvyklý tvar rotundy a je spravována farností Brno-Bystrc.

Kaple sv. Prokopa byla v obci Hýsly postavena v roce 1936, když nahradila starou dřevěnou zvonici rozebranou roku 1932 při stavbě silnice. Nový svatostánek byla zasvěcen svatému Prokopovi, opatovi z 11. století, který se stal patronem České země, zemědělců a vinařů. Světec bývá zobrazován buď jako řeholník nebo opat v pontifikáliích s mitrou a berlou. Kromě berly, knihy a kříže je jeho hlavním individuálním atributem spoutaný ďábel u nohou. Na počest sv. Prokopa se vždy začátkem července koná mše a tradiční hody. V září se pak slaví svatováclavské krojované hody. V roce 2018 byla kaple celkově zrekonstruována za podpory Ministerstva zemědělství.

Kaple sv. Vendelína v Moravanech začala psát svou historii v roce 2008 a o její vznik se zasloužili nadšenci z přilehlé osady Kameňák. Místní chataři výklenkovou kapličku zasvětili sv. Vendelínovi, patronovi pastýřů, poutníků, ochránci dobytka a polí, kterých se v okolí Moravan nachází dostatek. Uvnitř kaple stojí soška světce, jehož podoba údajně vychází ze vzhledu jednoho z osadníků Františka Ščerby. U kaple se každoročně pořádají různé kulturní akce.

Kaple Panny Marie v Koryčanech byla vystavěna v zářezu úzkého lesního údolíčka v 19. století poté, co zde už po několik staletí byl znám pramen sirné minerální vody. První zmínka o léčivé vodě pochází z roku 1580, když se o ní zmiňuje Tomáš Jordán z Clausenburku ve spisu Kniha o vodách hojitelných neb teplicech moravských. Další zpráva o léčivých účincích zdejšího pramene pochází z roku 1659 a o šest let později o něm jistý hrabě Cobor tvrdil, že se díky němu zbavil nějaké nemoci. V té době zde visel obraz Panny Marie. V 19. století byla věřícími postavena zmíněná kaplička a tehdy také majitelé koryčanského panství nechali malé lázně zvelebit. Vznikla zde prostorná šestiboká budova, smíšené dřevěné a zděné konstrukce, s vysokou mansardovou střechou, krytou šindelem. V roce 1837 byla studánka prohloubena, upravena do studniční podoby a zakryta kamennou plotnou.