Jdi na obsah Jdi na menu
 


Praha - Novoměstská radnice

Novoměstská radnice je jednou z osmnácti národních kulturních památek v Praze. Její historie začíná brzy po založení Nového Města pražského Karlem IV. roku 1348, ale v pramenech je uváděna až v roce 1377. V průběhu staletí se stala svědkem mnoha dějinných událostí. V roce 1419 se zde odehrála první pražská defenestrace. V neděli 30. července, po kázání Jana Želivského v chrámu Panny Marie Sněžné, se dav vedený Želivským právě před Novoměstskou radnicí dožadoval propuštění uvězněných stoupenců učení reformátorského kazatele mistra Jana Husa. Novoměstští radní tehdy místo vyjednávání s rozbouřeným davem začali z oken radnice pokřikovat výhrůžky, sem tam vyhodili nějaký ten kámen a tak dav vtrhl na radnici a vyhodil z oken na připravená kopí a sudlice několik měšťanů, dva konšely a purkmistra. Od tohoto okamžiku se historie Prahy i celé země nesla v duchu radikálních husitských bouří, které skončily až bitvou u Lipan roku 1434.

article preview

Jednoho dne jsme si vyjeli vlakem ze Zadní Třebáně, kde jsme byli ubytováni během naší letní dovolené, na výlet do našeho hlavního města. Když jsme do Prahy dorazili, vydali jsme se pěšky z vlakového nádraží do centra a během našeho tažení jsme poznali mnoho památek a zajímavých míst. Jednu z nich jsme ovšem navštívili zcela neplánovaně, jelikož nás do blízkosti Novoměstské radnice zavedlo hledání ukrytých schránek neboli keší.

Praha - Novoměstská radnice 09 - celkový pohled

A když už jsme se v blízkosti známého sídla radních ocitli, rozhodli jsme se jej více poznat, i když ještě v době naší návštěvy radnice neměla svoji turistickou známku, což se ovšem za několik měsíců změnilo a tak se i tato památka dočkala svého dřevěného kolečka. Nejprve jsme obešli budovu ze všech možných stran a při focení jsme si nezapomněli prohlédnout ani pískovcovou barokní kašnu svatého Josefa na Karlově náměstí, jejíž výstavbu si na konci 17. století objednali právě novoměstští radní.

Praha - Novoměstská radnice 03 - celkový pohled

Uprostřed nádrže na vodu jsme uviděli sokl zdobený čtyřmi lvími hlavami s chrliči, z něhož se tyčil osmimetrový sloup, završený korintskou hlavicí se sochou sv. Josefa s Ježíškem v náručí. Pod sochou jsme našli čtveřici andílků s pozlacenými křídly a ležícím českým dvouocasým lvem u nohou. Dále jsme shlédli erby Leopolda I. Habsburského jako císaře římského, krále českého, krále uherského a arcivévody rakouského. Celek doplňoval císařský dvouhlavý orel, nad nímž jsme spatřili znak Nového Města pražského. 

Praha - Novoměstská radnice 05 - kašna sv. Josefa a na vrcholu sv. Josef s Ježíškem v náručíPraha - Novoměstská radnice 06 - kašna sv. Josefa a na vrcholu sv. Josef s Ježíškem v náručí

Když jsme si kašnu, jenž zásobovala vodou značnou část Nového Města prohlédli, vydali jsme se k samotné budově radnice, kterou tvořilo několik budov a jejichž výstavba probíhala postupně po etapách. Z Karlova náměstí jsme viděli jižní křídlo, postavené okolo roku 1411 pod vedením Martina Frička a mistra Kříže. Na konci tohoto křídla nešla přehlédnout dominanta Novoměstské radnice čili její věž, vybudovaná v letech 1452 - 1456 na rohu Vodičkovy ulice a Karlova náměstí.

