Lipová-lázně - Lesní bar v Horní Lipové
Lesní bar u Horní Lipové je jedním z těch, o který se nestará žádný personál a kde si lidé berou sami, co zrovna potřebují nebo na co mají chuť. Záleží tedy na poctivosti návštěvníků lesního baru jestli zaplatí a tím jsou vlastně unikátní. Po celý rok si tu každý může dát cokoli, ale zaplatit nemusí vůbec nic. Přesto podnik dosud nezkrachoval. Turisté zde mají k dispozici širokou škálu nápojů, které chladí studená pramenitá voda, mohou si uvařit i kávu nebo čaj. Cedule s nápisem "výlov" ukazuje k dřevěnému žlabu, ve kterém se chladí nejméně třicet plechovek s energetickým nápojem, sladkým pitím pro děti a pár plastových sáčků s džusem. Hned vedle proud vody sprchuje také plechovky Pepsi Coly.
Lesní bar v Horní Lipové jsme navštívili v srpnu 2013, kdy jsme u babičky a dědy na chalupě v Benkově strávili prodloužený víkend. Každé ráno po snídani jsme vyrazili za poznáváním zajímavých míst v Jeseníkách a na svých cestách jsme zavítali rovněž do obce Lázně-Lipová, která roku 1960 vznikla sloučením Dolní a Horní Lipové. Po obhlídce několika pamětihodností v dolní části obce jsme se zastavili u studánky císaře Josefa II. v Horní Lipové a pak jsme popojeli na parkoviště u vlakového nádraží, kde jsme odložili naše stříbrné auto. Vzápětí jsme zamířili k vlakové stanici, kde jsme odlovili kešku, týkající se muzea Slezského Semmeringu. To se nacházelo v bývalém ústředním stavědle železniční stanice, ale bylo již zavřeno, takže jsme expozice o trati neviděli. Potom jsme se po cyklostezce č.6044 vydali za naším posledním cílem onoho srpnového dne, jímž bylo poněkud zvláštní místo v Rychlebských horách. Kráčeli jsme po asfaltové silničce, vinoucí se Vápenným údolím, ale po necelém půl kilometru jsme odbočili doprava a pokračovali v putování Mrtvým údolím. Nepříliš optimistický název nás nijak nedeprimoval, zato neustále stoupající silnička ano. V jednom místě jsme se zastavili u dřevěné sochy Šiškožrouta, jehož jsme se pokoušeli nakrmit. Bohužel marně. Ačkoliv jsme do jeho tlamy házeli jednu šišku za druhou, tvor měl stále ústa otevřená dokořán a stále neměl dost ! Po chvíli jsme zanechali marného snažení a pokračovali v cestě. Ačkoli jsme byli unaveni po celodenním putování, cestu jsme zvládli bez problémů a brzy jsme dorazili k unikátnímu lesnímu baru, který byl otevřen 24 hodin denně. Našli jsme zde širokou škálu nápojů, které chladila studená pramenitá voda, mohli jsme si uvařit i kávu nebo čaj. Váhali jsme, jestli si neopečeme špekáčky, ale koupili jsme si pouze pár oplatků a peníze jsme dali do pokladničky, která slouží turistům k placení jejich konzumace. Moc se nám zde líbilo, i když turistickou známku zrovna neměli. Strávili jsme zde asi půl hodiny, během které jsme také úspěšně odlovili kešku a pak jsme se již vydali na zpáteční cestu. K autu jsme dorazili po šesté hodině večerní a slunce se již pomaličku chystalo ke spánku, ale to nám nezabránilo v tom, abychom se cestou na chalupu ještě nezastavili na dvou místech. První zastávku jsme učinili na Ramzovském sedle, kde jsme v turistickém přístřešku nalezli kešku a druhou u Matzekovy kaple, která stála v zatáčce nad Kopřivnou. Potom jsme již v pořádku dojeli na chalupu, kde se o nás babička postarala a uvařila nám večeři. Po příjemném večeru jsme se odebrali na lože, neboť další den nás v Jeseníkách čekalo nové dobrodružství. Shrnutí našeho celodenního putování na vás čeká tradičně ve Velkém povídání o výletech, kde si vyhledejte cestopis Jak jsme navštívili Bělou pod Pradědem, Jeseník a Lipovou-lázně.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/lipova-lazne-lesni-bar-v-horni-lipove
Historie :
Lesní bar u Horní Lipové je jedním z těch, o který se nestará žádný personál a kde si lidé berou sami, co zrovna potřebují nebo na co mají chuť. Záleží tedy na poctivosti návštěvníků lesního baru jestli zaplatí a tím jsou vlastně unikátní. Po celý rok si tu každý může dát cokoli, ale zaplatit nemusí vůbec nic. Přesto podnik dosud nezkrachoval. Turisté zde mají k dispozici širokou škálu nápojů, které chladí studená pramenitá voda, mohou si uvařit i kávu nebo čaj. Cedule s nápisem "výlov" ukazuje k dřevěnému žlabu, ve kterém se chladí nejméně třicet plechovek s energetickým nápojem, sladkým pitím pro děti a pár plastových sáčků s džusem. Hned vedle proud vody sprchuje také plechovky Pepsi Coly. Lesní bar funguje 24 hodin denně. K placení slouží nenápadná pokladnička. Na nápad přišel revírník Ing. Václav Pavlíček, který se rozhodl zpříjemnit cyklistům a turistům namáhavé výlety do kopců pomocí vkusných odpočívadel a přístřešků. Soustava barů je situována podél cesty z Horní Lipové na Smrk (hraniční hora, 1125 m n. m.) v údolí říčky Vápenné. O lesní bar se starají Lesy ČR, které financují budování různých odpočívadel a turistických koutků sloužících k odpočinku po namáhavé horské túře. Asi devět set metrů nad hlavním barem vybudoval Václav Pavlíček další, Horní bar. Ten nabízí dokonce přírodní sprchu i s froté ručníkem a pohled na panorama Jeseníků volně přístupným dalekohledem. Občerstvení je občas připraveno také u posezení pod Fořtovým smrkem, nejvyšším smrkem Rychlebských hor.
Historie čerpána z těchto webů
Lesní bar u Horní Lipové je držitelem turistické známky č.1950.
https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/lesni-bar-horni-lipova-c1950
