Jdi na obsah Jdi na menu
 


Křečhoř - kostel sv. Václava a Božího Těla

Na místě dnešního svatostánku v Křečhoři stával gotický kostel sv. Václava, který byl již roku 1350 připomínán jako farní. Byl patrně vystavěn lidmi z okruhu královského dvora, jelikož vesnice patřila v té době králi Janu Lucemburskému, poté ji držel Jindřich z Lipé a po něm královská vdova Eliška Rejčka. Kostel svou gotickou podobu změnil během pozdně empírové přestavby, realizované majitelem kolínského panství Václavem Veithem v letech 1846 - 1848, kdy kostel dostal nové západní průčelí, v lodi byla probourána lunetová okna a celou stavbu sjednotily empírové fasády. Po dokončení prací byl obnovený kostel nově zasvěcen Božímu tělu. V roce 1863 byla zvýšena věž a při restaurování v letech 1913 - 1914 byly odkryty a přiznány dochované původní gotické detaily.

article preview

První výpravu do okolí Kolína jsme podnikli díky náhodě, neboť jsme sem vezli prodaný kus nábytku z chalupy a aby se během přepravy nepoškodil, raději jsme ho v horkém letním dni do Peček doručili osobně. Následně jsme se v pátek večer ubytovali v penzionu Zlaté slunce, v němž jsme se dočkali vítaného srpnového ochlazení. Druhý den jsme celý strávili v Kouřimi a na neděli jsme si pak naplánovali poznávání turistických cílů v bezprostředním okolí okresního města Kolín. Jedním z nich byl památník bitvy u Kolína, k němuž jsme to z penzionu neměli daleko, možná by se dalo použít ono obligátní co by kamenem dohodil. Po snídani jsme tedy vyrazili do přilehlé obce Křečhoř a za pár minut jsme už naše černé SUV zaparkovali na plácku za jednolodním kostelem sv. Václava a Božího Těla.

W - Křečhoř - kostel sv. Václava a Božího Těla 0301 W - Křečhoř - kostel sv. Václava a Božího Těla 002

Z parkoviště se nám otevřel výhled do polabské nížiny, čehož jsme využili a chvíli se kochali. Následně jsme po šotolinové cestě vyrazili směrem k památníku a když jsme si jej prohlédli, vrátili jsme se k autu. Byli jsme předem rozhodnuti, že prozkoumáme i zmíněný kostel, jenže i když jsme stáli jen pár metrů od jeho čelní strany, přes celkem vysokou zeď bez vstupní branky jsme se ke svatostánku neměli šanci dostat. Nastartovali jsme tedy náš povoz a objeli kostel kolem dokola. Po několika desítkách sekund jsme zastavili před pootevřenou mříží, která nám vstup na církevní půdu umožnila a tak jsme se konečně mohli pustit do průzkumu svatostánku. Když jsme tedy prošli portálem ve zdi, vystoupali jsme několik schodů a rázem jsme se ocitli na hřbitově, který kostel částečně obklopoval.

W - Křečhoř - kostel sv. Václava a Božího Těla 003 W - Křečhoř - kostel sv. Václava a Božího Těla 004

V rohu areálu jsme spatřili domek hrobníka, který byl spolu s kostelem a hřbitovem zapsán do seznamu nemovitých kulturních památek. Vzhledem k tomu, že obydlí hrobníka bylo krásně opraveno a dopolední letní sluníčko příjemně hřálo, nepůsobil na nás nijak strašidelně. Vzápětí jsme prošli kolem litinového kříže s reliéfem Ježíše Krista z druhé poloviny 19. století a poté jsme zamířili k závěru kostela s odsazeným pravoúhlým presbytářem, na jehož ploché stěně jsme našli pamětní desku v ozdobném rámu s křídly a křížem, věnovanou Janu Eyblovi. Tento katolický kněz působil v letech 1877 - 1885 v Křečhoři jako farář a od roku 1894 se stal vikářem kolínského obvodu. Kromě duchovních funkcí to byl středoškolský pedagog, spisovatel a publicista či autor řady fejetonů do různých časopisů, který zemřel v Křečhoři roku 1901.

W - Křečhoř - kostel sv. Václava a Božího Těla 006 W - Křečhoř - kostel sv. Václava a Božího Těla 009 W - Křečhoř - kostel sv. Václava a Božího Těla 010

Nad deskou jsme spatřili zazděné gotické okno, které nám připomenulo původní sloh kostela. Na místě dnešního svatostánku v Křečhoři totiž stával gotický kostel sv. Václava, který byl již roku 1350 připomínán jako farní a svou podobu změnil v letech 1846 – 1848. Během pozdně empírové přestavby kostel dostal nové západní průčelí, v lodi byla probourána lunetová okna a celou stavbu sjednotily empírové fasády. Po dokončení prací byl obnovený kostel nově zasvěcen Božímu tělu, což nám vysvětlovalo jeho dvojí název. Když jsme si prohlédli zadní část stavby, vydali jsme se doleva, abychom shlédli boční stranu lodi, v jejíž horní části jsme napočítali tři lunetová okna. O něco výše naším očím neunikla úzká věžička na střeše, v níž byl zavěšen malý zvonek, jemuž se vždy říkalo sanktusník. Následně jsme se vydali na cestu kolem lodi, přičemž jsme kráčeli mezi hroby různého stáří a u některých jsme se i zastavili.

