Autem cestou necestou
Příspěvky
Jak jsme hledali kešky ve Vyškově a okolí
Období letních prázdnin se významně přiblížilo k začátku své poslední čtvrtiny a my jsme se rozhodli vyslyšet přání našeho synka, který chtěl podniknout takzvaný geovýlet. Pro nás to v podstatě znamenalo navštěvovat místa, na nichž se ukrývaly menší či větší schránky s papírovým zápisníkem, přičemž některé z nich obsahovaly i zajímavé předměty. Nechtělo se nám jezdit nijak daleko a navíc nás pracovní povinnosti donutily zamířit do Vyškova, takže jsme spojili příjemné s užitečným. Následující řádky popisují celý náš geocachingový výlet.
Jak jsme v Brně navštívili Královo Pole a Žabovřesky
Brno má na svém území tolik památek, zajímavostí a turistických cílů, že je absolutně nemožné poznat je všechny v rámci jedné, dvou či pěti návštěv. Proto jsme do tohoto velikého jihomoravského města přijeli tolikrát, že by to člověk nespočítal na prstech jedné ruky. Při jednom z mnoha navštívení jsme zavítali do brněnských městských částí Královo Pole a Žabovřesky, přičemž jsme celý výlet zakončili v Technickém muzeu. Další řádky popisují celý náš zimní výlet do jihomoravské metropole.
Jak jsme navštívili Bohutice a pak nás přivítal Miroslav
Jeden podzimní den jsme z rodinných důvodů odjeli k našim příbuzným do Moravského Krumlova a když jsme svou návštěvu ukončili, vyvstala otázka, jak naložíme s volným odpoledním časem. Domů se nám ještě nechtělo a počasí nám docela přálo, jenže samotné město Moravský Krumlov jsme měli již prochozené skrz naskrz. Pohled do mapy nám pak prozradil dvě bílá místa, jenž naše nohy ještě neprošlapaly a které se nacházely jen pár kilometrů od nás. Prvním z nich byla obec Bohutice, obklopená sady s meruňkami a vinnou révou a druhým městečko Miroslav, kam jsme zamířili následovně. Shodou okolností stál na obou místech zámek a nejprve jsme navštívili ten v Bohuticích, před nímž jsme zaparkovali naše auto. Další řádky popisují naše jihomoravské putování.
Jak jsme ve Slezsku dobyli Bastilu
Na jaře jednoho roku jsme využili lákavé nabídky našeho oblíbeného slevového portálu a zakoupili jsme si pobyt penzionu Kamenec, nacházející se v Jilešovicích nedaleko města Hlučín. Termín jsme si vybrali na polovinu června, kdy jsme předpokládali, že nám bude přát počasí, což se nám nakonec splnilo. Během prvního dne jsme se toulali hlavně po Hlučíně a nejbližším okolí, ten druhý jsme vyrazili ještě blíže k hranicím s Polskem a pronikli také na území našich severních sousedů. Třetí den ráno jsme sympatický penzion po snídani opustili a vydali se na zpáteční cestu domů do Olomouce, přičemž jsme se samozřejmě zastavili na několika zajímavých místech. Následující řádky popisují třetí den dovolené ve Slezsku.
Jak jsme v Bělé nelovili pstruhy a prchli do Polska
Na jaře jednoho roku jsme využili lákavé nabídky našeho oblíbeného slevového portálu a zakoupili jsme si pobyt penzionu Kamenec, nacházející se v Jilešovicích nedaleko města Hlučín. Termín jsme si stanovili na polovinu června, kdy jsme předpokládali, že nám bude přát počasí, což se nám nakonec splnilo. Dokonce až příliš, protože třicetistupňová vedra jsme si opravdu nepřáli, ale na druhou stranu nepršelo ani jeden ze tří dnů, takže jsme stihli navštívit všechna místa, které jsme měli v plánu. Následující řádky pak popisují druhý den naší dovolené, kdy jsme se pohybovali nedaleko hranic s Polskem, přičemž jsme se na území našich severních sousedů také zajeli podívat.
Jak jsme poznávali město Hlučín a okolí
Na jaře jednoho roku jsme využili lákavé nabídky našeho oblíbeného slevového portálu a zakoupili jsme si pobyt penzionu Kamenec, nacházející se v Jilešovicích nedaleko města Hlučín. Termín jsme si vybrali na polovinu června, kdy jsme předpokládali, že nám bude přát počasí, což se nám nakonec splnilo. Dokonce až příliš, protože třicetistupňová vedra jsme si opravdu nepřáli, ale na druhou stranu nepršelo ani jeden ze tří dnů, takže jsme stihli navštívit všechna místa, které jsme měli v plánu. Po několika týdnech konečně nastal den D a my jsme opustili hanáckou placku a vyrazili na sever do Slezska.
Jak jsme hopsali po Brandýse nad Orlicí
Naše skupina se řadí k těm turistům, kteří s příchodem chladných měsíců neholdují zimním radovánkám a pohyb na běžeckých prkénkách je zcela nenaplňuje. Každou zimu tak s přelomem roku pociťujeme z nedostatku navštívených památek a zajímavostí abstinenční příznaky. Takovou nemocí jsme rozhodně trpět nechtěli a tak jsme si na jedno ze zimních období naplánovali minimálně dva výlety měsíčně. Většinou se jednalo o cesty do různých měst, abychom se nemuseli brodit těžkým terénem a jeden z těchto výletů jsme strávili ve východočeském Brandýse nad Orlicí a bezprostředním okolí.
Jak jsme ve Štarnově a okolí poznávali církevní památky
Turista, který neholduje s příchodem chladných měsíců zimním radovánkám a pohyb na běžeckých prkénkách jej zcela nenaplňuje, postupem času pociťuje z nedostatku navštívených památek a zajímavostí abstinenční příznaky. Podobně jsme trpěli i my a přestože jsme podnikli pár zimních výletů, těšili jsme se na prosluněné dny. Jakmile tedy sluníčko začalo nabírat na síle a prohřívat úrodnou Hanou, vyrazili jsme na první jarní výlet. Pro začátek jsme nechtěli jet nikam daleko a také jsme měli v úmyslu se nejprve turisticky rozcvičit, takže jsme do terénu vyrazili až po obědě. Jako první cíl jsme si zvolili obec Štarnov, kterou jsme předtím několik let projížděli, když jsme z našeho bydliště v Olomouci jeli za návštěvou příbuzných či rodičů do Šternberka.
Jak jsme v zimě poznávali Choceň a okolí
Turista, který neholduje s příchodem chladných měsíců zimním radovánkám a pohyb na běžeckých prkénkách jej zcela nenaplňuje, postupem času pociťuje z nedostatku navštívených památek a zajímavostí abstinenční příznaky. Takovou nemocí jsme rozhodně trpět nechtěli a tak jsme si na jedno ze zimních období naplánovali minimálně dva výlety měsíčně. Většinou se jednalo o cesty do různých měst, abychom se nemuseli brodit těžkým terénem a jeden z těchto výletů jsme strávili ve východočeské Chocni a jejím bezprostředním okolí. Ráno jsme nastartovali náš vůz, lehce zasněženou krajinou jsme přejeli hranice Moravy a ocitli se ve východních Čechách. Naším prvním cílem v tomto malebném koutu naší republiky byl Dobříkov, kde jsme si hodlali prohlédnout dřevěný kostel Všech svatých, který původně stával od roku 1679 ve Velké Kopani na Zakarpatské Ukrajině.