TZ 1420 : Bílovice nad Svitavou
Bílovice nad Svitavou jsou malebnou obcí ležící nedaleko Brna, která si zachovala svůj osobitý charakter a bohatou historii. Název vesnice je odvozen od osobního jména Biel („bílý“). Původně šlo o pojmenování obyvatel vsi. Přívlastek nad Svitavou byl připojen v roce 1924. Nejstarší doložené zprávy o obci jsou z roku 1419,[5] ale podle archeologických nálezů tu jistě osada existovala mnohem dřív. Obzvláště významným obdobím pro Bílovice bylo období mezi světovými válkami. Díky své poloze a přírodním krásám se staly oblíbeným místem výletů Brňanů a letním sídlem mnoha umělců. V obci se dochovala řada architektonických skvostů, jako je pseudogotický kostel sv. Cyrila a Metoděje a řada romantických vil a secesních domů. Obec je obklopena přírodou a nabízí mnoho možností pro pěší turistiku, cykloturistiku a další outdoorové aktivity. Pokud hledáte klidné místo k odpočinku a relaxaci, Bílovice jsou ideálním místem.
TZ 1420 : Bílovice nad Svitavou
Bílovice nad Svitavou byly cílem několika našich výletů, během kterých jsme tuto malebnou obec nedaleko Brna dokonale poznali. Když jsme sem přijeli poprvé, tak se prvním objektem našeho zájmu stal kostel sv. Cyrila a Metoděje. Naše zelené korejské auto jsme zaparkovali nad svatostánkem a vzápětí jsme vyrazili na jeho obhlídku. Obešli jsme jej z dostupných stran a následně jsme se kolem pískovcového kříže s Kristem vrátili k povozu, jímž jsme sjeli dolů do obce k restauraci Sokolovna. Zde jsme si prohlédli památník S.K. Neumanna, který byl postaven roku 1964 v ústí nádherného údolí na památku tohoto básníka. Potom jsme se vydali pěšky do krásného údolí, na jehož začátku jsme se zastavili u myslivny lišky Bystroušky. Po krátké zastávce jsme kráčeli dál podél Kuního potoka a brzy se za ním na druhém břehu objevilo prostranství se studánkou Leoše Janáčka. Po chvilce jsme pokračovali dál do mírného kopce k památníku profesora Bohuslava Polanského, který v době Protektorátu působil na zdejším polesí. Když jsme si památník prohlédli, pokračovali jsme v cestě a brzy jsme přišli na krásné rozcestí s rybníčkem a lavičkou, kde jsme se pár minut zdrželi a pořídili tady několik fotografií. Následně jsme přešli přes most, vyškrábali se do prudkého svahu a šli dál po úzké stezce, která nás po 100 metrech dovedla k Liduščinu památníku. Pár minut jsme se na tomto místě zdrželi a potom jsme se vydali zpět k autu. K našemu vozu jsme se vrátili stejnou cestou a vzápětí jsme odjeli do Chaloupky u komína koupit turistickou známku Bílovic nad Svitavou. Následně jsme tento romantický kus moravské země opustili a autem jsme jeli do Soběšic u Brna, kde jsme vystoupali na rozhlednu Ostrá Horka.
Když jsme se do Bílovic nad Svitavou o osm let později vydali podruhé, sjeli jsme z kopce kolem kostela sv. Cyrila a Metoděje dolů k řece Svitavě, přejeli most a zaparkovali u výletní restaurace Sokolovna. Zde jsme nechali odpočívat naše stříbrné francouzské auto až do odpoledních hodin, zatímco my jsme se pěšky vydali za krásami Bílovic a okolí. Od sokolovny jsme kráčeli podél řeky po Fügnerově nábřeží až k nedaleké kapličce sv. Jana Nepomuckého na nároží s Havlíčkovou ulicí. Po prohlídce kaple jsme pokračovali za další zajímavostí, kterou byl Koudelkův mlýn, jenž se nacházel jen pár desítek metrů od kapličky. Po jeho obhlídce jsme se stejnou cestou vrátili k sokolovně a pokračovali dál. Kopírovali jsme trasu jako před osm lety, takže jsme postupně minuli myslivnu lišky Bystroušky, studánku pojmenovanou po Leoši Janáčkovi, památník Bohuslava Polanského a brzy jsme dorazili na pěkné rozcestí u malé vodní nádrže. Právě zde jsme poprvé ukončili naši procházku a dál jsme nepokračovali, což se mělo o pár minut později změnit. Po kluzké a zablácené cestičce jsme po několika desítkách metrů přišli k Liduščině památníku. Po krátké zastávce jsme se vrátili na širokou cestu nad rozcestím, která nás později přivedla k památníku Josefa Konšela. Následovala zastávka u studánky Stanislava Lolka, Resslova pomníku a pak nás čekalo putování Těsnohlídkovým údolím. Zabláceným terénem jsme došli k pomníku Rudolfa Těsnohlídka, za kterým jsme museli zdolat nástrahy zamrzlého koryta potoka. Pak jsme vystoupali na zříceninu hradu Obřany, z něhož jsme se kolem železniční trati vrátili na start našeho výletu. U sokolovny jsme nasedli do auta a Bílovice nad Svitavou jsme opustili. Pro pozdní oběd jsme si předem vybrali restauraci Hokna v brněnské městské části Obřany a pak jsme odjeli na hvězdárnu.
Návštěvy : 3.4.2010, 11.3.2018
Další informace najdete zde :
Jak jsme v Brně na vlastní oči viděli vznik vesmíru
Jak jsme u Bílovic nad Svitavou nepotkali lišku Bystroušku
Současná verze TZ 1420 získána 3.4.2010 v chaloupce U komína Bílovice nad Svitavou