Praha - Novoměstská radnice 08 - celkový pohled

Její výška sedmdesáti metrů byla tak ohromující, že jsme si pod ní připadali jako mravenci. Potom jsme se přesunuli do Vodičkovy ulice, kde se nacházela nejstarší část stavby čili východní křídlo, jehož stavba probíhala v letech 1377 - 1398. Přišli jsme ke vchodu, u něhož jsme spatřili na zdi připevněný legendární pražský loket. V podstatě se jednalo o kovový pásek určující starou délkovou míru, činící 591,4 milimetrů. Loket sem byl dán, aby si obchodníci mohli měřit délku svého sukna a nevznikaly případné spory poté, co bylo Novému Městu povoleno pořádání pravidelných trhů.

Praha - Novoměstská radnice 30 - pražský loket

Připadlo nám divné, že míra na stěně byla umístěna poměrně vysoko a protože lidé byli ve středověku o hodně menší než dnes, napadlo nás, že jich spousta nemohla kontrolní měření provést. Vše nám vysvětlila pověst, kterou jsme si vzápětí přečetli a poté jsme začali na zdi okolo lokte hledat kešku. Strávili jsme pátráním celkem dost času, leč snaha byla marná, ale přece jen jsme něco objevili - na východní straně věže jsme našli fragment řetězu, který kdysi sloužil k uzavření ulice. Zjistili jsme, že toto opatření mělo zajistit obyvatelům noční klid, protože dřevěná kola povozů na vozovce byla značně hlučná a tak sem po zavření nemohli jezdit.

Praha - Novoměstská radnice 07 - vyhlídková věžPraha - Novoměstská radnice 12 - věž

Potom jsme již vstoupili dovnitř budovy a zamířili k pokladně, v níž jsme získali razítko do památníku, koupili si vstupenku a pokladníka se zeptali, proč Novoměstská radnice dosud neměla svou turistickou známku. Pán nám řekl, že ji už dávno chtěl zařídit a informoval o tom své nadřízené, ale nebylo mu vyhověno. Docela jsme se tomu podivili a popřáli mu, aby jeho snaha přinesla do budoucna ovoce, což se později také stalo a známka byla vydána. Vzápětí jsme se vydali na vrchol sedmdesátimetrové věže o šesti podlažích a museli jsme vystoupat celkem 212 schodů.

Praha - Novoměstská radnice 14 - schodiště na vyhlídku

Z přízemí, kde jeden čas bývala věznice jsme po moderním schodišti s chromovaným zábradlím a skleněnou ochranou vyšli do prvního patra, kde se nacházela gotická, později barokně upravená kaple Nanebevzetí Panny Marie a svatého Václava. Zaujalo nás, že kaple sloužila mimo jiné jako poslední útočiště odsouzeným na smrt. Na stěně jsme nám neunikla freska s námětem Práva a Spravedlnosti a ihned jsme stoupali výš. Od třetího patra jsme již kráčeli po dřevěném schodišti, leckdy docela prudkém.

Praha - Novoměstská radnice 17 - schodiště na vyhlídku

Zanedlouho jsme přišli do zvonicového patra, kde původně visel zvon zničený při požáru roku 1559. Tehdy prý podle pověsti uhořel měšťan Václav Tyšlár a když lidé vystoupili na poškozenou věž, mezi popelem a troskami našli bílou holubici. Lidé věřili, že je to duše zemřelého měšťana a obětovali ji arciknížeti Ferdinandovi Tyrolskému. My jsme zde našli zvon odlitý roku 1563 zvonařem Brikcí z Cimperku, který ve své dílně v dnešní Jungmanově ulici udával směr českému zvonařství a jenž pro radnici vyrobil zvon vysoký 170 centimetrů a vážící tři tuny.

Praha - Novoměstská radnice 20 - zvon ve věži

Podařilo se nám zjistit, že až do spojení čtyř samostatných měst a vzniku Královského hlavního města roku 1784 zvon sloužil ke svolávání radních, ale po přesunutí radnice na Staré Město pozbyl smysl. Vzápětí jsme již dorazili do nejvyššího patra, kde bydlel hlásný či věžník. Ten v dobách, kdy věž sloužila jako strážní, ohlašoval zvonem nebezpečí, které městu hrozilo. Nám však žádné nehrozilo a tak jsme se v klidu mohli pokochat krásným panoramatickým výhledem na Prahu a její bohatou nabídku památek a zajímavostí.

