Kaple svatého Jana Křtitele v Merklovicích (místní část Vamberka) byla postavena v roce 1888 a v následujících letech se začala objevovat na pohlednicích obce. Stavební sloh odpovídá trendu pozdního 19. století, neboť byla vybudována v jednoduchém, ale důstojném stylu s prvky novogotiky a novorenesance. Kaplička je zděná stavba s věžičkou (sanktusníkem), ve které je umístěn zvon, který se v minulosti používal nejen k náboženským účelům, ale i jako varovný signál, například při požárech. Právě zvonění v poledne a klekání patřilo po desetiletí k tradičnímu rytmu života v Merklovicích, ale doba socialismu církevním tradicím a stavbám příliš nepřála.

Historie osady Sebranice byla odjakživa úzce spjata s napoleonskými válkami a státním bankrotem Rakouska v roce 1811. Tehdy panovala obrovská bída a vamberská vrchnost se rozhodla pomoci bezzemkům a lidem v nouzi. Vrchnost nechala vykácet lesy v údolích východně od města a parcely nabídla za velmi nízkou cenu. Tak vznikla osada Sebranice. Byl zde vystavěn také hostinec, u něhož vyvěral pramen, zdroj vody pro zdejší obyvatele. V roce 1894 nechali místní studánku zastřešit vybudováním malé kapličky, kterou zasvětili Panně Marii, jejíž obrázek odjakživa visel na drobným oltáříkem.

Malebná kaplička Všech svatých byla postavena v barokním slohu, který v této oblasti dominoval v 17. a 18. století. Vzhledem k tomu, že hlavní rozmach sakrálních staveb ve Vamberku probíhal mezi lety 1696 a 1713, je velmi pravděpodobné, že kaple Všech svatých vznikla v tomto širším období nebo krátce po něm. Přesné datum výstavby se však nepodařilo zjistit, stejně jako konkrétní jméno stavitele nebo architekta. Podobné drobné kaple však většinou nechávali stavět lidé jako projev díků za přečkání moru, hladomoru nebo jako výraz osobní víry bohatších rodin z Vamberka. Církevní památka byla opravena v roce 1826, kdy ve Vatikánu vládl papež Lev XII., o čemž vás informuje nápis nad vchodem do kaple.

Kaple sv. Václava v osadě Bedřichovka je jednou z těch nenápadných, ale o to romantičtějších památek Orlických hor. Stojí osamoceně v nadmořské výšce cca 770 m n. m. přímo na louce, po které se v rámci ski areálu od sedmdesátých let 20. století prohánějí lyžaři. Kaplička je neodmyslitelně spjata s historií osady Bedřichovka (německy Friedrichswald), která vznikla v 17. století kolem místní sklářské huti. Přesné datum stavby v archivech často splývá s rozkvětem osady v 19. století, ale architektonicky odpovídá drobným sakrálním stavbám pozdního klasicismu či historismu. Je zasvěcena svatému Václavu, patronu české země, což v této dříve čistě německo-jazyčné oblasti (Sudety) podtrhuje význam tohoto světce pro celý region bez ohledu na národnost tehdejších obyvatel.

Kaple Navštívení Panny Marie byla v Kostelci nad Orlicí vybudována roku 1687, kdy ji nechal vystavět hrabě František Karel Záruba z Hustířan jako dík za zázračné uzdravení manželky vodou ze zdejší studánky. Hraběnka trpěla vážnou nemocí a služební ji nosili do přírody na čerstvý vzduch. Jednoho dne trávila čas na lehátku pod Lipovou strání, když se jí ve snu zjevila bíle oděná paní, ukazovala na pramínek vody, vyvěrající ze skály a hraběnce říkala, aby se napila. Šlechtična uposlechla a zázračně se uzdravila. Z vděčnosti nechala hraběcí rodina postavit kapličku a lázně, které ale později zanikly. Kaple byla zrušena a odsvěcena roku 1783 v rámci Josefínských reforem.