W - Křečhoř - kostel sv. Václava a Božího Těla 008 W - Křečhoř - kostel sv. Václava a Božího Těla 014

Nejvíce nás asi zaujala neoklasicistní hrobka rodiny Prokůpkovy z druhé poloviny 19. století, která měla podobu hranolové stavby s nízkou sedlovou střechou a dekorativně ztvárněným průčelím. Naproti u zdí kostela jsme postupně narazili na náhrobek Václava Prokůpka z roku 1877 a jeho rodiny, zazděné boční vstupní dveře do starého gotického kostelíka a na stěně jsme našli epitaf Karoliny Bolfrasové z Ahnenburgu z šedého mramoru, ozdobený plastickým rodovým erbem v reliéfně zahloubeném poli a desetiřádkovým německým nápisem, z něhož vyplynulo, že tato deska sem byla dána z popudu její sestry Anny. Další deska, na kterou jsme na této stěně kostela narazili, nás imaginárně vrátila do penzion, kde jsme byli dvě noci ubytováni. V rámu s rostlinnými motivy, křížem a hlavou anděla, se totiž nacházel epitaf rodiny Břečků z hospody Zlaté slunce.

W - Křečhoř - kostel sv. Václava a Božího Těla 012 W - Křečhoř - kostel sv. Václava a Božího Těla 015 W - Křečhoř - kostel sv. Václava a Božího Těla 011  

Na desce jsme si přečetli nápis JOSEF BŘEČKA WLASTNJK HOSTINSKÉHO DOMU U ZLATÉHO SLUNCE NARODIL SE 3. BŘEZNA 1773, UMŘEL 19. ÚNORA 1810. SYNU CTI MATKU SWAU PO WSSECKY DNY ŽIWOTA GEGIHO, TOB(IÁŠ) IV.3. KDYŽ UMŘE POCHOWEY GI PODLE MNE W GEDNOM HROBĚ, TOB(IÁŠ) IV.5. MARIE BŘEČK(OVÁ) Z RODU BURKA POCHAZEGJCJ WDOWA SKRZE 26 LET NARODILA SE 26. BŘEZNA 1779, UMŘELA 9. DUBNA 1836. CTI OTCE I MATKU MAT(OUŠ) XV.4. A POSTAWIL JAKOB ZNAMENJ PAMÁTNÉ NAD HROBEM GEGIM GENES(IS) XXXV 2.0. A MRTWJ KTEŘJ GSAU W KRISTU WSTANAU PRWNJ TEFSAL(OUŠ) IV.15. POTOM MY, KTEŘJ ŽIWI GSME TEFSAL(OUŠ) IV.16. SYNOVÉ DCERY KAREL BŘEČKA, MARIA SAUKUP(OVÁ), JOSEF BŘEČKA, WOGTĚCH BŘEČKA, ANNA GRIMM(OVÁ) Z RODU BŘEČKA. 

W - Křečhoř - kostel sv. Václava a Božího Těla 007 W - Křečhoř - kostel sv. Václava a Božího Těla 013

Konečně jsme se prodrali přes hroby k přední straně svatostánku, jejíž nároží zdobila pěkná bosáž a pilastry, mezi kterými jsme našli dveře. Vchod byl sice zamčený, ale ani nás to nijak nerozhodilo a věnovali se dalšímu průzkumu exteriérů stavby. Nade dveřmi jsme spatřili dvě malá lunetová okna, mezi nimiž se nacházel trojúhelníkový štít bez výzdoby. Nad římsou se pak vypínala věž s okny ve zvonicovém patře, jež byly zakryty žaluziemi, za kterými původně visely původně tři zvony. V době naší návštěvy zde byl jediný zvon s názvem Svatá Trojice z roku 1481, ale jeho přítomnost jsme mohli jenom tušit. Docela jsme byli překvapeni absencí hodin na věži, která bývala i po zmíněné empírové přestavbě menší než dnes. Kvůli chybějícím financím se na ni dostalo až roku 1863, kdy byla zvýšena a zakončena vysokou jehlancovou střechou s pozlaceným křížem.