Praha - Novoměstská radnice 22 - pohled na město z vyhlídky

Z výšky jsme shlédli také zbývající část budovy radnice. Jednalo se o severní a západní křídla, přistavěné po požáru v roce 1559 a nádvoří radnice, kde se odbývaly i popravy, přičemž poslední proběhly ještě za nacistické okupace v období druhé světové války. Když jsme se dostatečně pokochali pohledem na město, prošli jsme se bytem věžníka, kde jsme si prohlédli stálou expozici o historii Nového města, radnice a Karlova náměstí. Líbila se nám zejména nejstarší pražská panoramata, zachycující podobu Prahy z vyvýšených míst ohraničujících celou pražskou kotlinu.

Praha - Novoměstská radnice 29 - výstava v bytě věžníka

Během prohlídky jsme se dozvěděli, že Novoměstská radnice patří k nejvýznamnějším gotickým stavbám v této čtvrti, jež byla založena roku 1348 v době panování Karla IV. Přáním panovníka bylo, aby se tehdejší Dobytčí trh neboli dnešní Karlovo náměstí, stalo nejen významným obchodním střediskem, ale i důstojným protějškem náměstí Staroměstského. Kdy byly postavené jednotlivé části radnice jsme už věděli, přesto jsme se ještě dozvěděli spoustu dalších informací.

Praha - Novoměstská radnice 28 - pohled na město z vyhlídky

Třeba to, že od 15. století věž plnila funkci protipožární strážnice a později z ní hlásný vytruboval hodiny nebo že zde býval dokonce orloj. Novoměstská radnice se také stala dějištěm první pražské defenestrace v roce 1419, o které jsme se kdysi učili ve škole a zde jsme si ji připomněli, stejně tak jako o té druhé roku 1483. Zaujalo nás, že přízemní prostory radnice byly využívány také jako vězení a na odsouzení zde například čekal v letech 1694 - 1695 vůdce chodské selské rebelie Jan Sladký - Kozina.

Praha - Novoměstská radnice 21 - zvon ve věži

Nás však čekala zpáteční cesta dolů po schodišti a když jsme dorazili opět do přízemí, tak jsme ještě nahlédli do hlavního jižního křídla, kde se nacházel dvojlodní sál o šesti klenutých polích, nesených dvěma válcovitými pilíři z let 1411 - 1418, zabírající plochu téměř celého křídla. Při přestavbě byla síň obnovena do své původní renesanční podoby. Obdivovali jsme její ohromné rozměry, neboť síň byla 23 metrů dlouhá, 11 metrů široká a výška stropů byla sedm metrů.

Praha - Novoměstská radnice 16 - okna ve věži

Potom jsme se již rozloučili s pánem v pokladně a vyšli z radnice ven na ulici. Následně jsme zamířili k našemu dalšímu cíli, kterým byl Karlův most a cestou jsme poznali ještě několik dalších, neméně zajímavých památek. O žádný z nich nebudete pochopitelně ochuzeni, neboť jim jsou věnovány další články, které jsem pro vás sepsal. Vášnivým čtenářům doporučuji zabrousit do sekce Velké povídání o výletech, kde najdete velmi podrobný popis všech našich cest, samozřejmě včetně těch, které jsme podnikli do našeho hlavního města.

