Mohutná kamenná Valdická brána v centru města Jičín od sebe průjezdem odděluje velké Valdštejnovo náměstí od menšího náměstí Žižkova. Brána byla postavena jako součást rozsáhlého opevnění města v letech 1568 - 1578 majitelem panství, kterým byl Vilém Trčka z Lípy, na místě původní starší brány z dob založení města. Původně měla brána pouze dvě patra a nebyla zastřešena. Na vrchol se přistupovalo po jižním točitém schodišti, které pro přístup do první půle věže slouží dodnes. V roce 1589 došlo v Jičíně k požáru, který zasáhl i Valdickou bránu a tak bylo rozhodnuto, že při rekonstrukci vyhořelé brány dojde i k navýšení ještě o třetí patro a ke kompletnímu zastřešení střechou ve tvaru báně. 

Novoměstská radnice je jednou z osmnácti národních kulturních památek v Praze. Její historie začíná brzy po založení Nového Města pražského Karlem IV. roku 1348, ale v pramenech je uváděna až v roce 1377. V průběhu staletí se stala svědkem mnoha dějinných událostí. V roce 1419 se zde odehrála první pražská defenestrace. V neděli 30. července, po kázání Jana Želivského v chrámu Panny Marie Sněžné, se dav vedený Želivským právě před Novoměstskou radnicí dožadoval propuštění uvězněných stoupenců učení reformátorského kazatele mistra Jana Husa. Novoměstští radní tehdy místo vyjednávání s rozbouřeným davem začali z oken radnice pokřikovat výhrůžky, sem tam vyhodili nějaký ten kámen a tak dav vtrhl na radnici a vyhodil z oken na připravená kopí a sudlice několik měšťanů, dva konšely a purkmistra. Od tohoto okamžiku se historie Prahy i celé země nesla v duchu radikálních husitských bouří, které skončily až bitvou u Lipan roku 1434.

Staroměstskou mosteckou věž postavil společně s mostem Petr Parléř v 70. - 80. letech čtrnáctého století a objednavatelem stavby byl prý sám císař Karel IV. Věž byla zbudována nejen jako fortifikace, ale zároveň představuje i typ reprezentačního vítězného oblouku. Karel IV. totiž stanovil trasu korunovačních průvodů svých následovníků, která vedla přes nový gotický most. Budova byla stavebně dokončena ještě za života Karla IV., jeho syn Václav ji nechal již jen doplnit o dílčí výzdobu. Značné škody věž utrpěla na konci třicetileté války v roce 1648, kdy její západní část ostřelovalo švédské vojsko, které se neúspěšně pokoušelo probít z Pražského hradu do Starého Města. 

Rozhledna Hlavatice vznikla na ostré pískovcové skále, kterou jakoby někdo pro tento účel vytvořil na konci hruboskalského hřebene nad městem Turnov. Vyhlídka zde vznikla z iniciativy turnovských turistů roku 1894 a zpočátku na ni mohli návštěvníci vystoupat po přímém dřevěném schodišti s ocelovým zábradlím. Samotné otevření vyhlídky bylo samozřejmě jako vždy v té době spojeno s velkou slávou, ale již pár let po zprovoznění nastaly problémy s dřevěným schodištěm, které vystavené nepřízni počasí chátralo a muselo se často a pravidelně opravovat.

Hora Kozákov se svou nadmořskou výškou 743 metrů vždy umožňovala výhled téměř na třetinu Čech, ale na plnohodnotnou rozhlednu čekala až do roku 1995. Nicméně první myšlenky postavit zde vyhlídkovou stavbu začaly počátkem 20. století, když z pověření turnovského odboru KČT předložil malíř Jan Prousek návrh projektu na stavbu rozhledny a zároveň kaple zasvěcené věrozvěstům Cyrilu a Metodějovi. Jenomže úmrtí semilského rodáka F. L. Riegera roku 1903 vnuklo myšlenku postavit na jeho počest na Kozákově mohylu. Plán na stavbu 28 metrů vysokého vyhlídkového památníku však nikdy nebyl realizován, ačkoli bylo za tímto účelem ustaveno družstvo, nepodařilo se potřebné peníze vybrat.