Kaple Navštívení Panny Marie zvaná Kunštátská kaple stojí na hřebeni Orlických hor v nadmořské výšce 1035 metrů. Šindelovou střechou krytá stavba byla zbudována na kruhovém půdorysu. Traduje se, že si kapli vystavěli v 17. století dřevařští dělníci pracující v okolních lesích. Přesné okolnosti vzniku kaple, vystavěné u jedné z obtížně schůdných stezek přes hřeben Orlických hor, se však nejspíš nikdy nedozvíme. Ona stará stezka byla původní spojnicí od Kunčiny Vsi a Zdobnice do Kunštátu (prvně zmiňovaného počátkem 17. století) a dále lesy Bystřických hor ke Kladské Bystřici. Tuto nejkratší, ale špatně průchozí a místy příkrou cestou později nahradila velkorysejší a příhodněji trasovaná cesta přes dnešní Pěticestí. 

Kaple Panny Marie Pomocné ve východočeské obci Pěkov byla vystavěna v polovině 19. století a od začátku sloužila římskokatolické církvi. Ve 20. století byla její podoba upravena a to včetně novodobého interiéru. Patří do farnosti Police nad Metují a od ledna 2001 je chráněna jako kulturní památka České republiky. Bohoslužby se konají jen o pouti a posvícení. Průčelí kaple je završeno trojúhelníkovým štítem, v jehož středu se nachází kruhové okno s ozdobou. Pod korunní římsou jsou tři niky se sochami svatého Josefa s děťátkem, Panny Marie s knihou a modlící se Panny Marie se sepnutýma rukama. 

Kaple svatého Cyrila a Metoděje v obci Horní Radechová patří do římskokatolické farnosti. Byla vystavěna patrně na začátku 19. století, ale přesné datum nebylo zjištěno. Každopádně stála již v roce 1843, kdy rychtář Antonín Zima pro kapli zakoupil nový zvon o váze 135 liber anglických, který v sanktusníku visel téměř 100 let. V roce 1942 kaple o svůj zvon totiž přišla, když byl zabaven pro válečné účely. Dnes svatostánek patří pod farnost Červený Kostelec. Pravidelné bohoslužby se konají v sobotu od 18.00 s nedělní platností.

Na místě nynější kaple v Pavlišově stála původně socha sv. Jana Nepomuckého na sloupu, která pocházela z roku 1793. V roce 1815 byla na žádost Jana a Matěje Dvořáčkových postavena místo sochy nákladem místních občanů kaple, do které byl zakoupen zvon zasvěcený sv. Janu. Roku 1821 dal Matěj Dvořáček přistavět druhou část kaple, obec na stavbu přispěla deseti zlatými, zbytek byl od dobrodinců. Roku 1822 byl původní malý oltář nahrazen větším na náklady Jana a Matěje Dvořáčkových a Františka Habra, kteří také pořídili křížovou cestu. Roku 1925 byl pro kapli pořízen nový zvon. V současné době je kaple již několik let uzavřena z důvodu rozsáhlé rekonstrukce, kdy dochází k úpravě i celého interiéru.

Nevysoký plhovský vršek je pro svůj tvar odnepaměti nazýván Hrobek. Když v roce 1680 vypukl v Náchodě mor a byly zakázány pohřební průvody na hřbitov ve Starém Městě, byli mrtví z okolí sváženi povozem právě sem. Povinnost postarat se o ně měl majitel plhovského poplužního dvora Tomáš Průša z Ritteršperku. Ten pak nechal uprostřed nového hřbitova vztyčit dřevěný kříž s plechovým obrazem Panny Marie. V letech 1717 až 1718 nechal na tomto místě vystavět vlastním nákladem krásnou barokní kapli Zvěstování Panny Marie zámecký kapelník Mikuláš Josefů. Plechový obraz z dřevěného kříže v ní byl umístěn a stal se předlohou pro oltářní obraz malovaný na plátně plhovským malířem Adolfem Štěpánem. V roce 1722 došlo k úpravám okolí.