Soláň s nadmořskou výškou 861 metrů je název vrchu v Hostýnsko-vsetínské hornatině asi 10 kilometrů jihovýchodně od Rožnova pod Radhoštěm a 4 kilometry severozápadně od Velkých Karlovic. Jméno vrcholu patří do skupiny místních jmen rozšířených v Karpatech od východní Moravy po západní Ukrajinu označujících místa, kde se ovcím sypala sůl. Soláni se také někdy přezdívá „vrch umělců“. V hospodě Čarták, dnes horském hotelu, pod vrcholem se scházeli již ve dvacátých letech 20. století významní malíři, spisovatelé a hudební skladatelé – Jiří Mahen, Jan Drda, František Podešva, Jan Kobzáň, Alois Schneiderka, Karel Hofman a další. V okolí bylo natáčeno několik filmů: Portáš, Děvče z Beskyd, Zítra se bude tančit všude, Advent. Z vrcholu, na kterém byla v listopadu roku 2006 vystavěna zvonička, kterou navrhl doc. Ing. arch. Jiří Kotásek, CSc., se otevírá daleký rozhled.​

Martiňák je jeden ze známých turistických pojmů v regionu Beskydy, když dal své jméno hotelu, rozcestí či lyžařskému vleku. Historie tohoto krásného místa s křižovatkami mnoha cest se začala odvíjet v 18. století, kdy tady majitelé panství povolili pasení ovcí. V roce 1743 pastvinu nazývanou U Blata koupil Jan Martiňák z Horní Bečvy a protože tudy chodívalo opravdu hodně lidí, jeho potomek Michal (1820 – 1899) zde vystavěl dům a pověsil na něj vývěsní štít, čímž začal provozovat hostinskou činnost. Ten prožil doby své největší slávy po zahájení provozu železniční trati Ostrava – Čeladná v roce 1871 a tratě z Frýdlantu nad Ostravicí do Valašského Meziříčí roku 1888. A protože koleje spojily Rožnov pod Radhoštěm a Valašské Meziříčí až o čtyři roky později, bylo pro dělníky a další poutníky výhodnější cestovat z Čeladné do Horní Bečvy právě přes Martiňák.​

Třeštík v Beskydech je horské sedlo a rekreační osada ve východní části hlavního hřebene Vsetínských vrchů na hranici se Slovenskem, které se z původní valašské osady vyvinulo v chatařskou oblast, jež nabízí dobré podmínky pro celoroční rekreaci. Třeštík je také křižovatkou červené, zelené a žluté turistické trasy a prochází tady cyklistická trasa č. 6020. Východním směrem po žluté turistické trase dojdete na vrchol Čarták, kde je vybudovaná rozhledna. Západní směrem po červené vystoupáte na vrchol Vysoká. V sedle Třeštík je vybudované lyžařské středisko, které nabízí výborné podmínky pro lyžování a snowboarding. Pro běžkaře jsou tady udržované běžecké tratě a nachází se zde také stanice Horské služby.

Přes Červenohorské sedlo odpradávna vedla stará kupecká cesta mimořádného významu, neboť spojovala Moravu se Slezskem. Nejstarším objektem na sedle je chata z roku 1876, stojící blízko původního cestářského domku, který zde stál již v polovině minulého století. Chatu vyhledávali formani, dopravující dřevěné uhlí do sobotínských železáren, ale sloužil též poště a prvním turistům. Cesta to byla opravdu krkolomná, protože její šířka byla pouhé tři metry a postavena byla za dva roky v letech 1844 - 1846. Na počátku sedmdesátých let 19. století byla vyprojektována nová trasa silnice a stará stezka byla opuštěna. Po vybudování železnice v letech 1886 - 1888 z Hanušovic do slezských Glucholaz a dále do Jeseníků doprava uhlí přes sedlo ztrácela na významu a hostinec stále více sloužil pro potřeby turistů a lyžařů.

Chata Švýcárna byla postavena roku 1887, avšak její začátky sahají do mnohem hlubší minulosti. Původně se totiž jednalo o pasteveckou salaš a velice nás překvapilo, že se objevila již na mapě losinského panství z roku 1736 pod názvem Knoblochhaus čili Česnekový dům, který sloužil jako obydlí pro pastýře a sklad mléčných výrobků. V roce 1829 na místě tehdy již opuštěného Česnekového domu byla vybudována nová salaš, na které hospodařil Johann Aegerter, původem ze Švýcarska, podle něhož chata získala svůj název. Tehdejší salaš se skládala z kamenné stáje pro více než sto kusů dobytka a několika dalších dřevěných budov. S rozvojem turistiky se v ní začali ubytovávat i první turisté, kteří se zde mohli skrýt před nepohodou, odpočinout si, koupit jednoduchou stravu, případně i nouzově přenocovat.