Rokytnice v Orlických horách - náměstí T.G. Masaryka
Rokytnice v Orlických horách byla založena nejpozději na začátku 14. století v rámci kolonizace pohraniční krajiny. Od začátku se na náměstí, které se rozkládalo v těsné blízkosti vodní tvrze, čile obchodovalo a konaly se zde pravidelné trhy. Na začátku 17. století byla tvrz přestavěna na zámek a na opačné straně náměstí byl vybudován kostel Všech Svatých. Dřevěné domy se změnily na kamenné s podsíní, podpůrnými sloupy a lomenicovým trojúhelníkovým štítem, k čemuž došlo na konci 17. století. V letech 1770 – 1771 nechal majitel rokytnického panství Josef Vilém hrabě z Nostic-Rienec vztyčit barokní pískovcový sloup jako upomínku na léta velké neúrody a hladu.
Zajímavosti na náměstí T.G. Masaryka v Rokytnici v Orlických horách jsme si poprvé prohlédli během zimní dovolené v lednu 2010. Tehdy jsme se na týden ubytovali v panelákovém bytě v Nebeské Rybné, odkud jsme podnikli několik výletů na běžkách po bližším i vzdálenějším okolí, a také jsme poznali několik romanticky zasněžených památek. Druhý den ráno po snídani jsme poprvé zašli do sklepa pro naše běžky, umístili je na střechu zeleného korejského auta a vyrazili do zasněžených hor za dalším dobrodružstvím. Zamířili jsme do Zdobnice, prohlédli si některé zdejší zajímavosti a zalyžovali si v Čertově dole. Následně jsme odjeli do Rokytnice, zaparkovali mezi hotelem Eduard a prodejnou COOP a zašli do hotelové restaurace na oběd. Po jídle jsme si u číšníka koupili turistickou známku a pak jsme zamířili ke kostelu Všech Svatých, který jsme si zvenku prohlédli. Následovalo naše seznámení s památkami na náměstí T.G. Masaryka, jenž bylo roku 2003 prohlášené za památkovou zónu a jelikož tuto zimu nebyla nouze o sníh, celá Rokytnice byla pokryta vydatnou bílou nadílkou. Byli jsme tak svědky toho, jak z náměstí zasypaného sněhem celý týden traktor odvážel velké množství zmrzlé hmoty. Začali jsme ve spodní části náměstí, kde jsme shlédli tři staré domy, jež byly postaveny na konci 17. století a přibližně po 300 letech zrekonstruovány. Na protější straně náměstí jsme narazili na podobný přízemní dům s podsíní, podpůrnými sloupy a lomenicovým trojúhelníkovým štítem z konce 17. století, v němž se nacházel pěkný penzion Rampušák. Ačkoliv se nám líbil jak dům, tak jeho interiér v loveckém stylu, kvůli vyšším cenám jsme v penzionu během zimní dovolené ani jednou nejedli. Následně jsme se přesunuli do centrální části náměstí na upravené zatravněné prostranství, kde jsme narazili na čtvercovou novorenesanční kašnu z roku 1886. Uprostřed jsme spatřili sloupek, tvořený plastikami čtyř ryb s chrliči v tlamách. Jejich vztyčené ocasní ploutve nesly mísovou nádobu, z níž v létě přetékala voda a padala dolů do zásobníku. Vedle kašny jsme obdivovali barokní pískovcový sloup, který nechal vystavět v letech 1770 - 1771 majitel rokytnického panství Josef Vilém hrabě z Nostic-Rieneck jako upomínku na léta velké neúrody a hladu. Uprostřed jsme našli vysoký hladký sloup se sochou Panny Marie Imaculaty na kouli a dvojicí andílků držících svatojánskou lucernu u paty sloupu. Pak jsme se přesunuli k zámku, o němž již vypráví jiný můj článek. Chcete-li vědět, co všechno jsme druhý den zimní dovolené 2010 zažili, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech, kde si vyhledejte cestopis Jak jsme navštívili zasněženou Zdobnici a Rokytnici v Orlických horách.
