Vrchol Koruna, někdy nazývaný také Orel, je se svou nadmořskou výškou 1101 metrů druhou nejvyšší horou v Orlických horách, přesto patří mezi méně navštěvované kopce. Koruna totiž na žádné značené trase KČT. Známá Jiráskova cesta, která vede přes většinu okolních vrcholů, obchází kopec po severovýchodním úbočí a Korunu tak míjí asi o 500 metrů. Dalším důvodem, proč sem neproudí davy turistů, je patrně absence dalekosáhlých výhledů, přesto má Koruna své osobité kouzlo díky tiché atmosféře a blízkosti dalších zajímavostí. Rozprostírají se zde husté lesy, které nabízejí tiché útočiště pro relaxaci i dobrodružné výpravy. Vrcholovou partii Koruny tvoří rozsáhlá náhorní planina s rašelinnými mokřinami a betonovými bunkry předválečného opevnění.

Vysoká hole je se svou nadmořskou výškou 1465 metrů druhou nejvyšší horou Jeseníků, Moravy a také Českého Slezska. Je to plochý výrazný vrchol, rozsáhlý zbytek zarovnaného povrchu s minimálním převýšením. Z Vysoké hole vybíhá několik rozsoch, na severovýchodní, zvané Suť, je rozsáhlé kamenné moře. Jihovýchodní svahy spadají do ledovcového karu Velké kotliny. Vrchol i kotlina jsou součástí Národní přírodní rezervace Praděd. Zhruba 400 metrů západně od vrcholu probíhala historická zemská hranice mezi Moravou a Slezskem a také hranice panství Ditrichštejnů, Žerotínů a Řádu německých rytířů. Na památku se zde stojí barokní pískovcový hraniční kámen z roku 1681. Na tomto místě byla vybudována dřevěná bouda a turistické rozcestí. 

Praděd je 1492 m vysoká hora v Hrubém Jeseníku, nejvyšší vrchol tohoto pohoří a zároveň nejvyšší hora Moravy. Je zde nejdrsnější podnebí, průměrná roční teplota nepřevyšuje 1 °C. Vrchol hory leží ve Slezsku, pod ním probíhá historická zemská hranice Moravy a Slezska. Staří Slované říkali hoře Stará vatra, koncem 14. století se nazývala Keilichter Schneberg neboli Keilichtská Sněžná hora. Posléze byla nazývána Klínovcová hora a Niská Sněžka. Až v 19. století získala po Pradědovi, legendárním ochránci Jeseníků, jméno Altvater, což byl základ pro české jméno Praděd. Turistická oblast okolo Pradědu je širokou veřejností označována za „Moravský ledovec“, a to díky dobrým sněhovým podmínkám po celou zimu, jež jsou celorepublikový unikát.

Vrchol Javorníček s nadmořskou výškou 862 metrů se nachází severně od hlavního hřebene Javorníků, od kterého je oddělen sedlem Příschlop. Je přístupný z Velkých Karlovic po žluté TZ, vedoucí přímo na vrchol. Vzdálenost z Velkých Karlovic je asi 6 km, trasa je středně náročná s prudším táhlým stoupáním. Na vrcholu se nachází kaplička a přístřešek. Je odsud nádherný výhled k severu na Vsetínské vrchy a Beskydy, západně od vrcholu je výhled i k jihu na hlavní hřeben Javorníků. Žlutá turistická značka vedoucí přes vrchol končí v nedalekém sedle Příschlop (asi 1 km východně od vrcholu), odkud se lze po zelené TZ vrátit do Velkých Karlovic nebo pokračovat do sedla Bukovina na Slovensku a na hlavní hřeben Javorníků.

Soláň s nadmořskou výškou 861 metrů je název vrchu v Hostýnsko-vsetínské hornatině asi 10 kilometrů jihovýchodně od Rožnova pod Radhoštěm a 4 kilometry severozápadně od Velkých Karlovic. Jméno vrcholu patří do skupiny místních jmen rozšířených v Karpatech od východní Moravy po západní Ukrajinu označujících místa, kde se ovcím sypala sůl. Soláni se také někdy přezdívá „vrch umělců“. V hospodě Čarták, dnes horském hotelu, pod vrcholem se scházeli již ve dvacátých letech 20. století významní malíři, spisovatelé a hudební skladatelé – Jiří Mahen, Jan Drda, František Podešva, Jan Kobzáň, Alois Schneiderka, Karel Hofman a další. V okolí bylo natáčeno několik filmů: Portáš, Děvče z Beskyd, Zítra se bude tančit všude, Advent. Z vrcholu, na kterém byla v listopadu roku 2006 vystavěna zvonička, kterou navrhl doc. Ing. arch. Jiří Kotásek, CSc., se otevírá daleký rozhled. 

Velký Polom je hora v Moravskoslezských Beskydech na hranici mezi Českem a Slovenskem. Masiv Velkého Polomu dále pokračuje směrem na východ, kde z hřebene vystupují vrcholy Kostelky (952 m) a Skalka (932 m). Skalka je zároveň nejvýchodnějším vrcholem soustavy Moravskoslezských Beskyd a vytváří s protilehlou horou Gírovou Jablunkovský průsmyk, který odděluje Moravskoslezské Beskydy od Slezských Beskyd. Hřeben rovněž tvoří Evropské rozvodí mezi Odrou a Dunajem. Ve vrcholových partiích se hojně vyskytují mrazové sruby. V severní části vrcholu se rozkládá přírodní rezervace Velký Polom.

Počátky založení haldy Ema v Ostravě pravděpodobně sahají do doby před rokem 1920 a nasypávání nových a nových vrstev probíhalo bez přestávky až do roku 1960. V tomto roce došlo ke vznícení haldy, jejíž hašení bylo ukončeno až v roce 1976. Celkově je v haldě uloženo asi 28 milionů kubických metrů vytěžené hlušiny. Až do roku 1976, kdy byla ukončena hlavní likvidace požáru, halda Ema stále hořela.