TZ 265 : Zámek Litomyšl
Renesanční zámek si v 16. století nechali postavit jako své rodové sídlo Pernštejnové. Stavba je vzácnou ukázkou úpravy italského renesančního paláce pro podmínky zaalpských zemí. Podle italského vzoru obíhají vnitřní nádvoří ze tří stran arkády a fasády se štíty pokrývá sgrafitová výzdoba s psaníčky nebo figurálními motivy. Interiéry jsou vesměs výsledkem pozdějších barokních a klasicistních úprav. Stěny pokojů zdobí iluzivní výmalba ve stylu Ludvíka XVI., stropy štukový dekor, nábytek a vybavení potom představují životní styl 18. a 19. století. V přízemí šlechtické rezidence se dochovalo unikátní klasicistní rodinné divadlo s funkční mašinérií a souborem kulis.
TZ 265 : Zámek Litomyšl
Zámek v Litomyšli jsme navštívili v červenci 2020 během jednodenního výletu, kdy jsme se pohybovali nejen ve zmíněném historickém městě, ale také v Ústí nad Orlicí. Naše putovaní jsme zahájili v Litomyšli, kam jsme přijeli naším stříbrným francouzským vozem, které jsme odložili na parkovišti u kostela Povýšení sv. Kříže a vyrazili za některými památkami města. Hlavní cíl pro nás představoval zdejší zámek, k němuž jsme po několikaminutové chůzi přišli, ale ještě než jsme vstoupili na jeho nádvoří, zastavili jsme se v informačním centru. Vyfotili jsme se zde u obří turistické známky a její klasickou velikost jsme si zakoupili v pokladně. Získali jsme i dvě razítka do památníku a spokojeně jsme se tak průchodem mohli vydat na vnější nádvoří. Na zámecké fasádě jsme obdivovali sgrafitovou výzdobu a naším očím neunikly ani slunečné hodiny. Pak jsme kamenným portálem se šlechtickými erby vstoupili na vnitřní nádvoří a začali hledat pokladnu. Když se nám podařilo prodejnu vstupenek objevit, koupili jsme si lístky a na nádvoří jsme asi 20 minut čekali na zahájení prohlídky. Jakmile přišla sympatická průvodkyně, společně jsme vstoupili do úvodních prostor zámku, kde započala výklad shrnutím historie města i zámeckého areálu. Po dokončení historického přehledu nás průvodkyně vyzvala k přesunu do unikátního zámeckého divadla z roku 1797. Po prohlídce divadla jsme vystoupali do prvního patra na venkovní arkády. Průvodkyně nám popsala architekturu italské vily a představila sgrafitovou výzdobu. Pak jsme vstoupili do předsíně před audienčním sálem, která tvořila práh mezi veřejným a soukromým světem. Prohlédli jsme si dobový nábytek, obrazy na stěnách, štukový strop a především majestátní vyřezávané dvoukřídlé dveře. Průvodkyně tyto dveře otevřela a vstoupili jsme do samotného Audienčního sálu. Po opuštění audienčního sálu nás průvodkyně uvedla do Zeleného salonu. Potom jsme vstoupili do Modrého salonu, kde bývala původní, později rozprodaná knihovna. Následně jsme přešli do knihovny, jejíž dnešní knižní fond pochází z hradu Pecka a zrušeného piaristického kláštera. Z knihovny jsme přešli do Empírového salonu, který původně sloužil jako ložnice hraběte Antonína I. Po opuštění salonu jsme se ocitli v malé čítárně s odkrytou rokokovou květinovou výmalbou, odkud nás průvodkyně přivedla do Velké jídelny. Z ní jsme přešli do Bitevního sálu, který sloužil jako společenský salon. Odtud jsme přešli do Dámského hudebního salonu, z něhož jsme volně přešli do Pánského salonu. Na závěr prohlídkového okruhu jsme vstoupili do Velké předsíně, kde exkurze skončila a tak jsme sestoupili dolů do přízemí. Potom jsme obešli hlavní zámeckou budovu kolem dokola a znovu jsme obdivovali sgrafitovou výzdobu na fasádě. Následně jsme se prošli okrajem zámeckého parku a další naše kroky vedly na vnější nádvoří. Pak jsme již zámecký areál opustili a zamířili do muzea domečků, panenek a hraček.
Návštěvy : 22.7.2020
Další informace najdete zde :
Jak jsme navštívili zámek Litomyšl a vystoupali na Andrlův Chlum
Současná verze TZ 265 získána 22.7.2020 v zámeckém informačním centru Litomyšl
První verze TZ 265 získána 13.8.2007 v informačním centru Litomyšl