Podruhé jsme si pamětihodnosti na náměstí T.G. Masaryka prohlédli o pouhý den později, tedy ještě během stejné zimní dovolené. Třetí den ráno jsme po snídani odjeli do zasněžené Rokytnice v Orlických horách, kde jsme po příjezdu zaparkovali u COOP prodejny a nakoupili potraviny. Domluvili jsme se totiž, že tentokrát nepůjdeme na oběd do hotelu Eduard, nýbrž že si sami něco uvaříme na bytě a pak půjdeme lyžovat na louku v Nebeské Rybné. Z prodejny potravin jsme zamířili do informačního centra, kde jsme získali razítka do památníku. Potom jsme se vydali do obchodu v dolní části náměstí, v němž jsme si koupili pár DVD, abychom se večer nenudili. Měli jsme ještě čas, takže jsme se rozhodli projít se znovu centrem města a přitom jsme shlédli stejné památky jako včera. Potom jsme se vrátili k autu a odjeli do Nebeské Rybné, kde jsme po obědě lyžovali. Shrnutí třetího dne zimní dovolené najdete tradičně v sekci Velké povídání o výletech, kde je vám k dispozici cestopis Jak jsme v Orlických horách navštívili Rokytnici a lyžovali v Nebeské Rybné.
Potřetí jsme si památky na náměstí T.G. Masaryka prohlédli v červenci 2015 během dovolené, kdy jsme byli ubytováni v Rokytnici v Orlických horách v krásném apartmánovém domě se zahradou. Velice se nám zde líbila kvalita a čistota domu, možnost opékání špekáčků na zahradě, domácí vejce a v neposlední řadě to, že jsme si sami ve sklípku čepovali trutnovské pivo Krakonoš a Kofolu. Pochopitelně jsme se opět několikrát pohybovali po náměstí T.G. Masaryka a prohlédli si na něm stejné památky jako o několik let dříve. Sníh a mráz nahradilo letní sluníčko, prorážející si sem tam cestu mezi mraky. V centru jsme také několikrát obědvali a pokaždé v jiné restauraci. Velice spokojeni jsme byli v hotelu Orličan, kde jsme seděli v podloubí na zahrádce, naopak méně se nám líbilo naproti ve stylovém penzionu Rampušák, v němž byly vyšší ceny a menší porce, čili nejhorší kombinace. Po dobrých zkušenostech z minulé návštěvy jsme také zašli do hotelu Eduard a velice nás zde obsluha překvapila. Bohužel nemile, protože jsme čekali čtyřicet minut na jídlo, pizza byla pouze mražená a v jednom jídle se černala moucha zapečená do masa. Na závěr dovolené jsme vyzkoušeli hotel Rokytenka nedaleko židovského hřbitova a litovali jsme, že jsme jej neobjevili dříve. Slušně a chutně jsme se najedli, obsluha celkem rychlá a milá a tak nám nevadily ani vyšší ceny. Ale vraťme se zpět na náměstí, pojmenovaném po našem prvním prezidentovi, jehož památky jsme obdivovali pátý den dovolené. Opět jsme tak viděli staré domy ve spodní části náměstí z konce 17. století. Na protější straně náměstí jsme narazili na podobný přízemní dům, v němž se nacházel pěkný penzion Rampušák, kde jsme jedli jen jednou. Samotný dům, jehož předsunutý dřevěný štít podpíraly dva sloupy, se nám však líbil a také interiér v loveckém stylu byl pěkný. Následně jsme se přesunuli do centrální části náměstí na upravené zatravněné prostranství, kde jsme narazili na čtvercovou novorenesanční kašnu z roku 1886, uprostřed níž byl sloupek tvořený plastikami čtyř ryb s chrliči v tlamách. Jejich vztyčené ocasní ploutve nesly mísovou nádobu, z níž přetékala voda a padala dolů do zásobníku. Vedle kašny jsme našli barokní pískovcový sloup, na jehož hlavici stála socha Panny Marie Imaculaty na kouli, otočená čelem k západu a oděná v roucho s širokými záhyby, ruce sepjaté na prsou. U patky sloupu byla dvojice andílků držících svatojánskou lucernu v podobě šesticípé hvězdy. Sloup sám stál na soklu, na jehož čelní straně jsme uviděli zdobený reliéf sv. Floriána a erb rodu Nostitz-Rieneck s třemi pruhy a nasazenou korunkou. Po stranách sloupu s ozdobným barokním pískovcovým zábradlím jsme si pak prohlédli sochy sv. Václava s praporcem a štítem s orlicí a sv. Jana Nepomuckého se svatozáří s hvězdami nad hlavou, ztvárněného jako kněze s biretem a křížem v ruce. Když jsme si vše prohlédli, vrátili jsme se k autu u zámku a odjeli ke kapli sv. Antonína Paduánského, ale o tom již pojednává jiný můj článek. Chcete-li vědět, jak celé naše putování probíhalo, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme v Orlických horách navštívili Rokytnici a Říčky.