Kapli sv. Barbory v České Třebové jsme si prohlédli v květnu 2026 během prodlouženého víkendu, kdy jsme se na tři dny ubytovali ve Sporthotelu Tichá Orlice v sousedním okresním městě Ústí nad Orlicí. První májový den jsme strávili celý v České Třebové a seznámili se místními památkami či zajímavostmi. Mezi ně patřila zmíněná kaple, stojící vysoko nad potokem Třebovka, v okrajové části města s názvem Lhotka. Naše šedé auto tak muselo zdolat příkré stoupání úzkými uličkami, aby nás bezpečně dopravilo k drobné církevní stavbě, nedaleko níž jsme poté francouzský povoz zaparkovali a vydali se na její obhlídku. Kaple k nám byla otočena zadní stranou, takže jsme nejprve shlédli její hladký půlkruhový závěr bez oken. Na střeše naším očím neunikla elegantní plechová sanktusová vížka zakončená kovaným křížkem a podél okraje střechy nás vhledem k datu v kalendáři poněkud překvapilo nainstalované vánoční osvětlení. Na bočních stranách jsme pak našli obdélníkové okno, chráněné dřevěnými okenicemi v tmavě červenohnědé barvě, které barevně ladilo s ostatními prvky stavby. Fasáda měla jednoduchou, hrubší světle šedou omítku s mírně předsazeným soklem v dolní části. Nakonec jsme si prohlédli průčelí, jemuž dominovaly dvoukřídlé dřevěné dveře, vyvedené ve stejném tmavě červeném odstínu jako okenice, zasazené do jednoduchého kamenného ostění se zelenkavým nátěrem. Hned vedle vstupu stála dřevěná lavička s kovovou konstrukcí vybízející k odpočinku a informační cedule s historií místa, kterou jsme si rádi přečetli. Dozvěděli jsme se, že počátky sakrální stavby na Lhotce byly hluboce spjaty s katastrofální neúrodou v letech 1770–1773. Hladomor tehdy vyústil v epidemii cholery, kterou přežilo pouhých padesát obyvatel. Ti se z vděčnosti za záchranu rozhodli postavit dřevěnou kapli zasvěcenou svaté Barboře, patronce umírajících. Roku 1780 byla její věžička osazena zvonkem, pročež se jí začalo říkat zvonička. Na přelomu století však již dosloužila a v roce 1800 padlo rozhodnutí nahradit ji novou, zděnou budovou. Na stavbě se významně podílel lhotecký rychtář Jan Poneš, který daroval dřevní materiál, a rolník Jan Špatenka, jenž poskytl vápno. Novou svatyni s malovaným trámovým stropem vysvětil českotřebovský farář Josef Hartmann, ale přesné datum dokončení zůstalo zahaleno tajemstvím. Farní kronika totiž uvádí rok 1816, což se nám nezdálo, neboť by stavba kaple zabrala celých šestnáct let. Když jsme historii dočetli, vrátili jsme se k autu a opatrně sjeli dolů k řece. Pak jsme se podél její toku vydali ke Lhoteckému mlýnu, ale o něm již pojednává jiný článek. Chcete-li vědět, co všechno jsme tehdy zažili, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech, kde si vyhledejte cestopis Jak jsme v České Třebové strávili prvomájový den.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/ceska-trebova-kaple-sv-barbory-na-lhotce​

Historie :

Počátky sakrální stavby na Lhotce jsou hluboce spjaty s tragickými událostmi, které obec postihly v sedmdesátých letech 18. století. V letech 1770 až 1773 zasáhla kraj katastrofální neúroda a nedostatek potravin byl tak zoufalý, že místní obyvatelé byli nuceni z hladu konzumovat různé náhražky, jako byl jetel, lebeda, kopřivy a dokonce i kůra stromů. Tento vleklý hladomor a oslabení organismu vyústily v roce 1773 ve vypuknutí epidemie cholery, která pro obec znamenala naprostou zkázu. Nemoc postihla drtivou většinu obyvatel a přežilo ji pouhých padesát lidí. Ti, kteří kruté rány osudu přečkali, se sešli na vyvýšeném místě v obci a pod širým nebem společně konali pobožnost. Ve svých modlitbách se obraceli ke svaté Barboře, patronce umírajících, a prosili ji o odvrácení smrtící epidemie. Když nákaza konečně pominula, lidé se na stejném místě shromáždili znovu a z vděčnosti za záchranu svých životů se rozhodli postavit svatyni. Ještě téhož roku vyrostla na Lhotce skromná dřevěná kaple s malou věžičkou, zasvěcená právě svaté Barboře. V roce 1780 byla věžička osazena zvonkem a od té doby místní obyvatelé stavbě neřekli jinak než zvonička. Na přelomu století však původní dřevěná stavba již dosloužila. V roce 1800 padlo rozhodnutí starou kapli zbourat a nahradit ji novou, trvanlivější zděnou budovou v empírovém slohu. Na této nové stavbě se významnou měrou podíleli sami obyvatelé a sousedé z okolí. Lhotecký rychtář Jan Poneš daroval na stavbu krovy, latě a šindel. Potřebné vápno pak poskytl Jan Špatenka, rolník z Dlouhé Třebové – Kojovce. Dokončená zděná kaple se pyšnila šindelovou střechou s malou věží a zvonkem, přičemž její interiér zdobil malovaný trámový strop. Novou svatyni slavnostně vysvětil farář z České Třebové Josef Hartmann, kterému při obřadu asistoval Ignác Hýbl. Po skončení slavnostního svěcení uspořádal štědrý rychtář Poneš pro obyvatele obce ve svém mlýně hostinu, zatímco duchovní hodovali v Urbanově statku. Přesný rok tohoto svěcení však zůstává zahalen mírným historickým tajemstvím. Strohý zápis ve farní kronice totiž vedle popisu samotné stavby uvádí, že kaple byla postavena roku 1816 a základní kámen položil rychtář Poneš. Z dochovaných pramenů tak není zcela zřejmé, zda byla kaple stavěna plných šestnáct let, nebo zda k jejímu vysvěcení došlo až šestnáct let po samotné dostavbě, případně zda je jeden z uváděných letopočtů (1800 či 1816) v kronikách chybný. Nic to však nemění na tom, že kaple svaté Barbory dodnes stojí přibližně uprostřed vesnice jako významná památka a symbol solidarity i vděčnosti místních obyvatel.

Historie čerpána z webu

https://farnostct.cz

Město Česká Třebová je držitelem turistické známky č.740.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/ceska-trebova-c740