Slovenská TZ 928 : Haluzická soutěska
Přírodní památka Haluzická tiesňava (česky "soutěska") se nachází jihovýchodně od obce Haluzice, v okrese Nové Mesto nad Váhom na západním Slovensku. Soutěska vznikla agresivní erozivní činností Haluzického potoka, který se v první fázi zařízl do dolomitů a následně do spodnější vrstvy hlinitých břidlic. Kaňon má v současnosti délku asi 1 km, hloubku 50 m a šířku 200 m. Na první pohled působí neškodně, ale ve skutečnosti se zvětšuje velmi rychle. Prohlubování se dnes téměř podařilo zastavit zpomalením toku potoka pomocí hrází, ale do šířky stále a viditelně roste. Ohrožuje tak zříceninu kostelíka Všech svatých z 13. století stojící na okraji soutěsky. Část zdi se již sesunula do rokle.

Slovenská TZ 928 : Haluzická soutěska
Haluzickou soutěsku, která získala svůj název podle přilehlé slovenské obce, jsme navštívili v listopadu 2022 během prodlouženého víkendu, kdy jsme byli ubytováni v hotelu Diana, nacházejícím se v Novém Meste nad Váhom. Po příjezdu do zmíněné slovenské vesnice jsme naše černé korejské SUV odložili na malém parkovišti na okraji Haluzic a vyrazili na rozhlednu. Z vyhlídkové věže jsme viděli náš budoucí cíl, ale vůbec jsme ještě netušili, jak moc se nám v hluboké soutěsce bude líbit. Když jsme se pokochali výhledy, sestoupili jsme zpět na parkoviště a vzápětí jsme zamířili na začátek naučné stezky Haluzická tiesňava. Minuli jsme první chytré tabule, prohlédli si kostelík a pak jsme již zamířili do Haluzické soutěsky. O pár minut později jsme sestoupili na začátek hlubokého údolí a ocitli na břehu potoka, který vlastně celou tu nebezpečnou krásu způsobil. Vzápětí jsme zamířili na malý most, klenoucí se nad mělkým příkopem bez vody a uprostřed dřevěné konstrukce jsme se zastavili. Za mostem polní cesta odbíhala směrem k obci Štvrtok, nicméně my jsme zamířili opačným směrem. Podél vyschlého potoka jsme po několika desítkách metrů přišli ke zděné kaskádě, kde se nacházelo další zastavení naučné stezky. Když jsme vše pročetli, vystoupali jsme po schodech na vršek hráze a pak jsme pokračovali dál. Kráčeli jsme Haluzickou soutěskou se stromy popadanými či podivně zkroucenými, zatímco zdraví jedinci se tyčili majestátně k nebi, obrostlé mechem a popínavými rostlinami. Najednou, kde se vzal, tu se vzal, konečně se objevil Haluzický potok, kolem něhož jsme poté šli a brzy jsme se ocitli pod skálou, na níž stál románský kostelík Všech svatých, ale ze dna soutěsky nebyl vidět. Pokračovali jsme dál a občas jsme museli potok přeskočit. Minuli jsme pár kamenných hrází a pak narazili na stromovou bránu, pod níž se nacházelo několik dřevěných trůnů, takže nám rázem bylo jasné, kdeže to haluzičtí skřítci pořádají zasedání. O kus dál jsme po žebříku zdolali další hráz a za ní se nacházelo třetí zastavení. Když jsme se pak vydali na další cestu, měli jsme pocit, že se soutěska začala zužovat. A nemýlili jsme se. Blížili jsme se totiž ke konci údolí, kde se nacházela nejvyšší kamenná hráz. Nad ní jsme narazili na čtvrtý panel naučné stezky. Poté jsme přešli přes malou lávku a po přírodních schodech vystoupali na jakousi vyhlídkovou plošinu s lavičkou, kde jsme si chvíli odpočinuli a potom jsme již odešli ke schodům, které nás vyvedly ven ze soutěsky. Když jsme se z ní vynořili, svět venku se zdál být hlučnější, jasnější a bolestivě realistický. Po silničce jsme se vrátili k autu na parkovišti a odjeli do Nového Mesta nad Váhom, kde jsme se na dvě noci ubytovali v hotelu Diana.
Návštěvy : 11.11.2022
Další informace najdete zde :
Jak jsme navštívili slovenské obce Bošáca a Haluzice
Současná verze slovenské TZ 928 získána 5.12.2022 zasláním od výrobce z Rýmařova