Praha - Novoměstská radnice 10 - pohled z dálkyPraha - Novoměstská radnice 13 - věž

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Praha_-_Novomestska_radnice/

Historie radnice :

Novoměstská radnice je jednou z osmnácti národních kulturních památek v Praze. Její historie začíná brzy po založení Nového Města pražského Karlem IV. roku 1348, ale v pramenech je uváděna až v roce 1377. V průběhu staletí se stala svědkem mnoha dějinných událostí. V roce 1419 se zde odehrála první pražská defenestrace. V neděli 30. července, po kázání Jana Želivského v chrámu Panny Marie Sněžné, se dav vedený Želivským právě před Novoměstskou radnicí dožadoval propuštění uvězněných stoupenců učení reformátorského kazatele mistra Jana Husa. Novoměstští radní tehdy místo vyjednávání s rozbouřeným davem začali z oken radnice pokřikovat výhrůžky, sem tam vyhodili nějaký ten kámen a tak dav vtrhl na radnici a vyhodil z oken na připravená kopí a sudlice několik měšťanů, dva konšely a purkmistra. Od tohoto okamžiku se historie Prahy i celé země nesla v duchu radikálních husitských bouří, které skončily až bitvou u Lipan roku 1434.

První defenestrací to ale neskončilo, protože o pár desítek let později došlo opět ke sporu mezi katolíky a kališníky. Ke druhé pražské defenestraci došlo na Novoměstské radnici v roce 1483 za náboženských a politických nepokojů v pražských městech, které přerostly v povstání a politický převrat. Katolíci, podporovaní králem Vladislavem Jagellonským, zatýkali a zavírali jak pražské měšťany, tak i kněží, aby z nich mučením dostali nějaké informace o údajném spiknutí proti králi. Při tomto vyslýchání jeden ze zmiňovaných zemřel a to vedlo k tomu, že v roce 1483 došlo k dalšímu vyhazování z oken radnice, přičemž to tentokrát odnesli purkmistr a sedm konšelů. 

V roce 1518 se Novoměstská radnice stala sídlem šestipanského úřadu a dále jsme si přečetli, že v letech 1520 - 1526 bylo Benediktem Riedem renesančně upraveno jižní křídlo a hlavní průčelí, přičemž tuto podobu s vysokými štíty má průčelí dnes. Roku 1559 do radnice udeřil blesk a po požáru bylo postaveno křídlo západní a severní a Bonifácem Wohlmutem, dále bylo renesančně upraveno i křídlo východní ve Vodičkově ulici, v němž zůstala v 1.patře zachována původní rozsáhlá gotická síň s gotickou žebrovou klenbou na renesančních podpěrách. Po těchto rekonstrukcích a dostavbách byl rozsahově vývoj radnice dokončen, takže vznikla budova se čtyřmi křídly, arkádovým dvorem a s věží v jihovýchodním nároží.

V roce 1609 se zde sešli protestantští stavové, aby přiměli Rudolfa II. vydat Majestát zaručující náboženské svobody. Přízemní prostory radnice tehdy byly využívány také jako vězení a na odsouzení zde například čekal v letech 1694 - 1695 vůdce chodské selské rebelie Jan Sladký - Kozina. Jako správní budova sloužila Novoměstská radnice do roku 1784, kdy za panování Josefa II. došlo ke sjednocení čtyř pražských měst a veškerá správa města se soustředila do Staroměstské radnice. Budova Novoměstské radnice se změnila v sídlo kriminálního soudu, kancelářské prostory a žalář. Pro tyto potřeby byla v letech 1806 - 1811 podle projektu Karla Schmita část radnice přestavěna v empírovém slohu.

Roku 1839 zde probíhal proces s legendárním loupežníkem Václavem Babinským a roku 1848 v přízemním vězení pobývali účastníci revoluce a ještě v roce 1894 zde probíhal proces s příslušníky pokrokové mládeže sdružených ve spolku Omladina. V letech 1905 - 1906 se o vrácení radnice do původního stavu pokusili Antonín Wiehl a Kamil Hilbert, takže na hlavním průčelí do Karlova náměstí došlo k obnově velkých sdružených renesančních oken do hlavního sálu a renesančních štítů.

