TZ 10 : Alfrédka - Jeseníky
Alfrédovu chatu nechal na konci 19. století postavit majitel janovického panství hrabě Alfréd Harrach pro sebe a své hosty v době honů. Ze začátku nebyla nijak velká, neboť šlo o nevelký srub, a přestože sloužila především lovcům, nacházeli zde turisté vlídné přijetí a dokonce i ubytování. Nejpozději v roce 1898 však zde hrabě Harrach nechal postavit mnohem větší a prostornější budovu, jíž se říkalo lovecký zámeček, později Alfrédova chata. Zámeček nicméně sloužil po celá léta k ubytování hraběte, jeho hostů a personálu, někdejší malá lovecká chata tak sloužila z velké části turistům. Tento stav trval v podstatě až do počátku 30. let 20. století, kdy bylo hraběti Harrachovi v rámci tzv. lesní reformy jeho janovické panství zkonfiskováno. V souvislosti s rozvojem lyžování byla Alfrédova chata od roku 1925 otevřena i v zimě.
TZ 10 : Alfrédka - Jeseníky
Místo, kde stávala Alfrédova chata, jsme poprvé navštívili v únoru 2010, kdy jsme si naplánovali výlet na běžkách. Ze tří možných tras jsme si vybrali osmikilometrovou variantu se startem u motorestu Skřítek, kde jsme nechali po cestě z Olomouce odpočívat naše zelené korejské auto a vyrazili za naším cílem. Když jsme dorazili na Alfrédku, zapíchli jsme lyže do sněhu a vstoupili do bufetu, jenž zde nahradil služby Alfrédovy chaty, která roku 2002 vyhořela. Ve vyhřátém bufetu jsme si dali vynikající polévku, koupili turistickou známku, dostali razítko a seznámili se historií chaty, kterou si nechal na konci 19. století postavit majitel janovického panství hrabě Alfréd Harrach pro sebe a své hosty v době honů. Když jsme dočetli poslední řádky, ještě chvíli jsme odpočívali a pak jsme vyšli ven. Potom jsme se šli podívat na kamennou podezdívku, která představovala torzo bývalé lovecké chaty, jež po celá léta sloužila k ubytování hraběte, jeho hostů a personálu. Asi po půl hodině vyrazili na zpáteční cestu, která uběhla podstatně rychleji a bez problémů, než cesta na Alfrédku. Na Zelených kamenech jsme si dali 10 minut odpočinku a pak nás čekal pouze sjezd dolů na Skřítek. Vše jsme přes několik pádů zvládli bez zranění a v pořádku jsme dorazili zpět k autu na Skřítku. Potom jsme odjeli domů do Olomouce.
Uběhly pouhé čtyři dny, když jsme se na Alfrédku v únoru 2010 vydali podruhé. Tentokrát jsme však naším zeleným autem dojeli do Nové vsi a zaparkovali jej u chaty Na vyhlídce. Následně jsme si připravili lyže a po několika minutách jsme již začali ukrajovat první úsek šestikilometrové trasy na Alfrédku. Po několika desítkách minut jsme se opět ocitli na místě, kde kromě loveckého zámečku stávala malá lovecká chata, sloužící z velké části turistům. Tento stav trval v podstatě až do počátku třicátých let 20. století, kdy bylo hraběti Harrachovi v rámci lesní reformy jeho janovické panství zkonfiskováno. Lyže jsme odložil vedle bufetu a vzápětí jsme vkročili dovnitř. Dali jsme si opět výbornou polívku a dopřáli si půl hodiny odpočinku v teple. Potom jsme se vydali na zpáteční cestu. Velice rychle jsme sjeli dolů na Mravencovku a následně jsme ignorovali vyznačenou běžeckou trasu v lese, protože se nám po ní předtím špatně jelo. Raději jsme pokračovali po asfaltové cestě, která byla docela hodně zledovatělá, takže jsme si připadali jako na zimním stadionu. Díky tomu a částečně i kvůli únavě cesta vůbec neubíhala a zbývající tři kilometry jsme se spíše vlekli. Nakonec jsme šťastně přijeli k chatě Na vyhlídce, kde jsme si dali kávu a borůvkové knedlíky, které do nás jen zahučely. Poté jsme se vrátili k autu a jeli unavení domů do Olomouce.
Návštěvy : 20.2.2010, 24.2.2010
Další informace najdete zde :
Jak jsme v zimě běželi ze Skřítku na Alfrédku a zpět
Jak jsme v zimě běželi z Nové Vsi na Alfrédku a zpět
Současná verze TZ 10 získána 20.2.2010 v bufetu na Alfrédce