Velké Karlovice se staly naším domovem na osm dní během nádherné letní dovolené, když jsme byli ubytováni v luxusním kanadském srubu a samozřejmě jsme pobytu využili k poznání mnoha okolních zajímavostí či památek. Jednou z nich byla rozhledna Miloňová, na kterou jsme si vyhradili celý den, abychom si trochu odpočinuli a zároveň jenom neseděli nečinně v domě. Proto jsme strávili v tento den dopolední čas ve srubu a až po obědě jsme nasedli do našeho francouzského vozu, kterým jsme odjeli na parkoviště Velká Hanzlůvka, z něhož jsme měli v plánu vyrazit po jednom z okruhů na vyhlídkovou věž.

Brno jsme během našeho putování po krajích českých a moravských navštívili tolikrát, že by to člověk nespočítal na prstech jedné ruky. Jednoho dne nás sem zavedly pracovní povinnosti a když jsme měli vše vyřízeno, využili jsme zbytku dne k tomu, abychom se podívali do centra, přímo napěchovaném památkami a místy, kudy kráčela historie. Onoho zimního dopoledne jsme naše auto zaparkovali na ulici Křenová, vyřídili potřebné pracovní věci v jednom obchodě a vydali se k první památce tohoto dne.

Během výletu do okolí Hradce nad Moravicí jsme si naplánovali navštívit rozhlednu v Jakubčovicích, prohlédnout si hradecký zámek, projít celé město včetně kalvárie, shlédnout další zámek Raduň a když vyjde čas, poznat také Weisshuhnův kanál u Žimrovic. Ráno jsme ve stáji pro plechové krasavce osedlali našeho francouzského stříbrňáka a vyrazili směr Hradec nad Moravicí. Původně jsme jeli od Fulneku směrem na Jakubčovice a navigace nás vedla právě přes tuto vísku, když nás syn upozornil, že by zde rád odlovil kešku u mlýna. Připadlo nám to jako dobrý nápad a tak jsme naše auto nechali u silnice a po polní cestě se k větráku vydali.

Jedno nedělní ráno jsme nasedli do našeho francouzského vozu a z Olomouce vyrazili směr Brno. Jízda po dálnici rychle a bez komplikací ubíhala a za několik desítek minut jsme dojeli do jihomoravské metropole. Městem jsme ale pouze projeli přes Maloměřice a Obřany do Bílovic nad Svitavou, které byly naším hlavním cílem. Sjeli jsme z kopce kolem kostela sv. Cyrila a Metoděje dolů k řece Svitavě, přejeli most a zaparkovali u výletní restaurace Sokolovna.