Velká Deštná je s výškou 1115 metrů nejvyšší horou Orlických hor a jako taková nabízí nádherné rozhledy do českého vnitrozemí i do Polska. Ty jsou umocněny po výstupu na moderní vyhlídkovou věž. Vyhlídkových staveb bylo na Velké Deštné postupně vystavěno několik. Již na konci 19. století zde byla postavena jednoduchá dřevěná tribuna, kterou však brzy zničila vichřice. V první polovině 20. století zde posléze vyrostla triangulační věž, která zřejmě sloužila i jako rozhledna, ale i ta byla konci 70. let pro špatný stav odstraněna. Další stavbou na Velké Deštné byla čtyřmetrová dřevěná trámová vyhlídka vybudovaná náchodskými skauty v srpnu 1992.

Historie Deštného v Orlických horách se začala odvíjet před rokem 1350, kdy byla založena nová obec hluboko v lesích. Původním zaměstnáním horalů byla těžba dřeva v lese, práce na pilách, pálení popela na výrobu potaše pro sklářství, dřevěného uhlí v milířích, ve mlýnech, sklářských hutích, horském zemědělství. Zvláštní místo v hospodářském podnikání měla sklárna v Deštném, která byla založena před rokem 1595. Ve středu obce dominuje krásný barokní kostel sv. Maří Magdalény od proslulého stavitele J. A. Santiniho, postavený v letech 1723-1726. Před kostelem je sousoší p. Marie se Sv. Josefem, Jáchymem a Annou z r. 1781. Na bezlesém hřbetu nad osadou byl v letech 1737 - 41 na místě staršího postaven barokní kostel Sv. Matouše staviteli J. Haisem ze Studnice (do výše oken) a D. Morazzim z Chrudimi. Po požáru v r. 1833 byl obnoven o dva roky později, ale po druhé světové válce chátral.

Soláň s nadmořskou výškou 861 metrů je název vrchu v Hostýnsko-vsetínské hornatině asi 10 kilometrů jihovýchodně od Rožnova pod Radhoštěm a 4 kilometry severozápadně od Velkých Karlovic. Jméno vrcholu patří do skupiny místních jmen rozšířených v Karpatech od východní Moravy po západní Ukrajinu označujících místa, kde se ovcím sypala sůl. Soláni se také někdy přezdívá „vrch umělců“. V hospodě Čarták, dnes horském hotelu, pod vrcholem se scházeli již ve dvacátých letech 20. století významní malíři, spisovatelé a hudební skladatelé – Jiří Mahen, Jan Drda, František Podešva, Jan Kobzáň, Alois Schneiderka, Karel Hofman a další. V okolí bylo natáčeno několik filmů: Portáš, Děvče z Beskyd, Zítra se bude tančit všude, Advent. Z vrcholu, na kterém byla v listopadu roku 2006 vystavěna zvonička, kterou navrhl doc. Ing. arch. Jiří Kotásek, CSc., se otevírá daleký rozhled.​

Martiňák je jeden ze známých turistických pojmů v regionu Beskydy, když dal své jméno hotelu, rozcestí či lyžařskému vleku. Historie tohoto krásného místa s křižovatkami mnoha cest se začala odvíjet v 18. století, kdy tady majitelé panství povolili pasení ovcí. V roce 1743 pastvinu nazývanou U Blata koupil Jan Martiňák z Horní Bečvy a protože tudy chodívalo opravdu hodně lidí, jeho potomek Michal (1820 – 1899) zde vystavěl dům a pověsil na něj vývěsní štít, čímž začal provozovat hostinskou činnost. Ten prožil doby své největší slávy po zahájení provozu železniční trati Ostrava – Čeladná v roce 1871 a tratě z Frýdlantu nad Ostravicí do Valašského Meziříčí roku 1888. A protože koleje spojily Rožnov pod Radhoštěm a Valašské Meziříčí až o čtyři roky později, bylo pro dělníky a další poutníky výhodnější cestovat z Čeladné do Horní Bečvy právě přes Martiňák.​

Třeštík v Beskydech je horské sedlo a rekreační osada ve východní části hlavního hřebene Vsetínských vrchů na hranici se Slovenskem, které se z původní valašské osady vyvinulo v chatařskou oblast, jež nabízí dobré podmínky pro celoroční rekreaci. Třeštík je také křižovatkou červené, zelené a žluté turistické trasy a prochází tady cyklistická trasa č. 6020. Východním směrem po žluté turistické trase dojdete na vrchol Čarták, kde je vybudovaná rozhledna. Západní směrem po červené vystoupáte na vrchol Vysoká. V sedle Třeštík je vybudované lyžařské středisko, které nabízí výborné podmínky pro lyžování a snowboarding. Pro běžkaře jsou tady udržované běžecké tratě a nachází se zde také stanice Horské služby.