Kostely v Čechách
Příspěvky
Kouřim - kostel Církve československé husitské
Kostel Církve československé husitské byl postaven v letech 1934 - 1935 podle návrhu Karla Venci z Kouřimi. Svatostánek byl slavnostně otevřen u příležitosti oslav pětistého výročí bitvy u Lipan dne 5. července 1935 biskupem Církve československé husitské Stanislavem Kordulem. Kouřimská náboženská obec vznikla brzy po vzniku Církve československé ke dni 16. ledna 1921. Centrum náboženského života se nejprve soustředilo do Svojšic, kde církev používala ke svým bohoslužbám římskokatolický kostel sv. Václava, následně se sloužily bohoslužby v kapli sv. Gotharda v Poboří nebo ve školních budovách v okolních obcích. Státní souhlas získala náboženská obec 24. března 1924 a následně se z ní osamostatnily náboženské obce Plaňany a Zásmuky.
Kouřim - kostel sv. Štěpána
Kostel sv. Štěpána byl v Kouřimi s zřejmě postaven na místě staršího kostela, neboť v jeho zdivu jsou patrné románské stavební prvky, pocházející z dosud neznámé starší stavby, která na tomto místě existovala ještě před založením města. Se stavbou chrámu bylo započato po roce 1261 z přímého popudu krále Přemysla Otakara II., neboť stavbu řídila královská stavební huť. Nejstarší částí stavby je raně gotický presbytář se severní boční lodí a kaple sv. Kateřiny pod presbytářem. Již kolem roku 1270 byla dokončena hlavní loď, jižní boční loď a západní průčelí. Do konce 13. století byly ještě vztyčeny obě věže a kostel byl zastřešen. V roce 1334 byla stavba poškozena požárem, které zachvátilo celé město, a to je také první písemná zmínka o jeho existenci. Za vlády Karla IV. byl kostel kolem roku 1370 opraven a rozšířen přístavbou jižní kaple, dnešní sakristie.
Kouřim - kostel Nejsvětější Trojice
Kostel Nejsvětější Trojice byl v Kouřimi postaven na nově založeném hřbitově za městskými hradbami roku 1591. Jednolodní renesanční stavba s motivy převzaté z pozdní gotiky byla v roce 1639 zcela vydrancována švédskými vojsky, což mělo za následek poškození původního renesančního zařízení. V 19. století byla před západním průčelím kostela postavena nová vstupní brána na hřbitov v pseudogotickém stylu. Při opravě v letech 1903 – 1904 byla bohužel odstraněna cenná sklípková klenba presbytáře a nahradil ji trámový strop s překládaným záklopem. Současně byl vyměněn původní krov. Rekonstrukce a památkové obnovy fasád se zchátralý kostel dočkal v roce 1993.
Svitavy - hřbitovní kostel sv. Jiljí
Kostel sv. Jiljí byl ve Svitavách založen litomyšlskými premonstráty v polovině 12. století a představoval v duchu legendy o sv. Jiljí duchovní útěchu poutníkům a kupcům, ale i místo azylu před vstupem do nebezpečného pohraničního hvozdu. Ve středověku míval jinou podobu než dnes a díky své poloze na vyvýšeném místě na levém břehu řeky Svitavy plnil i obrannou funkci. Raně barokní přestavba z let 1679 - 1689 včlenila původní románskou baziliku do nové kompozice kostela, jehož součástí zůstaly i dvě boční kaple Mrtvých a sv. Mikuláše, které jsou připomínány k roku 1664 a tvoří jednotný raně barokní celek.
Svitavy - kostel Navštívení Panny Marie
Římskokatolický kostel Navštívení Panny Marie v horní části náměstí Míru vznikl kolem roku 1250 a měl pochopitelně gotickou podobu. V roce 1421 se do města přestěhovala litomyšlská biskupská kapitula a kostel se tak stal klášterním. Premonstrátský řád zde založil i špitál, který stával poblíž kostela a byl s ním spojen podzemní chodbou. V průběhu 15. a 16. století byl svatostánek několikrát upravován. Když roce 1781 postihl město rozsáhlý požár, který vážně poničil i stavbu kostela, bylo rozhodnuto o zásadní přestavbě, která kostelu vtiskla dnešní pozdně barokní podobu. Přestavbu řídil litomyšlský stavitel Matěj Rosa a tehdy byla prodloužena chrámová loď, z jižní strany byl připojen přístavek a nově byl vybaven i interiér.