V letech 1958 - 1959 probíhala první novodobá úprava, kdy byla v přízemní gotické síni vybudována obřadní svatební síň pro obvod Prahy 2. V roce 1962 byla radnice prohlášena za národní kulturní památku, nicméně nás docela překvapilo, že v té době sloužila jako pracoviště dopravního inspektorátu a nádvoří využívala Městská správa Veřejné bezpečnosti jako parkoviště a opravnu služebních vozů. Další rozsáhlá rekonstrukce proběhla podle projektu Václava Girsy v letech 1976 - 1996, kdy byly některé prostory upraveny pro potřeby OÚ Praha 2. Další rekonstrukce probíhaly od 2007, kdy byly opraveny fasády na jižním křídle.

Historie čerpána z webu

https://cs.wikipedia.org/wiki/Novom%C4%9Bstsk%C3%A1_radnice

Pověst o pražském lokti :

S radnicí na Novém Městě je spojena i legenda o pražském lokti. Míra je zde na stěně umístěna poměrně vysoko, proto ne každý byl schopen si své zboží poměřit. Z tohoto důvodu městští radní najali muže vyšší postavy, který všem zájemcům pomohl a látku pomocí lokte poměřil. Ve středověku dostávali lidé jména podle toho, jaké práce vykonávali, proto dostal jméno Loket. Po letech, když zemřel, dostal tuto práci jeho syn, ten bohužel ale nebyl tak vysoký a tak ho lidé pojmenovali jako Lokýtek. Jednoduchá práce Lokýtkovi nestačila a chtěl více peněz, proto se domluvil s nepoctivými pláteníky a začal očerňovat ostatní poctivé řemeslníky. Když k němu někdo přišel s prosbou o přeměření plátna, zeptal se od koho látka je. Podle odpovědi buď míru pochválil, nebo očernil. Ten kdo mu dával tajně peníze, měl míru vždy dobrou.

Během nějaké doby přišla spousta poctivých obchodníků na mizinu. Jeden bystrý pláteník, přišel na to, v čem by mohl být problém. Vzal své plátno, pečlivě ho proměřil a pak šel za Lokýtkem. Když se jej Lokýtek, jako každého zeptal, odkud plátno má, popravdě řekl své jméno. „Tak to Vás ošidili pane, tam už nechoďte“ zněl jasný ortel. To pláteníka rozzuřilo a s křikem tento podvod odhalil. Lokýtek se zalekl a utekl a už ho nikdy nikdo neviděl. Říkalo se, že se ukryl v lesích a zemřel se smutkem nad ožebračenými obchodníky, od té doby se tu a tam objevuje jeho duch, který nabízí lidem zda si nechtějí loket poměřit, aby svůj čin odčinil.

Pověst čerpána z webu :

http://pepikov.cz

Historie kašny sv. Josefa :

Výstavbu kašny svatého Josefa si objednala novoměstská radnice a peníze na ni poskytly cechy řezníků a krejčích. Roku 1693 tak začal být shromažďován materiál na stavbu a to včetně velkého bloku pískovce. O tři roky později vykopal a vyzdil základy kašny stavitel Jan Šimon Pánek mladší a ještě tentýž rok sestavil sloup uprostřed kašny, přičemž kamenické práce prováděl Jan Jáchym Bureš. Roku 1698 obdržel sochař Matěj Václav Jäckel 35 zlatých za malé sošky čtyř andělů a téhož roku byly pořízeny i drobné kovové doplňky. Roku 1701 prováděl opravné práce na tekoucí kašně po zemřelém Burešovi kameník Gotfried a položení stupňů kolem kašny kameníkem F. K. Lejskem proběhlo až roku 1706. V letech 1997 - 1998 byla kašna restaurována.

Novoměstská radnice Praha je držitelem turistické známky č.2328.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/novomestska-radnice-praha-c2328

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 


Doporučený článek

Proč si vybrat dřevěné žaluzie


Turistův ráj

Turisticka mydla


Statistiky

Online: 13
Celkem: 431317
Měsíc: 15337
Den: 476