Pomník orby císaře Josefa II. vznikl na okraji města Rousínova, aby připomínal netradiční událost, k níž došlo 19. srpna 1769. Tehdy jel rakousko-uherský panovník kolem obce Slavíkovice blízko Rousínova. Císařský kočár se však v těch místech porouchal a bylo třeba ho opravit. Císař vystoupil z kočáru a uviděl na nedalekém poli orat čeledína, přistoupil k němu a požádal ho, aby mu pluh půjčil. Potom uchopil kleče pluhu a vyoral brázdu po celé délce pole. O jedinečnosti počinu Josefa II. svědčí i to, že jeho matka císařovna Marie Terezie projevila o několik měsíců později přání, aby byl na onom poli vztyčen pamětní kámen. Na památku nezvyklé události vzniklo na tomto místě postupně celkem pět pomníků. První vybudoval již v roce 1770 držitel Slavíkovic kníže Josef Václav Liechtenstein; jednalo se o čtyřhranný sloup vysoký asi dva a půl metru. 

Naučná stezka s názvem Šibeniční a popravčí vrch v Křenovicích vznikla v roce 2016 a je věnována událostem spjatým s výkonem hrdelních trestů v období středověku a raného novověku (13.–18. století). Přestože obec Křenovice vlastní hrdelní právo nikdy neměla, neboť spadala pod vrchnost ve Slavkově, na kopečku zvaném „Na spravedlnosti“ se konaly popravy osob odsouzených ve městě Slavkově, které hrdelní právo mělo. Poprav se účastnili lidé ze širokého slavkovského okolí, tedy i z Křenovic. V dubnu 2016 proběhl rozsáhlý archeologický průzkum, při kterém byla odhalena a vyznačena poloha základů stavby o vnějších rozměrech 6x6m a síle zdiva cca 1m. Původní stavba byla vysoká asi 3 m a vedly do ní dveře a schody nahoru. V rozích potom bývaly asi 3 m vysoké sloupy spojené dřevěnými trámy, na nichž byli odsouzenci věšeni a zůstávali tam viset až do doby než se jejich těla rozpadla.

Mezi Moravským Berounem a Roudnem se lesy vine stará silnice, která poutníky dovede na rozcestí lesních cest a turistických tras, nazývané odpradávna Červený kříž. Tento název podtrhuje mohutný dřevěný kříž sroubený z velkých břeven a natřený hnědočervenou barvou připomínající krev. Rozcestí s tímto názvem je zaznamenáno už v historických vojenských mapách z počátku 19. století. V ještě starších mapách pocházejících z konce století osmnáctého najdeme kříž při pozorném pohledu také – ovšem ještě beze jména. A to samo o sobě svědčí o významu a starobylosti tohoto místa. Kousek od kříže je postaven malý přístřešek. Pod ním se dá na chvíli posedět a třeba popřemýšlet nad magičností tohoto místa. A proč rozcestí získalo takový název ?

Klapinov je rozsáhlá pastvina a také významné rozcestí Hostýnských vrchů. Turista, který se vydá z Hostýnu na Tesák či Troják, určitě přes tuto obrovskou louku bude kráčet. Pokud tedy půjdete z Hostýnu, vyjdete z lesa a ocitnete se na tomto pastvisku, přičemž během chůze se Vám otevřou nejrůznější pohledy do okolí. Na Klapinově si můžete také odpočinout, nachází se zde posezení u dvou odpočívadel a k počtení dvě informační tabule. Panel naučné stezky vypovídá o ptačí oblasti vymezené v Hostýnských vrších nařízením vlády ČR.

Poblíž obce Hrčava se nachází místo, kde se potkávají hranice tří států, tzv. Trojmezí. Místo je výjimečné tím, že z vrcholu asi 606 m n. m. je vidět panorama krajiny tří států, České, Slovenské a Polské republiky. Trojmezní bod je nejnižším bodem polsko - české hranice a nachází se v korytě potoka. Od roku 1995 je toto místo označeno třemi žulovými monolity (český má nadmořskou výšku 555,04 m, polský 556,17 m a slovenský 557,61 m).

Nejvýchodnější bod ČR se nachází na území obce Bukovec na česko-polské hranici. Samotné místo je označeno velkým kamenem s pamětní deskou a přesnými souřadnicemi, hraničním mezníkem 12/1, informační tabulí a přístřeškem k odpočinku. Nechybí zde ani kilometrovník se směrovkami do celého světa.