Kostely v Čechách
Příspěvky
Svitavy - kostel Navštívení Panny Marie
Římskokatolický kostel Navštívení Panny Marie v horní části náměstí Míru vznikl kolem roku 1250 a měl pochopitelně gotickou podobu. V roce 1421 se do města přestěhovala litomyšlská biskupská kapitula a kostel se tak stal klášterním. Premonstrátský řád zde založil i špitál, který stával poblíž kostela a byl s ním spojen podzemní chodbou. V průběhu 15. a 16. století byl svatostánek několikrát upravován. Když roce 1781 postihl město rozsáhlý požár, který vážně poničil i stavbu kostela, bylo rozhodnuto o zásadní přestavbě, která kostelu vtiskla dnešní pozdně barokní podobu. Přestavbu řídil litomyšlský stavitel Matěj Rosa a tehdy byla prodloužena chrámová loď, z jižní strany byl připojen přístavek a nově byl vybaven i interiér.
Bozkov - kostel Navštívení Panny Marie
Kostel Navštívení Panny Marie uprostřed obce Bozkov byl postaven v letech 1690-1693 z podnětu hraběnky Marie Polyxeny Desfoursové. Jeho předchůdcem byl od 14. století dřevěný kostel, jenž ale za husitských válek do základu vyhořel a nový byl postaven snad někdy v polovině 16. století. Byl prý také dřevěný a sloužil až konce století sedmnáctého, kdy již ale kapacitně nestačil. Ovdovělá hraběnka Marie Polyxena Desfoursová položila 23. září 1690 základní kámen nynějšího kostela a v letech 1893-1895 proběhla celková rekonstrukce.
Bzí - kostel Nejsvětější Trojice
První kostely ve Bzí byly dřevěné, ale kolik se jich do vybudování dnešního chrámu vystřídalo není jasné. Současný kostel Nejsvětější Trojice byl postaven na posledního dřevěného kostela sv. Kateřiny, který měl pouhých sto let. Byl rozebrán a z jeho materiálu byla vybudována nová fara, škola a kostnice. Současně s výstavbou fary byly položeny v roce 1692 i základy nového kostela s oltářem sv. Anny, který byl 1. dubna 1692 vysvěcen pražským biskupem Janem Ignácem Dlouhoveským. Sám kostel byl však dostavěn až v roce 1697 a o dva roky později zasvěcen nejsvětější Trojici.
Stod - kostel sv. Máří Magdaleny
V nejstarších dobách stála v místech dnešního kostela svaté Máří Magdalény dřevěná kaple, která byla údajně v roce 1406 přestavěna na kapli kamennou. Tato kaple s největší pravděpodobností zanikla a na jejím místě nechal probošt Adam Haster v roce 1567 vystavět filiální kostel, který byl 20. srpna 1567 zasvěcen pražským biskupem Antonínem sv. Máří Magdaleně. V roce 1841 se začalo s jeho přestavbou, byla zbourána loď i s presbytářem a v dubnu 1843 byla stavba, vybudovaná podle plánů A. Thurnera z Teplé, vysvěcena. V roce 1909 přibyly na hudební kůr varhany. Kostel sv. Máří Magdalény je trojlodní stavba se starší věží nad západním průčelím. Zařízení interiéru je barokního až klasicistního původu. Kostel je majetkem římskokatolické církve a byl v letech 1992 - 95 rekonstruován. Bohoslužby se zde konají každou neděli.
Čenkovice - bývalý evangelický kostel
Evangelický kostel byl v Čenkovicích postaven v osmdesátých letech 18. století, hned poté, co v říjnu 1781 vešel v platnost známý toleranční patent. Do té doby byla duchovní správa zajišťována z devět kilometrů vzdáleného Jablonného nad Orlicí, kdy lidé chodili do katolického kostela sv. Vavřince z roku 1667. O sto let později zde konečně byla snahou obyvatel zřízena lokálie, v roce 1782 povýšená na farnost. Starý kostel byl tehdy zbořen a nahradil jej nový v barokním slohu, postavený díky financím knížete Aloise Josefa z Lichtenštejna. V říjnu 1781 však vyšlo najevo, kolik bylo v Čenkovicích tajných nekatolíků, když se k evangelickému vyznání postupně přihlásila asi třetina všech obyvatel. Hned po vydání tolerančního patentu si vybudovali svou modlitebnu v horní části obce.
