Turistické známky 0901 - 0950
Příspěvky
TZ 908 : Velké Karlovice
Velké Karlovice byly založeny na jednom z posledních kolonizovaných území na Moravě Karlem Jindřichem z Žerotína roku 1714, po němž byla nová obec pojmenována. Původní obyvatelé obce se živili obděláváním půdy a chovem dobytka. Z této doby se zachovalo několik stavebně kulturních památek, jimž vévodí karlovský kostel z roku 1754, postavený ve stylu pozdního baroka, fojtství z roku 1793, kupecký dům sloužící jako Karlovské muzeum, které tisícům návštěvníků přibližuje obraz života lidí v tomto rázovitém koutu Valašska. Od 19. století bylo nejvýznamnějším hospodářským odvětvím sklářství. Velké Karlovice jsou typickou valašskou obcí ležící v podhůří Javorníků a Beskyd. Svou rozlohou 82 km² se řadí mezi největší obce České republiky.
TZ 910 : Tábořiště v Cakli
Vodácké tábořiště Cakle u Ústí nad Orlicí má bohatou historii spojenou s malebným údolím Tiché Orlice. Jeho srdcem je Cakelský mlýn, jehož kořeny sahají hluboko do minulosti, kdy sloužil jako klíčové hospodářské stavení pro místní kraj. Dnes toto místo žije moderním turistickým ruchem, spojuje historii s aktivním odpočinkem a slouží jako oblíbená základna pro vodáky i cyklisty. Odtud se můžete vydat na příjemnou procházku po naučné stezce Okolo Cakle. Tato stezka vás provede malebnou přírodou a na informačních tabulích vám přiblíží nejen historii mlynářství, ale i místní faunu a flóru. Cesta nabízí klidná zákoutí u řeky, pohled na skály a je ideálním výletem pro rodiny i milovníky klidu a historie.
TZ 913 : Kostel Nanebevzetí Panny Marie Neratov
V Neratově stával od poloviny 16. století dřevený kostelík, který sloužil prvním osadníkům pohraniční obce. Byli to povětšinou skláři a lesní dělníci německé národnosti, kteří kolonizovali zdejší divokou krajinu. V prvních letech 17. století byl tento kostelík rozšířen, k čemu došlo z podnětu majitele rokytnického panství Kryštofa Mauschwitze. Kostel byl pod luteránskou duchovní správou, protože zmíněný šlechtic byl protestant a stoupenec Augsburské konfese. V roce 1616 byl Kryštof Mauschwitz zavražděn vzbouřenými sedláky za okolností, které nebyly zcela objasněny. Po výměně vrchnosti došlo v souvislosti s vývojem českých zemí po porážce stavovského povstání k postupné rekatolizaci.