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Rokytnice_v_Orlickych_horach_-_namesti_T.G.Masaryka/
Historie :
Rokytnice v Orlických horách byla založena nejpozději na začátku 14. století v rámci kolonizace pohraniční krajiny. Od začátku se na náměstí, které se rozkládalo v těsné blízkosti vodní tvrze, čile obchodovalo a konaly se zde pravidelné trhy. Na začátku 17. století byla tvrz přestavěna na zámek a na opačné straně náměstí byl vybudován kostel Všech Svatých. Dřevěné domy se změnily na kamenné s podsíní, podpůrnými sloupy a lomenicovým trojúhelníkovým štítem, k čemuž došlo na konci 17. století. V letech 1770 – 1771 nechal majitel rokytnického panství Josef Vilém hrabě z Nostic-Rienec vztyčit barokní pískovcový sloup jako upomínku na léta velké neúrody a hladu. Na hlavici vysokého hladkého sloupu stála socha Panny Marie Imaculaty na kouli, otočená čelem k západu, oděná v roucho se širokými záhyby, ruce sepjaté na prsou. U patky sloupu je dvojice andílků držících svatojánskou lucernu v podobě šesticípé hvězdy. Sloup sám stál na soklu, na jehož čelní straně je zdobený reliéf sv. Floriána a erb rodu Nostitz-Rieneck s třemi pruhy a nasazenou korunkou. Po stranách sloupu s ozdobným barokním pískovcovým zábradlím stojí sochy sv. Václava s praporcem a štítem s orlicí a sv. Jana Nepomuckého, se svatozáří a hvězdami nad hlavou, ztvárněného jako kněze v klerice, komži, almuci a s biretem, držící v ruce kříž. Spolu se sloupem vznikla kašna, která ale nebyla napájena potrubím a pouze zachytávala dešťovou vodu. Roku 1886 ji nahradila čtvercová novorenesanční kašna se sloupkem, tvořený plastikami čtyř ryb s chrliči v tlamách. Jejich vztyčené ocasní ploutve nesly mísovou nádobu, z níž v létě přetékala voda a padala dolů do zásobníku. V roce 2014 prošla pískovcová kašna kompletní rekonstrukcí, aby se obnovila její funkčnost i vzhled. Rokytnice poté od roku 1627 až do 20. let 20. století zůstala v držení rodu Nostitzů, jehož stavební i kolonizační aktivity vedly k dalšímu rozvoji města i celého panství. V roce 1852 byla Rokytnice povýšena na město, ačkoliv později tento statut na čas ztratila. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 se tehdejší většinové německé obyvatelstvo odmítlo přihlásit k novému státu. Rozvoj města po roce 1918 byl reprezentován stavbou nového hotelu na náměstí a opravami historických budov i rozšířením místního průmyslu. Po mnichovské konferenci v září 1938 byla Rokytnice připojena k hitlerovské Třetí říši. Po skončení 2. světové války dochází v Rokytnici i v okolí k velkému úbytku obyvatelstva způsobeném odsunem německého obyvatelstva. Teprve v roce 1971 byl Rokytnici znovu přiznán status města. Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 byla v Rokytnici umístěna sovětská vojenská posádka, k jejímuž odsunu došlo teprve v roce 1991. Po roce 1989 se město rozvíjí jako turistické středisko a centrum východní části Orlických hor.
Historie čerpána z těchto webových stránek
https://www.vychodni-cechy.info
Rokytnice v Orlických horách je držitelem turistické zámky č.25.
https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/rokytnice-v-orlickych-horach-c25
