Kostely v Čechách
Příspěvky
Dobříkov - kostel Všech svatých
Dřevěný kostel s věží a střechou krytou šindelem byl postaven v roce 1679 ve Velké Kopani na Zakarpatské Ukrajině a v roce 1857 byl prodán do vesnice Cholmovec u hranic s Rumunskem za 255 zlatých. Začátkem dvacátých let 20. století se stav kostela výrazně zhoršil, došlo k částečnému rozebrání oltářního srubu a o něco později i jehlancovité střechy. V polovině dvacátých let byly do kostela převezeny ikony z rozebraného dřevěného kostelíka v Trosinku. V roce 1927 se o chátrajícím kostelíku dozvěděl senátor Václav Klofáč. Zakoupil značně poškozený kostel za 16.000,- Kč a nechal jej převést 27.7.1930 do Dobříkova. Na převozu, následných opravách a znovupostavení se podílel architekt Adolf Kolena z Mukačeva. Kostel byl slavnostně otevřen 6.7.1931 za účasti patriarchy Církve československé Dr. Gustava Procházky a hostí z Čech, Moravy, Slovenska a Podkarpatské Rusi.
Běstovice - kostel Všech svatých
Současný kostel Všech svatých v Běstovicích u Chocně byl postaven v druhé polovině 17. století na základech původního románského kostela, který byl za husitských válek pobořen a poté opraven. Věž s cibulovou střechou byla k lodi přistavěna v letech 1782 - 1784. Opravy proběhly v roce 1901, 1974 a také v roce 2010, kdy náklady na rekonstrukci zaplatila obec Běstovice. V kostele je nejstarším artefaktem křtitelnice z roku 1592, pořízena byla tehdejším rychtářem Janem Hubkou, vzácná je také roková kazatelna. Hlavní oltář pochází ze 17. století. Půlkruhový vítězný oblouk se štukovým orámováním a s hlavním klenákem pochází z 1782. Strop a stěny kostela vyzdobeny malbami z 2. poloviny 9. století, bez větší výtvarné hodnoty.
Třebotov - kostel sv. Martina
Kostel sv. Martina v Třebotově je poprvé uváděn v soupisu papežského desátku roku 1352, kdy patřil rytířskému řádu křížovníků s červenou hvězdou a tehdy měl podobu rotundy, která byla léta upravována a přestavována. Od roku 1630 zde sloužili mše řeholníci ze Zbraslavského kláštera. Starý kostel však potřeboval časté opravy a také rozšíření, takže bylo v roce 1865 rozhodnuto o stavbě kostela nového v pseudorománském slohu. Svatostánek byl postaven za rok a posvěcen 9. října 1875 kardinálem Bedřichem Schwarzenbergem, který zároveň uzavřel do oltáře ostatky svatých mučedníků Urbana, Kosmy a Krescentia. V roce 1994 byl kostel celkově zrekonstruován. V roce 2011 byla provedena oprava varhan a v roce 2012 byla ke kostelu postavena přístavba s vlastním záchodem a tekoucí vodou.
Litomyšl - kostel Nalezení sv. Kříže
V roce 1714 začal majitel litomyšlského panství, hrabě František Václav z Trautmannsdorfu se stavbou nového velkého kostela a nových škol, který schválil projekt významného barokního architekta Giovanni Battisty Alliprandiho. Tento Ital byl v Litomyšli i pohřben, nicméně po jeho smrti v roce 1720 další dva roky dokončoval stavbu kostela František Maxmilián Kaňka, který jen upravil vzhled fasád a byl zřejmě autorem interiérů. Kostel několikrát vyhořel, přičemž největší škody utrpěl v letech 1735, 1775 a 1814. Zařízení pak bylo doplňováno ještě v průběhu celého 19. století.
Choceň - kostel sv. Františka Serafínského
První zmínky o choceňském kostelu pocházejí z poloviny 14. století. Konkrétně je kostel uváděn jako farní k roku 1350 v popisu pražské diecéze. Z původního dřevěného kostela se nic nedochovalo, protože v průběhu času třikrát vyhořel (v letech 1602, 1659 a 1725). Nynější kostel byl postaven v rozmezí let 1728-1733 ze jmění kostelů filiálních a z příspěvků dobrodinců, zejména hraběte Štěpána Viléma Kinského a pražského arcibiskupa hraběte Ferdinanda Khuenburga, který věnoval ze solné kasy 1500 zlatých.
Choceň - kostel Českobratrské církve evangelické
Choceňský kostel Českobratrské církve evangelické byl vybudován za pár měsíců roku 1869 a jeho hlavním stavitelem byl pan Havlíček. Ke stavbě byl využit svažitý, kamenitý a pustý pozemek zadluženého vinopalníka Pecháčka, protože evangelíkům ve městě nikdo nechtěl ani nesměl prodat pozemek. Stavba domu na skále, do které byly vylámány sklepy, musela být jistě velmi namáhavá. Základy kostela, hřbitovní zdi a podezdění zahradního svahu byly vybudovány z kamene.
Konecchlumí - kostel sv. Petra a Pavla
Na místě dnešního kostela v Konecchlumí stával původně malý dřevěný gotický kostelík zmiňovaný v listinách již v roce 1355, kdy jeho patronem byl Jan z Verdeka a ze Žlunic. Kostelík měl pravděpodobně postranní oltáře a náležela k němu i fara. Po husitských válkách patřil ultrakvistům, takže se v něm přijímalo pod obojí, ale po bitvě na Bílé Hoře roku 1621 kostel přešel opět do správy katolické církve a fara u kostela byla pravděpodobně v této době zrušena.
Dolní Bousov - kostel sv. Kateřiny
Současný kostel sv. Kateřiny v Dolním Bousově byl vystavěn v letech 1759 - 1760, když nahradil starší gotický svatostánek, pobořený roku 1639 během třicetileté války. Ovšem ještě předtím zde stával od 14. století jeho dřevěný gotický předchůdce. Dostavěn a vysvěcen byl v roce 1766. Velké opravy proběhly již před více než sto lety, konkrétně roku 1909.
Tatobity - kostel sv. Vavřince
Římskokatolický farní kostel svatého Vavřince v Tatobitech je barokní sakrální stavba stojící v obci při silnici na hřbitově. Na místě starší stavby byl postaven v letech 1714 - 1750 barokní jednolodní kostel s věží v ose západního průčelí. Obklopuje ho funkční hřbitov s řadou pozoruhodných náhrobků z 19. až 20. století. Opravu zanedbaného kostela financovala roku 2001 nadace B. J. Horáčka, rodáka z nedalekých Radvánovic.
Rokytnice v Orlických horách - kostel Všech Svatých
Kostel Všech Svatých v Rokytnici v Orlických horách byl postaven v letech 1679 - 1684 na místě dřevěného předchůdce ze 14. století, jenž shořel při požáru města roku 1661. V letech 1735 - 1736 byla přistavěna k lodi kostela věž a kůr. Dalších oprav se dočkal v letech 1993 - 1999 a poté v letech 2012 - 2014, kdy byla opravena fasáda a věžní hodiny.