Město Potštát bylo založeno německými horníky a první písemná zmínka o něm pochází z roku 1322. Již roku 1377 bylo město opevněno pravděpodobně kamennými hradbami, jehož střed tvořilo právě nynější Bočkovo náměstí s vrchnostenským pivovarem uprostřed. O 11 let později Potštát postihl jeden z mnoha požárů města, které později ovlivnily nynější vzhled náměstí. Velký požár totiž přišel roku 1866, kdy lehlo popelem skoro celé město, zahynuli lidé a tak i domy na náměstí dostaly nový vzhled, kdy přišly o své podloubí.

Na náměstí Svobody v centru města Mohelnice se nachází mnoho památek a zajímavostí. Toto místo bylo spolu s vedlejším Kostelním náměstím osídleno již ve středověku, jelikož se ve 13. století jádro osídlení přestěhovalo z nižších poloh kvůli pravidelným záplavám a případné lepší obraně na malou vyvýšeninu, tvořící dodnes střed Mohelnice. Po svém založení radnici neměla a město spravoval fojt za pomoci městské rady, ale nebylo zjištěno, kde fojtství sídlilo. V roce 1305 prodal či daroval olomoucký biskup mohelnickému fojtovi ve městě svůj dům, v němž se zřejmě scházela městská rada až do 16. století. Tehdy fojtství zaniklo, vedení převzala městská rada, která si jako své sídlo vybrala dům na rohu náměstí a dnešní Olomoucké ulice. 

Historie města Vsetín se začala psát v údolí řeky Vsetínské Bečvy, kde na konci 13. století stál mlýn a kostel. V polovině 15. století pak byla na pravém břehu řeky dnešního Horního náměstí vystavěna tvrz, jež byla v 17. století přestavěna na zámek. I když se ještě o náměstí rozhodně nejednalo, místo se mohlo začít rozvíjet. V 16. století se na území Vsetínska rozšířil chov koz a později ovcí, které pásla místní čeleď, nazývaná valaši. V průběhu třicetileté války se Vsetín rozšířil z Horního města i na levý břeh řeky Bečvy. Roku 1708 uherští rebelové město dobyli a zapálili, takže popelem lehlo téměř celé město a ze zámku zbyly pouhé ohořelé zdi. 

Rokytnice byla povýšena na město roku 1852 a v městském znaku má medvěda na lípě, kterého dva ozbrojenci bijí. Dle pověsti se totiž jednou zatoulal medvěd až na rokytnickou náves. Bylo to brzy z rána, slunce právě vycházelo. Ponocný spatřil huňáče první, ale sám si na něho netroufal. Jak se lidé začali probouzet, ponocný spustil poplach. Rokytničtí popadli, co právě měli po ruce a hnali se za medvědem. Medvěd poznal, že je zle a vyšplhal na mohutnou lípu, která stála uprostřed návsi. Útočníci ho pronásledovali dlouhými kopími, které ponocný zatím přinesl ze strážnice a tak dlouho medvěda bodali, až mrtvé zvíře spadlo bezvládně na zem. 

Slavkov vznikl v podhradí na křižovatce dávných kupeckých cest a tak spolu s osadou vznikly také první ulice. Slavkov byl povýšen na město králem Václavem IV. roku 1416, které bylo obehnáno pevným hradebním systémem se čtyřmi branami a jeho centrum se nacházelo v místech Palackého náměstí. V centru města tenkrát stál gotický kostel sv. Jakuba Většího a dále přiléhající samostatná městská věž, jež plnila společnou funkci zvonice a hlásky. V 18. století však již byly obě stavby velmi sešlé. Farní kostel se v červenci 1757 dokonce z části sesul, a proto byl uzavřen a při stavbě zámku zbořen. Samotná věž vyhořela roku 1762, byla zbořena roku 1770. Zvony poté byly zavěšeny na Hodinové bráně, která k tomu byla upravena. Vybudováním jižní části zámeckého parteru zanikl i původní historický střed města a jeho funkci převzalo dnešní náměstí Františka Palackého. Celá plocha náměstí byla vydlážděna lomovým kamenem, konalo se zde shromáždění osob, prodejní trhy a v roce 1940 zde byla dokonce  benzínová stanice. V polovině padesátých let 20. století byla část plochy zatravněna a doplněna zídkami, ale později byl centrální prostor zanedbáván a přerostlá vzrostlá zeleň již narušovala průhledové osy. K rekonstrukci náměstí pak došlo po roce 1994, kdy byla zeleň odstraněna a přibylo zde mnoho nových prvků.

Východočeské městečko Brandýs nad Orlicí jsme navštívili v rámci dvou jednodenních výletů, během kterých jsme ve městě poznali spoustu památek a zajímavostí. Při procházce tímto malým východočeským městečkem jsme zavítali také na náměstí Komenského, které tvoří historický střed Brandýsa nad Orlicí a kam jsme došli pěšky po prohlídce zříceniny hradu a Nového zámku.

Brno má na svém území tolik památek, zajímavostí a turistických cílů, že je absolutně nemožné všechny je poznat za jednu, dvě nebo i více návštěv. Také my jsme do tohoto velikého města přijeli tolikrát, že by to člověk nespočítal na prstech jedné ruky. Při jedné z mnoha navštívení jsme se podívali do centra, přímo napěchovaném památkami a místy, kudy kráčela historie.