W - Křečhoř - kostel sv. Václava a Božího Těla 018 W - Křečhoř - kostel sv. Václava a Božího Těla 017 W - Křečhoř - kostel sv. Václava a Božího Těla 019

Více nám toho průčelí stavby nenabídlo a tak jsme svou pozornost opět zaměřili na hřbitovní zeď. Naproti průčelí kostela do ní byly totiž zazděny tři renesanční náhrobníky z 16. století. První z nich náležel Bohuslavu Horňateckému z Dobročovic, který zemřel 16. dubna 1537 a druhý patřil Janu Horňateckému z Dobročovic, který zemřel 26. února 1557. Oba pískovcové náhrobníky zdobil rodový erb a staročeský text, oslavující oba urozené pány. Třetí náhrobník z bílého mramoru byl částečně zapuštěný v zemi a patřil Talackům z Ještětic se zubří hlavou, ale písmo bylo jen částečně čitelné. Následně jsme se vrátili k druhé straně kostelní lodi, na níž jsme napočítali jen dvě lunetová okna, jelikož místo pro třetí zabírala čtvercová sakristie, u které naše obhlídka areálu skončila.

W - Křečhoř - kostel sv. Václava a Božího Těla 016 W - Křečhoř - kostel sv. Václava a Božího Těla 024

Ještě než jsme odešli pryč, krátce jsme očima přejeli další řadu hrobů u zdi a naposledy se podívali na pěkně opravený kostel, jež takřka zářil novotou. V letech 2010- 2019 proběhly opravy fasád a možná proto se nám tolik líbil. Pak jsme již sestoupili jsme po schodech ke hřbitovní brance, nasedli do auta a odjeli na kopec Bedřichov s rozhlednou a památníkem bitvy u Kolína. O nich však již vypráví jiný můj článek. Pro zajímavost je potřeba uvést, že tento den byl ve znamení písmene K, jelikož jsme postupně zavítali do Křečhoře, Kolína a na zámek Kačina. Chcete-li vědět, co dalšího jsme tehdy viděli, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme kroužili okolo Kolína a navštívili zámek Kačina. Pokud jste také navštívili Křečhoř, napište pod článek komentáře. Děkujeme.

W - Křečhoř - kostel sv. Václava a Božího Těla 029 W - Křečhoř - kostel sv. Václava a Božího Těla 030

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Krechor_-_kostel_sv._Vaclava_a_Boziho_Tela/

Historie :

Na místě dnešního svatostánku v Křečhoři stával gotický kostel sv. Václava, který byl již roku 1350 připomínán jako farní. Byl patrně vystavěn lidmi z okruhu královského dvora, jelikož vesnice patřila v té době králi Janu Lucemburskému, poté ji držel Jindřich z Lipé a po něm královská vdova Eliška Rejčka. Kostel svou gotickou podobu změnil během pozdně empírové přestavby, realizované majitelem kolínského panství Václavem Veithem v letech 1846 - 1848, kdy kostel dostal nové západní průčelí, v lodi byla probourána lunetová okna a celou stavbu sjednotily empírové fasády. Po dokončení prací byl obnovený kostel nově zasvěcen Božímu tělu. V roce 1863 byla zvýšena věž a při restaurování v letech 1913 - 1914 byly odkryty a přiznány dochované původní gotické detaily. V letech 2010- 2019 proběhly opravy fasád kostela, který byl zapsán spolu s hřbitovem a domkem hrobníka do seznamu nemovitých kulturních památek. Bohoslužby se konají první a třetí sobotu v měsíci od 17:00 hodin.

Interiér :

Čtvercový presbytář je sklenut plackou, triumfální oblouk je půlkruhový, loď plochostropá. V západní části lodi je vestavěna empírová kruchta. V jižní stěně presbytáře se dochovala unikátní raně gotická sedilia, členěná trojitou arkádou na představěných subtilních sloupcích s výžlabkovou profilací, a sanktuář, oba s jemně profilovaným hrotitým záklenkem s jeptiškou. Ze zařízení kostela, které je většinou pseudorenesanční, vyniká hlavní oltář dle návrhu J. F. Kaury z roku 1892 s obrazem Žehnajícího Krista od Karla Javůrka, boční oltáře* dle návrhu Antonína Viktora Barvitia z roku 1880 (Panna Maia s Ježíškem) a 1881 (sv. Josef) s obrazy od Františka Sequense a dva starší barokní obrazy z doby kolem roku 1750 (dnes v depozitáři). Ve zvonovém patře věže visely původně tři zvony, dnes je zde jediný zvon „Svatá Trojice“ z roku 1481 od zvonaře Ondřeje Ptáčka z Kutné Hory; zvon je vysoký 74 cm, spodní průměr má 92,5 cm, pod čepcem je na jinak hladkém plášti je latinský nápis provedený gotickou miniskulí: ANNO DOMINI MCCCCLXXXXI EST FUSA ADLAUDEM SANCTE TRINITATIS PER MAGISTRUM ANDREAM DICTUM PTACZEK.

Historie byla čerpána z těchto webových stránek

https://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/krechor/kostel-boziho-tela

https://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/krechor/hrbitov-u-kostela

Obec Křečhoř nemá turistickou známku.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 


Doporučený článek

Proč si vybrat dřevěné žaluzie


Turistův ráj

Turisticka mydla


Statistiky

Online: 8
Celkem: 469683
Měsíc: 17319
Den: 348