Královské město Litovel založil v polovině 13. století český král Přemysl Otakar II. v místech staré rybářské osady na řece Moravě. Šest ramen této řeky protéká Litovlí dodnes a právě i proto bývá pojmenováno Hanácké Benátky. Městská památková zóna Litovel je tvořená historickým centrem města s centrálním čtvercovým náměstím, na které navazuje několik přilehlých ulic. Jednou z nejvýznamnějších památek je Svatojánský most z roku 1592, po Karlově mostě v Praze a mostě v Písku třetí nejstarší kamenný most v České republice. Z dalších památek můžeme doporučit např. zbytky městských hradeb, kapli sv. Jiří, morový sloup na náměstí, kostely sv. Marka a sv. Filipa a Jakuba. K městu neodmyslitelně patří litovelské parky kolem historické části města a můžete se zde projít třemi naučnými stezkami nazvanými Kolem litovelských rybníků, NS Hvězda a Historická Litovel.​

Ostrava dostala jméno podle řeky Ostravice, která město rozděluje na moravskou a slezskou část. Nově budované město se ve 13. století stalo střediskem pro biskupské vesnice v okolí. V první polovině 16. století postavení Ostravy posílilo díky rozvoji řemeslné výroby, především soukenictví, tkalcovství a krejčovství. Po ničivých válkách oživení hospodářského života na Ostravsku přinesl objev uhlí v roce 1763 v Polské Ostravě. Prudký růst aglomerace nastartovalo v roce 1828 založení železáren ve vsi Vítkovice olomouckým arcibiskupem Rudolfem Habsburským. Napojení na Severní dráhu Ferdinandovu v roce 1847 prostřednictvím nádraží ve Svinově a Přívoze způsobily, že Ostrava se ve druhé polovině 19. století stala jedním z nejvýznamnějších průmyslových středisek rakousko-uherské monarchie. K 1. 1. 1924 byla vytvořena tzv. Velká Ostrava, která přinesla sloučení sedmi moravských obcí v jeden celek.​

Ve 13. století bylo Jevíčko nově založenou osadou na důležité obchodní stezce vedoucí z Olomouce do Prahy, dnes se mu ovšem hlavní cesty vyhýbají. Píše se o něm jako o klidném městečku v srdci Malé Hané, které si uchovalo středověký oválný půdorys se čtvercovým náměstím a pravidelnou sítí ulic a návštěvníkovi tak nabízí unikátní středověkou architekturu. Historické centrum tvoří na Palackého náměstí a mezi nejvýznamnější památky dále patří zámek, klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, renesanční věž s pásem hradeb a hřbitovní gotický kostel za městem.​

Údolí řeky Třebovky lákalo k osídlení již v 9. století, avšak první písemná zmínka o České Třebové pochází až z roku 1278. Následující staletí přinesla městu těžké zkoušky v podobě ničivých požárů, morových epidemií a útrap třicetileté války. Klidnější osmé století pak městu vdechlo nový život díky rozvoji tradičního plátenictví, tkalcovství a řemeslné výroby. Skutečně zásadní zlom nastal v roce 1845, kdy stavitel Jan Perner přivedl do města železnici z Olomouce do Prahy. Železniční uzel odstartoval v 19. století masivní průmyslový boom, s nímž souvisela stavba lokomotivního depa a rychlý nárůst obyvatel. Dvacáté století pak neslo ve znamení rozmachu strojírenství, textilu a budování moderní městské infrastruktury. V současnosti je Česká Třebová hrdým železničním srdcem České republiky a zároveň živým centrem sportu i kultury.

Centrem městského života vždy ve Vysokém Mýtě bylo nezvykle velké čtvercové náměstí přístupné dvanácti ulicemi, vždy dvěma v rozích a jednou ve středu každé strany. Na tomto místě pravděpodobně nebyla starší zástavba, a tak lokátoři panovníka Přemysla Otakara II. měli volnou ruku. Rozparcelovali i celé okolí náměstí do podoby, které se pak zachovalo po celá staletí. Plocha náměstí zabrala tolik místa, že do prostoru v hradbách se vešla pouze jedna okružní ulice obíhající spojitě celé město. Přes náměstí, kde se čile obchodovalo, procházela od Pražské k Litomyšlské bráně obchodní stezka a kolem rynku stály již od středověku domy nejbohatších měšťanů, původně stavěné ze dřeva, od 16. století již výhradně z kamene. Vůbec nejstarším domem byla stará radnice z roku 1433.