První zmínky o choceňském kostelu pocházejí z poloviny 14. století. Konkrétně je kostel uváděn jako farní k roku 1350 v popisu pražské diecéze. Z původního dřevěného kostela se nic nedochovalo, protože v průběhu času třikrát vyhořel (v letech 1602, 1659 a 1725). Nynější kostel byl postaven v rozmezí let 1728-1733 ze jmění kostelů filiálních a z příspěvků dobrodinců, zejména hraběte Štěpána Viléma Kinského a pražského arcibiskupa hraběte Ferdinanda Khuenburga, který věnoval ze solné kasy 1500 zlatých.

Choceňský kostel Českobratrské církve evangelické byl vybudován za pár měsíců roku 1869 a jeho hlavním stavitelem byl pan Havlíček. Ke stavbě byl využit svažitý, kamenitý a pustý pozemek zadluženého vinopalníka Pecháčka, protože evangelíkům ve městě nikdo nechtěl ani nesměl prodat pozemek. Stavba domu na skále, do které byly vylámány sklepy, musela být jistě velmi namáhavá. Základy kostela, hřbitovní zdi a podezdění zahradního svahu byly vybudovány z kamene.

Na místě dnešního kostela v Konecchlumí stával původně malý dřevěný gotický kostelík zmiňovaný v listinách již v roce 1355, kdy jeho patronem byl Jan z Verdeka a ze Žlunic. Kostelík měl pravděpodobně postranní oltáře a náležela k němu i fara. Po husitských válkách patřil ultrakvistům, takže se v něm přijímalo pod obojí, ale po bitvě na Bílé Hoře roku 1621 kostel přešel opět do správy katolické církve a fara u kostela byla pravděpodobně v této době zrušena.

Současný kostel sv. Kateřiny v Dolním Bousově byl vystavěn v letech 1759 - 1760, když nahradil starší gotický svatostánek, pobořený roku 1639 během třicetileté války. Ovšem ještě předtím zde stával od 14. století jeho dřevěný gotický předchůdce. Dostavěn a vysvěcen byl v roce 1766. Velké opravy proběhly již před více než sto lety, konkrétně roku 1909.

Římskokatolický farní kostel svatého Vavřince v Tatobitech je barokní sakrální stavba stojící v obci při silnici na hřbitově. Na místě starší stavby byl postaven v letech 1714 - 1750 barokní jednolodní kostel s věží v ose západního průčelí. Obklopuje ho funkční hřbitov s řadou pozoruhodných náhrobků z 19. až 20. století. Opravu zanedbaného kostela financovala roku 2001 nadace B. J. Horáčka, rodáka z nedalekých Radvánovic.

Kostel Všech Svatých v Rokytnici v Orlických horách byl postaven v letech 1679 - 1684 na místě dřevěného předchůdce ze 14. století, jenž shořel při požáru města roku 1661. V letech 1735 - 1736 byla přistavěna k lodi kostela věž a kůr. Dalších oprav se dočkal v letech 1993 - 1999 a poté v letech 2012 - 2014, kdy byla opravena fasáda a věžní hodiny.

Kostel Nejsvětější Trojice v Rokytnici v Orlických horách vystavěl v letech 1600 až 1605 Kryštof Mauschwitz z Armenruhe, což byl německý šlechtic původem z Horní Lužice. Svatostánek byl původně protestanská modlitebna rodu Mauschwitzů, než jej roku 1627 koupili spolu s panstvím Nostitzové, kteří Rokytnici drželi až do konce třicátých let 20. století.

Kostel Nanebevstoupení Páně byl v Brandýse nad Orlicí postaven na místě starší stavby, připomínané ve 14. století. V letech 1489 - 1620 byl spravován českými bratry a od roku 1677 se stal kostelem farním. Ve stejném roce byl kostel v lodi rozšířen, ale roku 1787 úplně zbořen. Současný kostel byl vystavěn v letech 1787 - 1788 stavitelem F. Jedličkou z Heřmanova Městce a vnitřní výzdoba skončena 1793.