Bozkov - kostel Navštívení Panny Marie
Kostel Navštívení Panny Marie uprostřed obce Bozkov byl postaven v letech 1690-1693 z podnětu hraběnky Marie Polyxeny Desfoursové. Jeho předchůdcem byl od 14. století dřevěný kostel, jenž ale za husitských válek do základu vyhořel a nový byl postaven snad někdy v polovině 16. století. Byl prý také dřevěný a sloužil až konce století sedmnáctého, kdy již ale kapacitně nestačil. Ovdovělá hraběnka Marie Polyxena Desfoursová položila 23. září 1690 základní kámen nynějšího kostela a v letech 1893-1895 proběhla celková rekonstrukce.
Bzí - kostel Nejsvětější Trojice
První kostely ve Bzí byly dřevěné, ale kolik se jich do vybudování dnešního chrámu vystřídalo není jasné. Současný kostel Nejsvětější Trojice byl postaven na posledního dřevěného kostela sv. Kateřiny, který měl pouhých sto let. Byl rozebrán a z jeho materiálu byla vybudována nová fara, škola a kostnice. Současně s výstavbou fary byly položeny v roce 1692 i základy nového kostela s oltářem sv. Anny, který byl 1. dubna 1692 vysvěcen pražským biskupem Janem Ignácem Dlouhoveským. Sám kostel byl však dostavěn až v roce 1697 a o dva roky později zasvěcen nejsvětější Trojici.
Stod - kostel sv. Máří Magdaleny
V nejstarších dobách stála v místech dnešního kostela svaté Máří Magdalény dřevěná kaple, která byla údajně v roce 1406 přestavěna na kapli kamennou. Tato kaple s největší pravděpodobností zanikla a na jejím místě nechal probošt Adam Haster v roce 1567 vystavět filiální kostel, který byl 20. srpna 1567 zasvěcen pražským biskupem Antonínem sv. Máří Magdaleně. V roce 1841 se začalo s jeho přestavbou, byla zbourána loď i s presbytářem a v dubnu 1843 byla stavba, vybudovaná podle plánů A. Thurnera z Teplé, vysvěcena. V roce 1909 přibyly na hudební kůr varhany. Kostel sv. Máří Magdalény je trojlodní stavba se starší věží nad západním průčelím. Zařízení interiéru je barokního až klasicistního původu. Kostel je majetkem římskokatolické církve a byl v letech 1992 - 95 rekonstruován. Bohoslužby se zde konají každou neděli.
Čenkovice - bývalý evangelický kostel
Evangelický kostel byl v Čenkovicích postaven v osmdesátých letech 18. století, hned poté, co v říjnu 1781 vešel v platnost známý toleranční patent. Do té doby byla duchovní správa zajišťována z devět kilometrů vzdáleného Jablonného nad Orlicí, kdy lidé chodili do katolického kostela sv. Vavřince z roku 1667. O sto let později zde konečně byla snahou obyvatel zřízena lokálie, v roce 1782 povýšená na farnost. Starý kostel byl tehdy zbořen a nahradil jej nový v barokním slohu, postavený díky financím knížete Aloise Josefa z Lichtenštejna. V říjnu 1781 však vyšlo najevo, kolik bylo v Čenkovicích tajných nekatolíků, když se k evangelickému vyznání postupně přihlásila asi třetina všech obyvatel. Hned po vydání tolerančního patentu si vybudovali svou modlitebnu v horní části obce.
Čenkovice - kostel sv. Vavřince
Kostel sv. Vavřince v Čenkovicích je ukázkou klasicistní stavby vzniklé v oblasti, kde žilo převážně německé obyvatelstvo. Jednolodní orientovaná stavba postavená v letech 1780 – 1782 nahradila starší dřevěný kostel stejného zasvěcení. Současnou podobu získal kostel po úpravách v 19. století, když byla v roce 1834 provedena současná korunní římsa, v roce 1837 byla snesena cibulovitá báň věže a stavitel Anton Kappner ji nahradil stávajícím stanovým zastřešením. O devět let později byl z hřebene střechy snesen sanktusník.Trojosé průčelí se střední vystupující osou má v překladu hlavního vstupu dataci dokončení stavby, tedy rok 1782, nad letopočtem lze spatřit znak rodu Lichtenštejnů dokládající příslušnost k lanškrounskému lichtenštejnskému velkostatku. V postranních osách je v přízemí v levé nice socha sv. Petra a v pravé sv. Pavla s jejich atributy.