Rozhledny na Moravě
Příspěvky
Zaječí - rozhledna Dalibor, kaple sv. Urbana a vinařství U kapličky
Rozhledna Dalibor byla postavena na jaře roku 2012 návrší nad vinařstvím „U Kapličky“ u obce Zaječí. Volně přístupná rozhledna měří 11 metrů a nechalo ji zde postavit na své náklady vedení nedalekého vinařství. Své pojmenování rozhledna dostala po prémiové řadě vín. Víno dostalo jméno po vinaři a jednateli společnosti Daliboru Babáčkovi. V sousedství věže stojí kaplička svatého Urbana z roku 2007. V kapličce je dřevěná socha sv. Urbana – patrona vinařů. Podle legendy se před pronásledovateli ukryl ve vinici a tím si zachránil život. Zdejší sochu udělal lidový řezbář Jaroslav Buncko. Původně měla stát v rakouské Kremži, kde ji chtěl mít místní vinař na vinohradě. Sošku zaplatil, ale pak zemřel a potomci o ni neměli zájem. A tak se dnes sv. Urban dívá na věž kostela a za ní na hrad na Pálavě.
Boleradice - rozhledna Nedánov
Rozhledna Nedánov stojí na kopci stejného jména nad obcí Boleradice. Již v dávných dobách kopec sloužil jako vyhlídka či ke strážním účelům. Ještě nedávno se zde těžil kámen. Rozhledna byla dostavěna v roce 2009, dle tři roky starého projektu. Je to dřevěná rozhledna s kovovými částmi, která měří 26 metrů a má několik vyhlídkových pater - to nejvyšší je ve výšce 21 metrů. Zajímavostí je, že rozhledna stojí vedle místa, kde byl proveden zkušební vrt hluboký téměř šest kilometrů. Ropa, kterou zde hledali, však nalezena nebyla.
Adamov - Alexandrova rozhledna
Alexandrova rozhledna nad Adamovem se během historie vyskytla již ve třech verzích. Jako první zde stával vyhlídkový dřevěný pavilon a protože zde nerostla žádná vegetace, tenkrát turistům naprosto dostačoval. V roce 1887 pavilon nahradila kamenná rozhledna a to díky aktivitě Rakouského turistického klubu. O postavení rozhledny se nejvíce zasloužil předseda brněnské sekce tohoto spolku, císařský rada Alexandr Suchánek, proto dostala jméno Alexandrova. Věž vysoká 15 metrů měla nejdříve vysokou špičatou střechu a ochoz byl dřevěný. Věž v průběhu obou válek značně zpustla a po roce 1945 zbývalo již jen torzo. Byla také považována za symbol německé turistiky, takže se o rozhlednu nikdo nestaral.