Rozhledna Čebínka má podobu ocelového stožáru, který byl vybudován jako anténa pro potřeby telefonního operátora na kopci Čebínka u obce Čebín. Stavba stožáru probíhala koncem roku 2002, v lednu 2003 byla kolaudována a 30. srpna 2003, u příležitosti 650. výročí založení obce Čebín, byla otevřena pro veřejnost. Provozovatelem rozhledny je obec Čebín. V roce 2021 byla rozhledna pro veřejnost z provozních důvodů do odvolání uzavřena. Přístup k rozhledně je z obce Čebín po žluté turistické značce. Dohlédnout lze až do Dukovan, nebo na Pálavu. Výhled je rovněž na vyhlídkovou věž na Zlobici u Malhostovic. Základna stožáru leží v nadmořské výšce 432 m, výška stožáru je 38 m. Na vyhlídkovou plošinu ve výšce 30 m vede 161 schodů s 10 malými odpočívadly.

Město Choceň se rozkládá v malebné kotlině na obou březích Tiché Orlice a první zmínka o něm pochází z roku 1227. Počátkem 14. století zde byl založen hrad, který však byl rozbořen a na nové šlechtické sídlo si měšťané museli počkat do roku 1562, kdy byl na břehu řeky postaven zámek s rozsáhlým dvorem. Během 18. století vznikl komplex architektonicky velmi cenných barokních staveb: fara (1731), nový kostel (1732), budova špitálu (1750) a zvonice. V roce 1829 byl zámek přestavěn do dnešní klasicistní podoby. V polovině 19. století nastal významný hospodářský rozvoj důsledkem výstavby železničních tratí Praha–Olomouc (1845), Choceň–Broumov (1875) a Choceň–Litomyšl (1881). Kromě stavebních památek město nabízí přírodní park Peliny s vyhlídkou na opukových skalách či pěkné cyklostezky.

Vamberk je město, jehož počátky vzniku sahají až do 13. století, do doby zvané kolonizační, kdy na skalnatém ostrohu nad řekou Zdobnicí byl zbudován rodem Drslaviců hrádek Waldenberk, o němž se mnoho neví. První písemná zmínka o Vamberku je z roku 1341, ale zdejší archeologické nálezy však dokazují občasné osídlení území od konce starší doby kamenné. Od poloviny 15. století město přechází do majetku Vamberských z Chrastu a dále pak střídavě do rukou šlechtických majitelů např. Albrechta z Valdštejna, generála Kašpara z Grambu a jiných. Posledním majitelem byla vdova po Františku hraběti Lützowovi. Středověký Vamberk se záhy stal hospodářským a kulturním střediskem okolí. Na počátku 18. století se držitelem Vamberka stal Leopold Libštejnský z Kolovrat. Ten potvrdil místním obyvatelům právo obchodu se solí a osvobodil je od robot za roční plat.

Nejstarší písemný záznam o Kostelci pochází z roku 1316, ale už předtím byl na návrší, na němž se rozkládá město, vystavěn opevněný kamenný chrám, kolem něhož se začal rozvíjet osada Kostelec. Od roku 1341 se stal městečkem. Přirozeným centrem města je náměstí Františka Palackého, na kterém se kromě obou radnic a několika význačných měšťanských domů nachází barokní Mariánský sloup z roku 1707, novogotický Sloup Nejsvětější Trojice z roku 1874 a empírová kašna z počátku 19. století s postavou nymfy – Orlice. Stará radnice zřízená z měšťanského domu, z roku 1574, o sto let později barokně upravena. Věž byla přistavěna v roce 1694. V letech 1810 – 24 proběhla její klasicistní přestavba. Nová radnice na parcelách dvou domů, které vyhořely roku 1863, byl v roce 1887 zbudován novorenesanční reprezentační objekt. Dnes sídlo Městského úřadu a České spořitelny.