TZ 1950 : Lesní bar - Horní Lipová
Lesní bar u Horní Lipové je jedním z těch, o který se nestará žádný personál a kde si lidé berou sami, co zrovna potřebují nebo na co mají chuť. Záleží tedy na poctivosti návštěvníků lesního baru jestli zaplatí a tím jsou vlastně unikátní. Po celý rok si tu každý může dát cokoli, ale zaplatit nemusí vůbec nic. Přesto podnik dosud nezkrachoval. Turisté zde mají k dispozici širokou škálu nápojů, které chladí studená pramenitá voda, mohou si uvařit i kávu nebo čaj. Cedule s nápisem "výlov" ukazuje k dřevěnému žlabu, ve kterém se chladí nejméně třicet plechovek s energetickým nápojem, sladkým pitím pro děti a pár plastových sáčků s džusem. Hned vedle proud vody sprchuje také plechovky Pepsi Coly.
TZ 1950 : Lesní bar - Horní Lipová
Lesní bar v Horní Lipové jsme navštívili v srpnu 2013, kdy jsme u babičky a dědy na chalupě v Benkově strávili prodloužený víkend. Každé ráno po snídani jsme vyrazili za poznáváním zajímavých míst v Jeseníkách a na svých cestách jsme zavítali rovněž do obce Lázně-Lipová. Po obhlídce několika pamětihodností v dolní části obce jsme se zastavili u studánky císaře Josefa II. v Horní Lipové a pak jsme popojeli na parkoviště u vlakového nádraží, kde jsme odložili naše stříbrné auto. Vzápětí jsme zamířili k vlakové stanici, kde jsme odlovili kešku, týkající se muzea Slezského Semmeringu. To se nacházelo v bývalém ústředním stavědle železniční stanice, ale bylo již zavřeno, takže jsme expozice o trati neviděli. Potom jsme se po cyklostezce č.6044 vydali za naším posledním cílem onoho srpnového dne, jímž byl Lesní bar. Kráčeli jsme po asfaltové silničce, vinoucí se Vápenným údolím, ale po necelém půl kilometru jsme odbočili doprava a pokračovali v putování Mrtvým údolím. V jednom místě jsme se zastavili u dřevěné sochy Šiškožrouta, jehož jsme se marně pokoušeli nakrmit. Po chvíli jsme pokračovali v cestě a brzy jsme dorazili k unikátnímu lesnímu baru, který byl otevřen 24 hodin denně. Našli jsme zde širokou škálu nápojů, které chladila studená pramenitá voda, mohli jsme si uvařit i kávu nebo čaj. Váhali jsme, jestli si neopečeme špekáčky, ale koupili jsme si pouze pár oplatků a peníze jsme dali do pokladničky, která slouží turistům k placení jejich konzumace. Moc se nám zde líbilo, i když turistickou známku zrovna neměli. Strávili jsme zde asi půl hodiny, během které jsme také úspěšně odlovili kešku a pak jsme se již vydali na zpáteční cestu. K autu jsme dorazili po šesté hodině večerní a slunce se již pomaličku chystalo ke spánku, ale to nám nezabránilo v tom, abychom se cestou na chalupu ještě nezastavili na dvou místech. První zastávku jsme učinili na Ramzovském sedle, kde jsme v turistickém přístřešku nalezli kešku a druhou u Matzekovy kaple, která stála v zatáčce nad Kopřivnou. Potom jsme již v pořádku dojeli na chalupu.
Návštěvy : 19.8.2013
Další informace najdete zde :
Jak jsme navštívili Bělou pod Pradědem, Jeseník a Lipovou-lázně
Současná verze TZ 1950 získána 5.3.2014 zasláním od výrobce z Rýmařova