Alfrédovu chatu nechal na konci 19. století postavit majitel janovického panství hrabě Alfréd Harfách pro sebe a své hosty v době honů. Ze začátku nebyla nijak velká, neboť šlo o nevelký srub, a přestože sloužila především lovcům, nacházeli zde turisté vlídné přijetí a dokonce i ubytování. Nejpozději v roce 1898 však zde hrabě Harrach nechal postavit mnohem větší a prostornější budovu, jíž se říkalo lovecký zámeček, později Alfrédova chata. Zámeček nicméně sloužil po celá léta k ubytování hraběte, jeho hostů a personálu, někdejší malá lovecká chata tak sloužila z velké části turistům. Tento stav trval v podstatě až do počátku 30. let 20. století, kdy bylo hraběti Harrachovi v rámci tzv. lesní reformy jeho janovické panství zkonfiskováno. V souvislosti s rozvojem lyžování byla Alfrédova chata od roku 1925 otevřena i v zimě. 

Na vrcholcích jesenických hor se na počátku 18. století pásl skot a ovce, protože celá oblast byla v minulosti téměř holá či porostlá jen řídkým lesem. Ve vrcholném období se zde páslo až 300 kusů dobytka, nejprve mladí voli, později ovce, jejichž chov byl méně náročný. V druhé polovině 19. století došlo v důsledku dovozu levné vlny z Austrálie k postupnému úpadku zdejšího pastevectví, kvůli němuž zde bylo postaveno několik hospodářských objektů pro ustájení dobytka a salaší pro potřeby ovčáků. První salaš na tomto místě byla vybudována roku 1863 pod názvem Nová Ovčárna, jež byla na svou dobu poměrně dobře vybavená. Kromě nezbytných stájí pro ovce v ní byl i byt pro ovčáka, inspekční pokoj a místnost pro zpracování mléka, na jehož produktech si pochutnávali hosté nedalekých lázní v Karlově Studánce.

Chata Kurzovní byla jednou ze tří původních turistických chat v okolí Pradědu, nejvyšším bodě Moravy. Jejím předchůdcem byla Nová Švýcárna, kterou roku 1887 v nadmořské výšce 1335 metrů u cesty vedoucí z Ovčárny na Praděd nechala postavit Pastevecká společnost pro potřeby salašníků, kteří se starali o pasoucí se skot a ovce. Salaš však záhy vzala za své a v roce 1921 na stejném místě postavilo německé Desensko - pradědské pastevní družstvo stáje pro sezónní pastvu skotu. Byl to přízemní objekt o rozměrech pouhých 40 x 10 m, postavený z volně ložených kamenů na sebe bez použití spojovací malty, jenž sloužil různým účelům do roku 1942, kdy většina personálu narukovala na frontu. Objekty včetně následně přistavěných byly využívány i nadále, bohužel pro zcela jiné účely.

Chata Švýcárna byla postavena roku 1887, avšak její začátky sahají do mnohem hlubší minulosti. Původně se totiž jednalo o pasteveckou salaš a velice nás překvapilo, že se objevila již na mapě losinského panství z roku 1736 pod názvem Knoblochhaus čili Česnekový dům, který sloužil jako obydlí pro pastýře a sklad mléčných výrobků. V roce 1829 na místě tehdy již opuštěného Česnekového domu byla vybudována nová salaš, na které hospodařil Johann Aegerter, původem ze Švýcarska, podle něhož chata získala svůj název. Tehdejší salaš se skládala z kamenné stáje pro více než sto kusů dobytka a několika dalších dřevěných budov. S rozvojem turistiky se v ní začali ubytovávat i první turisté, kteří se zde mohli skrýt před nepohodou, odpočinout si, koupit jednoduchou stravu, případně i nouzově přenocovat.

Přes Červenohorské sedlo odpradávna vedla stará kupecká cesta mimořádného významu, neboť spojovala Moravu se Slezskem. Nejstarším objektem na sedle je chata z roku 1876, stojící blízko původního cestářského domku, který zde stál již v polovině minulého století. Chatu vyhledávali formani, dopravující dřevěné uhlí do sobotínských železáren, ale sloužil též poště a prvním turistům. Cesta to byla opravdu krkolomná, protože její šířka byla pouhé tři metry a postavena byla za dva roky v letech 1844 - 1846. Na počátku sedmdesátých let 19. století byla vyprojektována nová trasa silnice a stará stezka byla opuštěna. Po vybudování železnice v letech 1886 - 1888 z Hanušovic do slezských Glucholaz a dále do Jeseníků doprava uhlí přes sedlo ztrácela na významu a hostinec stále více sloužil pro potřeby turistů a lyžařů.

Chata Na vyhlídce byla postavena již před 300 lety a od začátku sloužila jako hostinec s názvem Gasthaus Dittrich. V letech 2005 - 2007 proběhla rekonstrukce celé chaty a tehdy zde vznikla ubytovací kapacita s 38 lůžky, restaurace a společenská místnost. Z původního lokálu se stala společenská místnost, kde původní strop, trámoví a kamenná zeď vytváří tu správnou atmosféru. Přibyla vkusně zařízená restaurace s kachlovými kamny a starými předměty. V roce 2014 byla u chaty postavena nová rozhledna.

Severomoravská chata, zvaná Severka, byla postavena v roce 1933 německým turistickým spolkem. V roce 1962 chata do základů vyhořela a na jejím místě byla v roce 1967 dokončena nová chata, včetně hřiště a malého bazénu. Rekonstrukce chaty proběhla v roce 2003. Je zde možnost celoročního ubytováni i občerstveni. Chata leží v nadmořské výšce 850 metrů v masívu vrcholu Jeřáb (1 003 m). Od chaty se otevírají výhledy jen severním směrem k masívu Králického Sněžníku.