Zprvu tu vznikla ves a krátce potom i město Frývaldov, uváděné poprvé roku 1267, kde fojt vykonával hrdelní právo a v němž stával hrad. Počátkem 14. století město velice trpělo nájezdy loupeživých rytířů a právě z té doby se datují důležité zmínky o hamrech v blízkosti města, jichž bylo 13. V Jeseníku sídlil vrchnostenský úředník, spravující do roku 1848 oblast od Mikulovic až po Ramzovou a Filipovice. V letech 1662–1684 zde probíhaly inkviziční procesy s čarodějnicemi. Později zde vznikly manufaktury, lázeňství a byla vybudována nemocnice či nádraží pro novou trať. Vlakovým spojením podstatně zesílil turistický ruch, cílevědomě pěstovaný od roku 1881 Moravskoslezským sudetským horským spolkem. Následně byl vystavěn klášter voršilek a roku 1913 gymnázium.

Jen kousek od česko-slovenského hraničního přechodu Bumbálka se od roku 1998 na vrcholu Čarták tyčí 40 metrů vysoká rozhledna Sůkenická. Původní záměr byl vybudovat zde základnovou stanici pro mobilní telefony, ale správa Chráněné oblasti Beskydy vydala ke stavbě věže povolení pouze za podmínky, že objekt nenaruší ráz krajiny a bude využitelný pro návštěvníky hor. Projektantem stavby byla ostravská Teplotechna, která navrhla plnou konstrukci tvořenou betonovým jádrem, jež je skryté pod dřevěným pláštěm ze smrkových prken. Ve výšce 26 metrů se nachází krytá osmiboká vyhlídková plošina, na kterou vede celkem 137 schodů a nabízí výhled na hřebeny Beskyd, Javorníků a slovenských hor.

Nedaleko obce Veselice stávala ve dvacátých letech 20. století dřevěná rozhledna, která sloužila jako měřící bod při mapování nové Československé republiky založené v říjnu 1918. Umožňovala návštěvníkovi vystoupat do výše 21 metrů, ale během druhé světové války zpustla a v roce 1947 musela být zbourána. Na téměř stejném místě v lokalitě Podvrší pak v roce 2001 vznikla nová vyhlídková věž, kterou vystavěla firma Eurotel. Z betonových základů od té doby vystupuje 48 metrů vysoký stožár, na jehož konci jsou umístěny anténní systémy. Kolem dokola stožáru bylo vybudováno schodiště se 168 stupni, po kterých turisté stoupají na vyhlídkový ochoz ve výšce 32 metrů. Po cestě vzhůru se nachází šest odpočívadel.

V brněnské kotlině žil člověk již od pravěku, také v době Velkomoravské říše a kolem roku 1000 vznikla osada u brodu přes řeku Svratku, nynější Staré Brno. Od 11. století zde stál břetislavský hrad, kolem něhož se rozvíjeli vsi. Od 13. století přicházeli cizí kolonisté: Němci, Flandrové a Valoni, svoji obec vytvářeli i Židé. Celé toto mezinárodní společenství pak svorně budovalo město Brno. Od poloviny 14. století bylo Brno sídlem moravských zemských sněmů. V 18. století došlo k rozvoji průmyslu a obchodu, který pokračoval i ve století následujícím. V Brně se soustředil textilní a strojírenský průmysl, rychle byly zavedeny nejnovější technologie, roku 1839 zde přijel první vlak. S rozvojem průmyslu rostla předměstí a Brno ztratilo charakter pevnosti stejně jako Špilberk, ze kterého se stalo vyhlášené vězení.

Než vznikla dnešní Kouřim, existovala zde nejprve dvě hradiště na okraji současného města. Prvním bylo mohutně opevněné hradiště Stará Kouřim, které prý založil vojvoda Lech, bratr praotce Čecha. Dodnes tu najdete Lechův kámen, na kterém prý odpočíval, dávné české báje připomíná rovněž Libušino jezírko a na nejvyšším místě starého hradiště stojí barokní kaplička sv. Víta. Hradiště starých Slovanů později vystřídal knížecí hrad s osadou, v mapách označený jako hradiště u sv. Jiří a teprve ve 13. století vzniklo dnešní město. V Kouřimi se dodnes zachovalo mnoho středověkých památek v téměř původní podobě a dokonce nebylo zbouráno raně gotické městské opevnění s baštami a Pražskou bránou. Další cenné stavby najdete na Mírovém náměstí, třeba v bývalé radnici sídlí Muzeum Kouřimska a jen o pár desítek metrů stojí gotický kostel sv. Štěpána se zvonicí, v níž visí obrácené zvony. Kouřim toho nabízí tolik, že zde strávíte celý den a nudit se rozhodně nebudete.