Čenkovice - kostel sv. Vavřince
Kostel sv. Vavřince v Čenkovicích je ukázkou klasicistní stavby vzniklé v oblasti, kde žilo převážně německé obyvatelstvo. Jednolodní orientovaná stavba postavená v letech 1780 – 1782 nahradila starší dřevěný kostel stejného zasvěcení. Současnou podobu získal kostel po úpravách v 19. století, když byla v roce 1834 provedena současná korunní římsa, v roce 1837 byla snesena cibulovitá báň věže a stavitel Anton Kappner ji nahradil stávajícím stanovým zastřešením. O devět let později byl z hřebene střechy snesen sanktusník.Trojosé průčelí se střední vystupující osou má v překladu hlavního vstupu dataci dokončení stavby, tedy rok 1782, nad letopočtem lze spatřit znak rodu Lichtenštejnů dokládající příslušnost k lanškrounskému lichtenštejnskému velkostatku. V postranních osách je v přízemí v levé nice socha sv. Petra a v pravé sv. Pavla s jejich atributy.
Dobříkov - kostel Všech svatých
Dřevěný kostel s věží a střechou krytou šindelem byl postaven v roce 1679 ve Velké Kopani na Zakarpatské Ukrajině a v roce 1857 byl prodán do vesnice Cholmovec u hranic s Rumunskem za 255 zlatých. Začátkem dvacátých let 20. století se stav kostela výrazně zhoršil, došlo k částečnému rozebrání oltářního srubu a o něco později i jehlancovité střechy. V polovině dvacátých let byly do kostela převezeny ikony z rozebraného dřevěného kostelíka v Trosinku. V roce 1927 se o chátrajícím kostelíku dozvěděl senátor Václav Klofáč. Zakoupil značně poškozený kostel za 16.000,- Kč a nechal jej převést 27.7.1930 do Dobříkova. Na převozu, následných opravách a znovupostavení se podílel architekt Adolf Kolena z Mukačeva. Kostel byl slavnostně otevřen 6.7.1931 za účasti patriarchy Církve československé Dr. Gustava Procházky a hostí z Čech, Moravy, Slovenska a Podkarpatské Rusi.
Běstovice - kostel Všech svatých
Současný kostel Všech svatých v Běstovicích u Chocně byl postaven v druhé polovině 17. století na základech původního románského kostela, který byl za husitských válek pobořen a poté opraven. Věž s cibulovou střechou byla k lodi přistavěna v letech 1782 - 1784. Opravy proběhly v roce 1901, 1974 a také v roce 2010, kdy náklady na rekonstrukci zaplatila obec Běstovice. V kostele je nejstarším artefaktem křtitelnice z roku 1592, pořízena byla tehdejším rychtářem Janem Hubkou, vzácná je také roková kazatelna. Hlavní oltář pochází ze 17. století. Půlkruhový vítězný oblouk se štukovým orámováním a s hlavním klenákem pochází z 1782. Strop a stěny kostela vyzdobeny malbami z 2. poloviny 9. století, bez větší výtvarné hodnoty.
Třebotov - kostel sv. Martina
Kostel sv. Martina v Třebotově je poprvé uváděn v soupisu papežského desátku roku 1352, kdy patřil rytířskému řádu křížovníků s červenou hvězdou a tehdy měl podobu rotundy, která byla léta upravována a přestavována. Od roku 1630 zde sloužili mše řeholníci ze Zbraslavského kláštera. Starý kostel však potřeboval časté opravy a také rozšíření, takže bylo v roce 1865 rozhodnuto o stavbě kostela nového v pseudorománském slohu. Svatostánek byl postaven za rok a posvěcen 9. října 1875 kardinálem Bedřichem Schwarzenbergem, který zároveň uzavřel do oltáře ostatky svatých mučedníků Urbana, Kosmy a Krescentia. V roce 1994 byl kostel celkově zrekonstruován. V roce 2011 byla provedena oprava varhan a v roce 2012 byla ke kostelu postavena přístavba s vlastním záchodem a tekoucí vodou.
Litomyšl - kostel Nalezení sv. Kříže
V roce 1714 začal majitel litomyšlského panství, hrabě František Václav z Trautmannsdorfu se stavbou nového velkého kostela a nových škol, který schválil projekt významného barokního architekta Giovanni Battisty Alliprandiho. Tento Ital byl v Litomyšli i pohřben, nicméně po jeho smrti v roce 1720 další dva roky dokončoval stavbu kostela František Maxmilián Kaňka, který jen upravil vzhled fasád a byl zřejmě autorem interiérů. Kostel několikrát vyhořel, přičemž největší škody utrpěl v letech 1735, 1775 a 1814. Zařízení pak bylo doplňováno ještě v průběhu celého 19. století.