Anenský vrch je jednou z dominant Orlických hor nacházející se nad obcí Říčky v jižní části tohoto pohoří. Jeho historie byla až do roku 1937 spojena s kaplí sv. Anny, kterou zde v roce 1766 postavil hajný Johan Kastner z Horní Rokytnice.  V roce 1820 nechala hraběnka Johanna von Nostitz-Rieneck provést rekonstrukci této kaple. Další přestavby se kaple dočkala v roce 1856. Mecenášem byla tentokrát Ernestina von Nostitz-Rieneck, po které se vrch začal nazývat Ernestinenberg, počeštěně Arnoštka. Vedle kaple byl postaven kamenný kříž a socha sv. Marie. Později přibyly ještě litinové pláty k ochraně stěn před nepřízní počasí. V této podobě se dochovala dodnes – nachází se však u nedaleké osady Hadinec, kam byla rozebraná přenesena v roce 1937 v souvislosti s výstavbou opevnění (bunkry Arnošt a Anna) v oblasti Anenského vrchu.

Významná dominanta města Pardubic s názvem Zelená brána se skládá z renesančního předbraní a vlastní brány s 59 metrů vysokou věží a stala se cenným zbytkem městského opevnění z počátku 16. století. Původní brána v tomto místě vznikla zřejmě v letech 1330-1340, kdy Arnošt ze Staré a jeho syn Arnošt z Pardubic založili a nechali opevnit nové město. V roce 1507 Vilém z Pernštejna zpevnil opevnění, dal město obehnat hradbami s příkopem. Stavbu prováděl mistr Paul, který na západní straně vybudoval nové přízemní předbraní zdobené gotickým štukem. Před ním byl hradební příkop se dvěma padacími mosty a lávkou pro pěší a ještě před nimi byl přes Městskou řeku dřevěný kolový most s předmostím. 

Rozhledna Šibeniční vrch se nachází nad městem Horšovský Týn, kde předtím od 19. století stávala dřevěná kaple se zvonicí. Po pouti do Lurd nechali členové mariánského sdružení vystavět na témže místě zděnou kapli, zasvěcenou Panně Marii Lurdské. Poslední pouť ke kapli se konala v roce 1939. Po válce se kaple dostala do blízkosti vojenské střelnice a v polovině 60. let minulého století byla zchátralá stavba odstřelena. V roce 2004 vzniklo v Horšovském Týně Sdružení pro výstavbu rozhledny, které v říjnu 2009 započalo s výstavbou rozhledny. Ke slavnostnímu otevření došlo 29.4.2010. Jde o dřevěnou hranolovou věž se 66 schody a vyhlídkovým ochozem ve výšce 13 metrů. Celková výška je 21,5 metru, na vrcholu věže je latinský kříž jako připomínka kaple. 

Rozhledna na Dubecku byla postavena v prosinci 2001 a slavnostně otevřena v červenci 2002. Objekt měl původně sloužit pouze pro potřeby mobilních operátorů, ale na žádost obce byl během stavby doplněn o schodiště a ochoz. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 33 m. Návštěvníkům se odtud nabízí pěkný výhled do širokého okolí, zejména na Kozákovský vrch, Trosky, nebo obce Klokočí, Tatobity a Vyskeř. Klíč ke vstupu na rozhlednu je možné zapůjčit si oproti dokladu totožnosti u pana Lejska na Dubecku cca 300 m od rozhledny.

Rozhlednu Milohlídka v parku nad městem Jičín nechal postavit místní krajský hejtman Hansgirg za peníze z darů bohatých měšťanů. Nešlo pouze o to vystavět samotnou vyhlídku, ale také o to, že výstavba poskytla práci a obživu chudým. Během dalších let však nebyla vyhlídka příliš využívána a dokonce hrozilo její zřícení kvůli těžbě v čedičovém lomu, na jehož okraji se věž ocitla. Proto byla na konci 19. století postavena mohutná zeď, která věž ochránila. Ve třicátých letech 20. století bylo v lomu pod rozhlednou zbudováno přírodní divadlo. Dokonce se zde odehrálo několik divadelních představení a i po druhé světové válce zde bylo hraní obnoveno.