Kurzovní chatu jsme navštívili v březnu 2010, kdy jsme podnikli lyžařský výlet na běžkách, ke kterému jsme si vybrali nejvyšší partie Jeseníků. Po snídani jsme nastartovali zelený korejský povoz a o několik desítek minut později jsme ho nechali odpočívat na parkovišti Hvězda, rozkládající se nad oblíbenou Karlovou Studánkou. Nachystali jsme si běžky a přesunuli se na zastávku, na kterou za chvíli přifrčel autobus. Pohodlně jsme se jím vyvezli na Ovčárnu a o pár minut později jsme vstoupili do lyžařské stopy. Bohužel začalo sněžit, což bylo nepříjemné, protože se sníh lepil zespodu na lyže. První polovina trasy vedla do mírného kopce, což nám nijak nevadilo, protože jsme věděli, že se během zpáteční cesty svezeme dolů. Minuli jsme odbočku k chatě Barborka a o pár desítek metrů dál jsme zabočili doleva ke Kurzovní chatě, která byla jednou ze tří původních turistických zařízení v okolí Pradědu. Vzápětí se před námi objevila velká budova, stojící na místě původní Nové Švýcárny, kterou zde roku 1887 nechala postavit Pastevecká společnost pro potřeby salašníků. V roce 1921 zde byly vystavěny stáje, které sloužily různým účelům až do druhé světové války. V letech 1952 - 1955 byla postavena nová chata pro účely lyžařských výcviků, dle kterých získala i svůj název. Budova zde stála až do roku 1980, kdy byla stržena a nahradila ji nová stavba, zcela v duchu megalomanských projektů 80. let minulého století, kdy se v českých horách začalo se stavbou obřích hotelů. Nová Kurzovní chata byla pro veřejnost otevřena v roce 1987, ale vzhledem k předimenzované kapacitě se jen těžko dařilo ji naplnit. V roce 2006 hotel prodělal částečnou rekonstrukci a tak jsme dovnitř zvědavě nakoukli, v restauraci jsme si dali razítko do památníku a navštívili hotelové WC. Na nějaké pohoštění bylo ještě brzy a jiné služby hotelu jsme již neměli v úmyslu využít, takže jsme vyšli ven a nasadili si lyže. Následně jsme se vrátili na hlavní trasu a zanedlouho jsme vystoupali na rozcestí pod Pradědem, nicméně návštěvu moravské velehory jsme tentokrát v plánu neměli. Za rozcestím se změnil profil trasy a až téměř na Švýcárnu jsme pouze klesali dolů, ale tom již vypráví jiný můj článek. Pokud vás zajímá, co všechno jsme zažili, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme v zimě poprvé běželi z Ovčárny na Švýcárnu a zpět.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/kurzovni-chata-v-jesenikach​

Historie :

Chata Kurzovní byla jednou ze tří původních turistických chat v okolí Pradědu, nejvyšším bodě Moravy. Jejím předchůdcem byla Nová Švýcárna, kterou roku 1887 v nadmořské výšce 1335 metrů u cesty vedoucí z Ovčárny na Praděd nechala postavit Pastevecká společnost pro potřeby salašníků, kteří se starali o pasoucí se skot a ovce. Salaš však záhy vzala za své a v roce 1921 na stejném místě postavilo německé Desensko - pradědské pastevní družstvo stáje pro sezónní pastvu skotu. Byl to přízemní objekt o rozměrech pouhých 40 x 10 m, postavený z volně ložených kamenů na sebe bez použití spojovací malty, jenž sloužil různým účelům do roku 1942, kdy většina personálu narukovala na frontu. Objekty včetně následně přistavěných byly využívány i nadále, bohužel pro zcela jiné účely, když zde byl zřízen zajatecký pracovní tábor, jehož nedobrovolní obyvatelé pracovali na výstavbě Poštovní chaty na Pradědu. Stáje současně sloužily k ustájení potahů. Zajatci byli ke konci války využíváni rovněž ke stavbě radarové cesty a k pokusu vybudovat na Vysoké holi útočné horské letiště. Po válce a následném odsunu německého obyvatelstva zůstaly zde stojící objekty opuštěné a chátraly. Teprve v letech 1952 - 1955 byl jeden z objektů svépomocí rekonstruován na nové lyžařské výcvikové středisko, tzv. Kurzovní chatu. Už její název vypovídá, že objekt sloužil především jako chata pro lyžařské kurzy. Časem byla modernizována a dle možností rozšířena, takže se přeměnila na hotel - turistickou základnu "A" s 86 lůžky v šestilůžkových pokojích se stravováním ve III. cenové skupině. I když Kurzovní chata byla ve stínu takových chat, jako byla Barborka, Švýcárna či Ovčárna, přesto se stala oblíbeným návštěvním cílem turistů. Svůj provoz rozšířila na celý rok, bylo zde zavedeno ústřední topení, elektrické osvětlení a pokoje byly vybaveny teplou a studenou vodou. S přibývajícím počtem návštěvníků, které souviselo mj. I s postavením asfaltové silnice až k vrcholu Pradědu, a náročnějším hygienickým požadavkům však byly možnosti chaty zcela vyčerpány. Proto bylo rozhodnuto vybudovat na jejím místě nový moderní horský hotel s větší lůžkovou kapacitou a veškerým zázemím, splňujícím zvýšené nároky nové generace turistů a lyžařů. Stará Kurzovní chata byla proto v roce 1980 stržena. Svým zánikem tak symbolizuje konec jedné éry turistiky v Jeseníkách a nástup nového, dravějšího proudu tzv. masové turistiky i s jejími negativními dopady na přírodní prostředí. V 80. letech totiž začíná v celých Jeseníkách výstavba obrovských hotelů a sjezdovek. Nová Kurzovní chata byla pro veřejnost otevřena v roce 1987, měla kapacitu 150 lůžek a část pokojů měla vlastní sociální zařízení. V roce 2006 hotel prodělal částečnou rekonstrukci a nabízel 142 lůžek ve 3 typech pokojů, dětský koutek, kavárnu a noční vinárnu. Po rozsáhlé rekonstrukci v roce 2022 byla Kurzovní chata přejmenována na současný název Hotel Petrovy kameny, nabízející restauraci s terasou, venkovní prosklené bistro, wellness a fitness.

Historie čerpána z těchto webů

http://cyklotrasy.cz/

https://www.petrovykameny.cz/

Kurzovní chata nemá turistickou známku.