Rozhlednu na kopci Kozákov jsme navštívili během letní dovolené roku 2012, kdy jsme byli ubytováni v rodinném domě v obci Žlábek. Na nejvyšší vrchol Českého Ráje jsme přijeli druhý den této kouzelné dovolené stříbrným autem, které jsme zaparkovali na okraji silnice nedaleko Riegrovy chaty a vzápětí jsme se vydali na procházku po vrcholu kopce, který nám nabídl úžasné výhledy na všechny strany a to jsme ještě ani nemuseli vystoupat na rozhlednu. Od parkoviště se nám otevřel pohled na Krkonoše, České středohoří, Jizerské, Lužické a dokonce i Orlické hory. Jakmile jsme se pokochali krásami české krajiny na severu, zamířili jsme na druhou stranu kopce, odkud se nám naskytl výhled na hrad Trosky, rozhlednu Dubecko, Hruboskalsko a na mnoho dalších zajímavých míst. Strávili jsme zde několik minut a poté jsme se vydali ke stánku s občerstvením, kde jsme si koupili zmrzlinu. Následně jsme vešli do útrob Riegrovy chaty, kde jsme si u obsluhy koupili dřevěnou turistickou známku a získali razítko do památníku. Teprve pak jsme se vydali k ocelové rozhledně, jejímž předchůdcem byla provizorní dřevěná věž vysoká dvanáct metrů, kterou se celá desetiletí nepodařilo nahradit plnohodnotnou stavbou. Přešli jsme přes asfaltové parkoviště k šestibokému soklu, z něhož se vypínal 48 metrů vysoký železný stožár sloužící původně pro vojenské účely, jenž byl roku 1994 rozšířen o dvě vyhlídkové plošiny. Vzápětí jsme si v pokladně koupili vstupenky a u protivné ženské jsme získali kupodivu také dvě razítka do památníku. Potom jsme po 124 schodech vystoupali na nižší plošinu ve výšce 24 metrů, odkud jsme se pokochali kruhovým výhledem na Krkonoše, České středohoří, Český ráj, Máchův kraj, Jizerské, Lužické a dokonce i Orlické hory. Nad námi se nacházela ještě jedna vyhlídková plošina a to až na samém vrcholu věže ve výšce 48 metrů nad zemí, ale na tu jsme se nedostali, jelikož tam byly umístěny antény pro vojsko, policii a další uživatele. Po několika minutách kochání jsme sestoupili dolů a po louce se vydali vyhledat kešku. Po úspěšném nálezu jsme se vrátili k autu a sjeli o pár set metrů níže, kde jsme u silnice odlovili další kešku. Následně jsme odjeli do Semil, kde jsme nakoupili a následně jsme se vrátili na ubytování do Žlábku u Tatobit. Chcete-li se seznámit se všemi turistickými cíli, které jsme druhý den dovolené navštívili, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme prolezli Klokočské průchody a pak vystoupali na rozhledny Dubecko či Kozákov.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Kozakov_-_Riegrova_chata_a_rozhledna

Historie :

Hora Kozákov se svou nadmořskou výškou 743 metrů vždy umožňovala výhled téměř na třetinu Čech, ale na plnohodnotnou rozhlednu čekala až do roku 1995. Nicméně první myšlenky postavit zde vyhlídkovou stavbu začaly počátkem 20. století, když z pověření turnovského odboru KČT předložil malíř Jan Prousek návrh projektu na stavbu rozhledny a zároveň kaple zasvěcené věrozvěstům Cyrilu a Metodějovi. Jenomže úmrtí semilského rodáka F. L. Riegera roku 1903 vnuklo myšlenku postavit na jeho počest na Kozákově mohylu. Plán na stavbu 28 metrů vysokého vyhlídkového památníku však nikdy nebyl realizován, ačkoli bylo za tímto účelem ustaveno družstvo, nepodařilo se potřebné peníze vybrat. V roce 1911 se družstvo vrátilo k původní myšlence vybudovaní rozhledny a navíc i turistické chaty, která by návštěvníkům hory umožnila občerstvení i ubytování. Jenomže první světová válka veškeré úsilí přerušila a teprve v roce 1923 vznesl předseda semilského odboru KČT Vilém Petržílka návrh na zbudování turistické chaty nesoucí Riegrovo jméno. Projekt pražského architekta Jana Václavíka se povedl zrealizovat díky spojení prostředků turistů, podnikatelů, finančních ústavů, ministerstva obchodu i jednotlivců. Dílo architekta Rudolfa Kousala ze Železného Brodu bylo slavnostně otevřeno 24. června 1928. V té době také na Kozákově sloužila turistům dřevěná provizorní věž vysoká okolo 12 metrů. Riegrova chata sloužila turistům až do 2. sv. války. Poté nastaly krušné časy. Chatu zabralo pro svoje účely německé vojsko a v poválečném období byla v majetku různých tělovýchovných organizací, posléze podniku Restaurace a jídelny. Ubytovací kapacity sloužily pouze vojsku. V roce 1962 objekt částečně vyhořel. Dva roky trvalo, než se turnovský RaJ pustil do oprav. Chatu nakonec v žalostném stavu koupil v roce 1996 semilský odbor KČT za 1,2 mil. Kč. Především díky státním dotacím byla kompletně zrekonstruována za cca 9 mil. Kč. Nicméně na rozhlednu si turisté museli počkat až na závěr 20. století. V souvislosti s výstavbou věže sloužící pro vojenské účely byla na základě dohody mezi armádou a semilským KČT tato šestiboká kovová konstrukce rozšířena i o vyhlídkový ochoz. Finanční náklady na zbudování schodiště (124 schodů) i ochozu nesl plně odbor KČT a celkem činily 530 tis. Kč. Samotná výstavba věže byla zahájena v květnu 1994 předáním staveniště společnosti Silnice Jičín a již v červnu začala montáž segmentů. Dne 14. července 1994 začali montéři pražské firmy Igmar vztyčovat konstrukci za pomoci jeřábu a celá stavba byla dokončena v listopadu. Vyhlídkový ochoz pak poprvé otevřen 1. prosince 1994, natrvalo pak od 22. dubna 1995 za účasti téměř dvou tisícovek lidí. V roce 2004 byla zrekonstruována nedaleké Riegrova chata, v roce 2012 pak rozhledna získala nový nátěr.

Historie čerpána z webu

http://rozhledny.webzdarma.cz/kozakov.htm

Kozákov je držitelem turistické známky č.146.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/kozakov-c146