Jméno Bunč vzniklo pravděpodobně podle významné moravské osobnosti Christiana Alexia Buntsche, který se sem uchýlil v roce 1682 i se svou rodinou z morem postiženého Hradiště. Zde uprostřed lesů, hledal hradišťský syndikus a právní zástupce velehradského konventu ochranu před morovou nákazou. Klub československých turistů z Kroměříže zde postavil roku 1921 turistickou útulnu, která patřila k nejlépe vybaveným turistickým objektům v republice. Tenkrát ji využívali především poutníci směřujícími na Velehrad či výletníci na kolech a motocyklech. V roce 1934 se z iniciativy našich předních finančníků a průmyslníků v čele s Tomášem Baťou začal připravovat projekt první československé dálnice, která měla spojovat východ a západ republiky. Z Bunče se tak načas stalo velké staveniště a turistický ruch utichl. Roku 1942 byla stavba dálnice zastavena.

Budišov nad Budišovkou snad založil opat kláštera Hradisko v Olomouci jménem Budiš. První zmínka je z roku 1239, kdy se místní les stal předmětem sporu mezi klášterem Hradisko a olomouckým biskupem. Před rokem 1305 byl darován olomouckému biskupství. Z darovací listiny královy je zřejmé, že již v tomto roce byl Budišov typickou kolonizační osadou s městským půdorysem. První písemná zmínka o Budišovu je z roku 1301 zároveň se jmény prvních budišovských usedlíků Tickeho a Hermana. Nebývalý rozkvět přineslo Budišovu 16. století, kdy se Budišov stal jedním z předních měst na severní Moravě. Kvetl zde obchod i řemesla, která byla sdružena v ceších. Středověký rozkvět města byl zastaven válkami na počátku 17. století.