Králův stůl se nachází po levé straně silnice z Modré do Zdounek, naproti myslivně Nové Dvory a odjakživa je opředen mnoha pověstmi, zvláště navazujícími na velkomoravskou minulost středního Pomoraví. Některými badateli je považován za megalitický dolmen, který měl sloužit ke stanovení dnů rovnodennosti a slunovratů. K tomuto účelu měly sloužit nejen značky na samotném kamenném bloku, ale především okolní kameny, dříve nazývané „lavičkami“ a zničené v roce 1870 při stavbě komunikace. Zřejmě se mohlo jednat o kultovní místo, jak nasvědčují některé archeologické nálezy. Nesporně však plnil po staletí funkci přirozeného mezníku části hranice katastru velehradského kláštera.

Stránská skála je národní přírodní památkou a jde o jeden z nejkrásnějších skalních útvarů ve městě. Archeologické průzkumy prokázaly první osídlení už v paleolitu, lokalita se také řadí k nejstarším doloženým sídlištím člověka typu Homo erectus v Evropě. Několik jeskyní, které se zde nacházejí, jsou i významnými paleontologickými nalezišti. Např. v Absolonově jeskyni bylo nalezeno 645 zkamenělých kostí pleistocénních ptáků, ve Woldřichově jeskyni zase zub nového druhu šavlozubé kočky. Výzkumy i návštěvy běžných výletníků vedly k nalezení mnoha dalších zkamenělin, především mořských bezobratlých živočichů, vzácně i žraločích a rybích zubů.

Skalní sluj Adamovo lože se nachází asi 300 metrů od zámku Hrubá Skála. Nechal ji zde vytesat František Adam z Valdštejna (1759-1823), bývalý voják a později velmi nadaný a pilný botanik, který se zotavoval u svého bratra Josefa na zámku po tureckých válkách (1787-1789). Takzvanou Venušinu sluj vytesal na jeho zadání turnovský sochař a řezbář Jan Chládek mladší, místní umělec, autor mnoha plastik, církevních soch a dřevěných řezeb. Do pískovcové skály Jan Chládek mladší vytesal na jedné straně soutěsky oltář lásky, vedle kterého stála nahá milenecká dvojice - oltář byl na vrcholu zakončen soškou Amora a bývá někdy také přezdíván jako Evino lože. Naproti oltáři lásky byla vytesána široká kamenná pohovka, pod níž se choulí dva lvi. Přesahující skálu kryjící lože, symbolicky podpírá u pohovky dvojice tesaných sloupů.

Králky tvoří pískovcové a slepencové skalní útvary s vytesanými sedačkami, které zde zřejmě nechal v 19. století vytvořit šlechtický rod Seilernů ze zámku Lešná pro své zdejší časté výlety. Podle lidové pověsti na nich zasedalo takzvané valašské lovčí právo. Přes Králky prochází skalní rozsedlinou zeleně značená naučná stezka Lukov vedoucí od přírodní památky Brzová k hradu Lukov, k němuž je to odtud asi 200 metrů.

Žimrovická skála se nachází u obce stejného jména přímo u silnice z Žimrovic do Hradce nad Moravicí. U této řeky se nachází parkoviště, kde můžete nechat své auto, prohlédnout si splav, který byl vybudovaný již v 16.století a poté po silnici dojít pár desítek metrů ke skále, u níž se v minulosti nacházelo šest velkých rybníků. Skála je součástí naučné stezky Hanuše a rovněž se nachází na žluté turistické značce.

Jahnův kámen je nevelký skalní útvar, nacházející se při turisticky značené cestě z Moravské Třebové k rozhledně Pastýřka. Svým způsobem se jedná hlavně o památník a je zajímavé, že většina informačních pramenů tuto skálu navíc nesprávně označuje jako Švédský kámen. K tomuto pochybení zřejmě došlo díky tomu, že Jahnův kámen (původně Jahnstein) je skalní stěna na severním svahu Pastviska. Ve stěně Jahnova kamene byly zejména v I. třetině minulého století osazeny různé pamětní desky. Ta, která dala kameni jeho jméno, patřila F.L. Jahnovi, tedy „otci zakladateli“ prvního tělocvičného spolku v Moravské Třebové. V červnu roku 1923 ji doplnila pamětní deska se jmény členů spolku padlých v bojích I. světové války a roku 1929 děkovná tabule Jakobu F. Pifflovi, který byl předsedou Turnvereinu celého regionu Hřebečsko.

Zajímavý skalní útvar Pekařova brána stojí nad silničkou, která vede z Vyskeře do Libošovic, u obce Lažany. Brána vznikla při stavbě silnice, když její stavitelé narazili na skálu místními nazývanou Mnich. Stavitelé se rozhodli pro zachování skály a vytesání lomeného oblouku pro průjezd povozů a průchod pěších. Vznikla tak tvarově zajímavá brána vytvořená zčásti přírodou a zčásti lidskou rukou. Do skály byly navíc vytesány schody, kterými lze vystoupit na vrchol a pozorovat okolí. Útvar nese jméno známého českého historika Josefa Pekaře, po němž se říká i turistické stezce vedoucí z Valdštejna na Kost. Místo je celoročně dostupné autem.